Rada ČRo je velmi důležitý orgán. Rozhoduje totiž o práci managemento, tedy je pro generálního ředitele poměrně důležité udržovat s ní pokud možno dobré vztahy. Po obměně části osazenstva tohoto orgánu v roce 2018 se zdá, že se to řediteli ČRo poměrně daří. Nazávislé analýzy jsou z povahy nezávislosti nevyzpytatelné, tudíž došlo k dohodě na změně formátu analytického přístupu. Rada si nyní vybrala "své" experty, čímž nezávislost posuzování prokazatelně kompromituje. Literárně pojaté zamyšení na téma "čo to je také Vltava", vyprodukované panem Zemanem, je ve srovnání s dříve realizovanými zprávami naprostým výsměchem. Jsem schopen podobnou analýzu vypracovat během jednoho dne, pravda, ne v tak malebné slovenštině. Jednomyslné schválení radou pravděpodobně říká, že dámy a pánové radní mají slabost pro poetičnost jazyka.
Pokud by snad někdo usoudil, že takhle vypadá analytická zpráva na téma tak komplexní, jako je projev rozhlasové stanice ČRo, přeci jen pár konkrétních výhrad:
- Ani Rada ČRo ve svém textu, ani sám analytik Zeman neuvádí ohledně autora posudku žádnou afiliaci ani profesní medailon.
- Zcela chybí informace o zadání či cíli posudku (to, co lze odtušit např. z konce na s. 7, je jen vágní, spíš autorská strategie „předsunuté obrany“ před výtkami).
- Na s. 3 neuvádí autor nic konkrétního o období, kdy Vltavu poslouchal.
- Text obsahuje řadu frází a pochybných obratů, např. „Na rozdiel od printových médií má rozhlasová forma väčšiu váhu pri posolstve obsahu“ (s. 3), dále např. „uzavretý konzervativizmus“ (s. 1) v kontradikci ss obratem „zdravý konzervatizmus“ (s. 5).
-Text obsahuje řadu neprůkazných tvrzení, např. „Hudobná dramaturgia je viac súčasná ako klasická a vlastne tvorí protipól k digitálnej stanici D-dur “ (s. 3). Není jasné, jaké pořady autor textu poslouchal a v jakém období (myslel hudbu v ranní Mozaice, tj. v proudovém vysílání všedního dne, nebo v titulkových pořadech?).
- Autor zcela vágně „odkazuje“ (konec s. 1), neuvádí jediný konkrétní výzkum.
- Autor si protiřečí, jednak nové Vltavě připisuje „avantgardní pojetí“ (s. 2 - 3), přičemž neuvádí, čeho se takové pojetí týká. Konstatuje např. „Dlhé slovesné pasáže s uspávajúcou zvukovo-technickou realizáciou a nevyváženou moduláciou“ (s. 4). To je avantgarda?
- Fantazie autora textu dostala průchod, např. „a Vltava by mala byť prehliadkou krásnych hlbokých, mikrofónických hlasov moderátorov“ (s. 3).
- Nejasná vyjádření, např. „Vltava by sa nemala dostať do polohy klubovej scény, ani hegemónom alternatívnych experimentov “ (s. 3).
- Autor občas naráží na limity své kvalifikace a zadání: uvádí, že nová Vltava marketingovou podporu měla (píše k tomu na s. 3 a 6), "stálo by to za to zjistit, jestli dostatečnou". Ano, stálo. Ale k tomu "analýza" tohoto experta nedospěla.
- Je patrné, že vytčené nedostatky jsou i při takto pojatém posudku marginální.
Aby se rada mohla věnovat těm skutečně důležitým úkolům, jako je zejména podpora generálního ředitele, generální ředitel vytvořil institut tzv. rozhlasového ombudsmana. Tím pádem gró možné zpětné vazby, založené na stížnostech vůči obsahu vsílání ČRo, nesměřuje radě a rada se s ním vypořádává pouze zprostředkovaně. Maje uvolněné ruce, rada se může věnovat tak zásadním a pro existenci ČRo směrodatným záležitostem, jako je dotaz redaktorky Parlamentních listů na kvalitu práce redaktora Janka Kroupy. Přístě pravděpodobně rada jednohlasně odhýká stížnost téthle mediální chamradě, že není dostatečně zastoupena ve výsílání ČRo...
Závěru pravděpodobně netřeba.
Diskuse