Nepolární řád: Lekce ze Sýrie

11. 2. 2019

Teorém Richarda Haase o nepolaritě může kriticky osvětlit komplexní dynamiku, která přivedla zhruba tucet aktérů s různou úrovní moci do Sýrie, kde jsou státy stále více omezeny regionálními i globálními organizacemi, stejně jako milicemi a nevládními organizacemi, napsala Krystel von Kumbergová.

Způsoby, jimiž mohou nestátní aktéři ovlivňovat události je často přehlíženým faktorem, který vedl k ubohému stavu věcí v dnešní Sýrii. Výzvy státní moci pocházejí v dnešním světě zdola, jak ukazují i francouzské žluté vesty. To představuje výzvu převážně realistickým koncepcím vyzdvihujícím stát, když rozptylování moci umožnilo podstátním uskupením hrát významnou roli ve válce. Nejde o jednoduchý duel, ale síť aktérů, fragmentovanou a sjednocovanou státy, ale také vyrůstající a rozcházející se s rigiditou dlouho zastávaných státocentrických koncepcí. Haasovo pojetí "distribuované moci" je zde relevantní, protože tito aktéři - často posilovaní vládami - nakonec jejich moc tvarují a přebírají kontrolu do vlastních rukou. Je důležité to chápat, protože způsoby, jimiž různé státy chápou a konceptualizují tuto moc nakonec ovlivní operační úrovně na bojišti a dokonce změní celkové strategické politické cíle.

Nebezpečí vyplývající z nechápání moci a vlivu nestátních aktérů lze ukázat na prohlášení viceprezidenta Penceho, že "islámský stát" je "poražen". Poté, co byly potvrzeny podrobnosti o útoku v syrském městě Manbídž, při němž zahynuli čtyři Američané a dalších deset bylo zraněno, Pence dále prohlásil "nikdy nedovolíme zbytkům ISIS obnovit jejich zlo". Naneštěstí "zbytky" nejsou tak bezmocné, jak by si USA přály. Vznik této organizace v Iráku naznačuje, že mocenské vakuum skupinu revitalizuje. Rozhodnutí Trumpovy administrativy opustit Sýrii tedy skupině poskytuje perfektní podmínky pro propagaci jejích cílů.

Další příklad nepolarity v Sýrii představuje čečenská dynamika. Čečensko, které je federálním subjektem Ruska, získalo v Sýrii významnou roli. Polovojenské skupiny kadyrovců zkušené v nepravidelném válčení jsou veterány z vlastního občanského konfliktu. Fakt, že Čečenci bojují s jinými, povstaleckými Čečenci, z nichž mnozí se přidali k ISIL, objasňuje mnohorozměrnou povahu konfliktu. Jak připomíná britský historik námořnictva Julian Corbett, "předpokládat, že jedna metoda vedení války se bude hodit do všech druhů válek, znamená stát se obětí abstraktní teorie, nikoliv být prorokem skutečnosti".

Způsob, jakým nestátní aktéři mohou také omezovat státy, je zjevný z mírových jednání v Soči sponzorovaných Ruskem, která dosud vedla jen k malému pokroku. Problém představovaný Kurdy rozděluje Turecko a Rusko, protože separatistická hrozba děsí Ankaru, ale Moskvě poskytuje jedinečnou výhodu posílit a rozšířit moc v oblasti Blízkého východu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3286

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2019