Uprostřed dramatických scén prohrála Theresa Mayová hlasování o své dohodě o brexitu v Dolní sněmovně obrovskou většinou 230 hlasů!

15. 1. 2019 / Jan Čulík

 
V Británii se v těchto hodinách dramaticky píše historie. Premiérka Theresa Mayová po parlamentní debatě spektakulárně prohrála hlasování o její dohodě s Bruselem  o odchodu Británie z Evropské unie, a to o 230 poslaneckých hlasů,  v poměru 432 poslanců, kteří hlasovali proti, vůči 202, kteří její dohodu podpořili.

Šéf Labouristické opoziční strany Jeremy Corbyn ve svém parlamentním projevu po hlasování poukázal na to, co označil jako absolutní nekompetentnost Mayové i její vlády a oficiálně požádal o vyslovení nedůvěry britské vládě. O jeho rezoluci se bude debatovat zítra.

Ještě předtím přiznala Mayová porážku a konstatovala, že vyzývá opozici, aby iniciovala hlasování o nedůvěře vládě. Pokud by to Corbyn neučinil, tak, jak to neučinil před Vánoci 2018, když Mayová  hlasování o své brexitové dohodě s Bruselem odložila, Mayová dodala, že bezpredentně požádá menší britské politické strany, zastoupené v parlamentě, aby iniciovaly hlasování o důvěře vládě.

Očekává se však, že v novém systému, kdy se v Británii po Cameronově reformě mají všeobecné volby konat v pravidelném termínu každých pět let, bude nesmírně obtížné přimět konzervativní poslance, aby hlasovali pro předčasné volby.  Pokud hlasování o nedůvěře vládě Theresy Mayové neuspěje, na řadě bude zřejmě i pro labouristy druhé referendum o brexitu.

V Dolní sněmovně ovšem existuje mnoho nejrůznějších skupin zastávajících nejrůznější postoje vůči brexitu. Největším problémem je, že Evropská unie nyní ví, že parlament obrovskou většinou odmítl dohodu o brexitu, kterou Mayová vyjednala s Bruselem, jenže se parlament není schopen dohodnout na žádném řešení a evropská sedmadvacítka neví, co Dolní sněmovna zatraceně vlastně chce!

Proti dohodě Mayové hlasovalo jednak několik desítek fundamentalistických stoupenců brexitu z Konzervativní strany, ale také skoro všichni labourističtí poslanci a mnoho konzervativních poslanců, z nichž si většina přeje buď měkký brexit nebo setrvání Británie v EU, skotští nacionalisté a liberální demokraté, kteří zásadně nechtějí brexit, a pak fundamentalistická severoirská protestantská strana DUP, která chce, aby Británie vypadla z Evropské unie bez dohody.

Současným nebezpečím je, že teď Británie nemá s Bruselem žádnou dohodu a má odejít z EU dne 29. března 2019, což by skutečně mohlo znamenat katastrofální vypadnutí z EU bez dohody. Zatím totiž platí zákon, který před mnoha měsíci poslanci Dolní sněmovny schválili, že Británie odejde z EU dne 29. března 2019 dohoda nedohoda. Urgentním požadavkem rozumných poslanců je nyní, pokud to bude možné, rychle schválit nový zákon, který by automatické vypadnutí z EU dne 29. března 2019 zrušil.

Jeremy Corbyn poněkud naivně doufá, že se mu podaří realizovat měkký brexit a nově vyjednat s Evropskou unií setrvání Británie v evropské celní unii, při zachování všech platných zaměstnaneckých práv. Přitom však chce omezit volný pohyb evropských občanů do Británie, což Evropská unie zjevně nikdy nepřipustí.

Drtivá většina Labouristické strany požaduje nyní nové referendum o brexitu. Část Konzervativní strany včetně Theresy Mayové to nechce připustit, protože by to prý bylo "zradou na britských voličích".

Problém brexitu drtí britský parlament a britský vládní systém až téměř ke zničení. Rozkládají se struktury obou hlavních politických stran. Není jasné, zda Konzervativní strana a Labouristická strana vůbec přežijí. V parlamentě vzniká široká nadstranická koalice proevropských poslanců, kteří chtějí odebrat rozhodovací pravomoci vládě.

Theresa Mayová po své porážce konstatovala, že nyní bude konzultovat s parlamentem, co vlastně chce.

Jsme svědky rozkladu politického systému v jedné z nejstarších evropských demokracií, nebo alespoň jejího radikálního přerodu, v přímém přenosu.
0
Vytisknout
2931

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2019