Aktivisté za brexit se snaží přesvědčit Polsko, aby znemožnilo prodloužení platnosti čl. 50

15. 3. 2019

čas čtení 2 minuty
Britští aktivisté za brexit se snaží přesvědčit polskou vládu i vlády dalších zemí, aby znemožnily prodloužení platnosti čl. 50 Lisabonské smlouvy. Prodloužení by umožnilo Británii setrvat v EU o něco déle než do 29. března, kdy vyprší původní lhůta pro vystoupení.


Čl. 50 se týká členských zemí, které chtějí opustit EU. Británie aktivovala čl. 50 takřka před dvěma lety a měla by opustit unii k 29. březnu. Britská vláda požádá o prodloužení lhůty, když parlament hlasoval proti opuštění unie bez dohody, ale současně také odmítl dohodu uzavřenou mezi EU a britskou vládou.

Přední euroskeptici nyní lobbují u pravicových vlád v Evropě, aby zjistily, zda by nemohly vetovat prodloužení britské lhůty podle čl. 50 a zajistit tak, že Británie odejde z EU 29. března, a to bez dohody.

Podle Lisabonské smlouvy stačí veto jediné země k odmítnutí britské žádosti. V Evropském parlamentu bývalý lídr strany UKIP Nigel Farage řekl poslancům: "Řešením, jak se vyhnout zvolení hord nových poslanců brexitové strany, je pro Evropskou radu vetovat jakékoliv prodloužení čl. 50 a zajistit, že odejdeme 29. března." Řekl také, že se aktivně snaží přesvědčit vlády, které by mohly sympatizovat s brexitem, aby zablokovaly prodloužení lhůty podle čl. 50.

Několik britských konzervativních poslanců minulý čtvrtek navštívilo Varšavu kvůli setkání Belvederského fóra - společné britsko-polské platformy pro dvojstranné vztahy. Někteří konzervativní poslanci se údajně sešli s členy polské vládní strany k jednáním o brexitu.

Podle listu Guardian se sešli s polskou ministryní pro mezinárodní dialog a senátorkou Annou Marií Andersovou. Ta listu sdělila: "Jsem rozhodně proti odkládání a dalšímu referendu. Měli jsme dva roky... Nevidím, jaký rozdíl by přineslo prodloužení lhůty. Chceme vidět nějakou dohodu, protože odklad je důvodem ke znepokojení."

Nicméně celkový postoj polské vlády, která je tradičně považována za jednoho z nejbližších britských spojenců v Evropě, bude zřejmě zahrnovat podporu prodloužení lhůty, zejména pokud vznikne tlak ze strany Francie a Německa. Polsko vedlo s EU spor kvůli justiční reformě a migraci a je nepravděpodobné, že by chtělo být obviňováno za tvrdý brexit, který by poškodil celou evropskou ekonomiku.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7104

Diskuse

Obsah vydání | 19. 3. 2019