Je naše farma zkorumpovaná? ANO!

15. 3. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty




Skupina členů podezřelých z korupce v souvislosti s aférou Kapsch byla z řad Svědků Babišových neprodleně vyloučena. Korupční aféru v řadách vládní strany však rozhodně nezažíváme naposled ZDE, přičemž z dotačního podvodu oficiálně obviněný Andrej Babiš zůstává předsedou strany a premiérem České republiky. Kšeftaři s mýtným se údajně provinili "proti hodnotám" vládního hnutí, zatímco Babiš nikoliv. Dává tohle smysl? Jistěže ANO!


Kde jsou časy, kdy se Češi do krve rozčilovali nad skutečností, že se poslanci parlamentu chovají jako lidé jiné kategorie než řadoví voliči. Dnes jim plně vyhovuje politický model, v němž na špici stojí zákony ignorující miliardář v jasném střetu zájmů, pro nějž platí docela něco jiného, než pro voliče či běžné straníky. Model, kde dolních deset milionů je si rovno v bezmocnosti, zatímco několik málo jiných je si rovnějších v absolutní moci a beztrestnosti.

Údajně "přirozeně demokratický" český národ přinejmenším z jedné třetiny touží po kastovnictví a feudalismu, v němž povýšenci bezpečně usazení v hlavních mocenských funkcích sem tam hodí pod stůl nějakou tu koblihu. Takový model je jim mnohem bližší než svět pouhých dočasných poslaneckých privilegií, která oproti Babišově faktické bohorovnosti byla vlastně velmi skromná a omezená. S poslanci se čecháčkové ještě srovnávali, představovali si, že by se možná mohli ocitnout na jejich místě. Považovali je za příslušníky téhož živočišného druhu, k němuž patří sami. S Andrejem už se ale nesrovnávají. Čau lidi! Já jsem bůh!

Při cestě vzhůru Babišovi od roku 2015 významně pomáhala i exšéfka protikorupční organizace Transparency International Adriana Krnáčová. To je osoba skrznaskrz pohrdající strukturami občanské společnosti - a jak se posléze ukázalo, také pražskými mosty nebo "zpovykanými" obyvateli hlavního města. Dnešní Babiš už je ale tam, kde chtěl, a protikorupční organizace k ničemu nepotřebuje. Proto s Transparency v čele s někdejším spolupracovníkem Krnáčové Davidem Ondráčkou ostentativně zachází jako s rohožkou u dveří. Tak platí občanská společnost za to, že si nechala antikorupční aktivity vzít z rukou - a podpořila osobu, která bleskově zbohatla, když se počátkem 90. let zhaslo.

Boj proti korupci je odjakživa pro autoritáře vítanou záminkou k demontáži demokracie. To se ví, že jakmile se sami proderou nahoru, obyčejně uplácejí a kradou v míře, o jaké se demokratům ani nesnilo. Jenže zároveň se také těší moci, jakou demokraté nemívali - a proto jim nehrozí, že by kvůli "banálním" proviněním museli politickou scénu opustit.

V demokracii odstupoval premiér kvůli nevyjasněnému financování bytu nebo po odhalení uzurpace exekutivních pravomocí milenkou. V babišokracii instalované pod praporem boje s korupcí už ale takové směšné události nezažijete. Vůdce může vše, obvinění proti němu rovná se "kampááň". Žádná pravidla pro něj neplatí.

A lokajští Češi jsou podle sociologů za takových podmínek nejšťastnější od roku 1991 ZDE.

0
Vytisknout
9763

Diskuse

Obsah vydání | 18. 3. 2019