Británie se kvůli brexitu potácí na pokraji vážné ústavní krize

13. 1. 2019

čas čtení 4 minuty
Rozhlas BBC v neděli v poledne:


Lord Peter Hennessy, historik, poslanec Horní sněmovny a odborník na britskou ústavu: Všechno, co dnes řeknu, je pokryto pokorou, protože jsem dosud nikdy nebyl tak zmatený a bezradný jako teď. Jediné, čím jsem si jist, je to, že teď prožijeme naprosto mimořádný týden. Napíšeme naprosto mimořádnou stránku své historie. Nikdo z nás nezná slova na té stránce. Která na té stránce budeme číst za sedm dní. Je to opravdu neuvěřitelné, co budeme vybírat z hysterie tohoto týdne.

Moderátor: A jsme uprostřed ústavní krize?

 

Lord Peter Hennessy: Je to mnohonásobná krize. Stojíme bezpochyby na pokraji ústavní krize. Ukázalo se, že je nesmírně obtížné, a tento týden to bude ještě obtížnější, absorbovat důsledky plebiscitní demokracie, referenda, do našeho daleko známějšího systému zastupitelské demokracie. Je to velmi obtížné to učinit. Tahanice mezi legislativou a exekutivou jsou toho součástí. Existuje opravdu mnoho aspektů nejrůznějších ústavních hrozeb. Kolektivní vláda ministrů se rozložila. Skoro každý den čtete doslovné informace v novinách o tom, o čem se hovořilo ve vládě. Ministři mezi sebou soutěží o to, kdo se stane nástupcem Theresy Mayové. A pak jde o interní disciplínu a strukturu politických stran, které nebyly vytvořeny, na spektru levice-pravice, k tomu, aby zvládly otázku, jakou je Evropa. Která od května 1950, kdy Francie nás překvapila tím plánem na uhelné a ocelářské společenství,  nás očarovala a zmátla.  A naše struktura není schopná to absorbovat. Státní služba je také v úzkostném stavu, protože musí připravovat nejrůznější nouzové plány. A skutečná krize nastane, jestli se to všechno zhatí, dojde ke krizi důvěry veřejnosti v její systém vlády. Který nebude schopen situaci vyřešit. A to by bylo opravdu nesmírně znepokojující. Takže myslím, že se nacházíme na samém okraji ústavní krize. A když dáte všechny ty aspekty dohromady, je to Krize s velkým K.

Moderátor: A co role předsedy parlamentu, protože ten se snaží prosadit vůli toho shromáždění, přestože tím porušuje psaná pravidla?

Peter Hennessy: Toho historie bude považovat za významného parlamentaristu. Avšak bylo to pro všechny, včetně mě, překvapením. Úsudek, k němuž došel ve středu. Ohledně toho, že pozměnil parlamentu předloženou vládní rezoluci. A jestliže je pravda, co dnes, v neděli, píší noviny, zejména Sunday Times, pokud se opravdu předseda parlamentu chystá zlikvidovat Předpis č. 15, který dává jedině vládě pravomoc předkládat parlamentu rezoluce, kterou měla vláda od osmdesátých let devatenáctého století, to by změnilo celou rovnováhu.

Jedním z charakteristických rysů britského vládního systému je to, že je víceméně vytvořen tak, aby nekončil ve slepé uličce. Většinový volební systém normálně produkuje většinovou vládu, ne ovšem posledně, a vláda má kontrolu nad většinou času ve sněmovně. To jsou ty mechanismy, které brání slepé uličce. A jestliže Předpis 14 upadne do rukou historiků, a už nebude základním principem, to by mělo opravdu nesmírně velký význam.

Moderátor: Potřebujeme psanou ústavu?

Peter Hennessy: Já jsem byl vždycky proti tomu, protože mně se líbí naše záplatovaná, historická směsice ústavy, což je směsice zvyklostí, praxe a precedentů a zákonů. Fungujeme na základě systému instantně vymýšlených precedentů. Často na poslední chvíli úplně amatérským způsobem pozměníme své porozumění minulosti, aby to odpovídalo potřebám přítomnosti. Obrovsky se klameme jako národ, a já to asi sdílím, že jsme společnost, která vždycky všechno vyřeší v hodině dvanácté. V současnosti však takové řešení není.

Zdroj v angličtině (audio) od minuty   17.41: ZDE       

0
Vytisknout
7489

Diskuse

Obsah vydání | 15. 1. 2019