Mocenská konsolidace Českého rozhlasu

10. 1. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous 

Podezření na plíživou snahu neutralizovat veřejnoprávní média lze dobře sledovat na dění v Českém rozhlase. Kompromitaci s vydavateli "médií", která šíří fake news, formou účasti na cenách za "žurnalistiku", které si tuto cenu udělují, se ředitel ČRo opět připomenul vyhozením Petra Fischera z pozice šéfredaktora stanice Vltava. Ve svém stylu řízení se opírá o konsensus s Radou ČRo, která v současnosti jedná očividně ve stejném zájmu, jaké hájí ředitel. Rada evidentně nebude nadále hrát korekční roli při posuzování práce ČRo, jak tomu bylo ještě donedávna, kdy rada zadávala a zveřejňovala nezávislé analýzy obsahu vysílání. V současnosti už nejsou zadávány podobné analýzy nezávislým odborníkům, nýbrž rada si v současném složení vybrala své experty, kteří mají takovou činnost na starosti. Sice nemají kvalifikaci, zato umějí splnit zadání, neb jsou k tomu patřičně vyškoleni. Na základě podobné analýzy, vytvořené "dvěma staršími zkušenými pány" (analytický předpoklad lde předsedkyně rady, cca 39 minuta záznamu), byl vyhozen Petr Fischer. Analytický materiál nechť čtánř posoudí sám. Tohle je prosím evidence-based pojetí zpětné vazby média 21. století...

Rada ČRo je velmi důležitý orgán. Rozhoduje totiž o práci managemento, tedy je pro generálního ředitele poměrně důležité udržovat s ní pokud možno dobré vztahy. Po obměně části osazenstva tohoto orgánu v roce 2018 se zdá, že se to řediteli ČRo poměrně daří. Nazávislé analýzy jsou z povahy nezávislosti nevyzpytatelné, tudíž došlo k dohodě na změně formátu analytického přístupu. Rada si nyní vybrala "své" experty, čímž nezávislost posuzování prokazatelně kompromituje. Literárně pojaté zamyšení na téma "čo to je také Vltava", vyprodukované panem Zemanem, je ve srovnání s dříve realizovanými zprávami naprostým výsměchem. Jsem schopen podobnou analýzu vypracovat během jednoho dne, pravda, ne v tak malebné slovenštině. Jednomyslné schválení radou pravděpodobně říká, že dámy a pánové radní mají slabost pro poetičnost jazyka.


Pokud by snad někdo usoudil, že takhle vypadá analytická zpráva na téma tak komplexní, jako je projev rozhlasové stanice ČRo, přeci jen pár konkrétních výhrad:

- Ani Rada ČRo ve svém textu, ani sám analytik Zeman neuvádí ohledně autora posudku žádnou afiliaci ani profesní medailon.

- Zcela chybí informace o zadání či cíli posudku (to, co lze odtušit např. z konce na s. 7, je jen vágní, spíš autorská strategie „předsunuté obrany“ před výtkami).

- Na s. 3 neuvádí autor nic konkrétního o období, kdy Vltavu poslouchal.

- Text obsahuje řadu frází a pochybných obratů, např. „Na rozdiel od printových médií má rozhlasová forma väčšiu váhu pri posolstve obsahu“ (s. 3), dále např. „uzavretý konzervativizmus“ (s. 1) v kontradikci ss obratem „zdravý konzervatizmus“ (s. 5).

-Text obsahuje řadu neprůkazných tvrzení, např. „Hudobná dramaturgia je viac súčasná ako klasická a vlastne tvorí protipól k digitálnej stanici D-dur “ (s. 3). Není jasné, jaké pořady autor textu poslouchal a v jakém období (myslel hudbu v ranní Mozaice, tj. v proudovém vysílání všedního dne, nebo v titulkových pořadech?).

- Autor zcela vágně „odkazuje“ (konec s. 1), neuvádí jediný konkrétní výzkum.

- Autor si protiřečí, jednak nové Vltavě připisuje „avantgardní pojetí“ (s. 2 - 3), přičemž neuvádí, čeho se takové pojetí týká. Konstatuje např. „Dlhé slovesné pasáže s uspávajúcou zvukovo-technickou realizáciou a nevyváženou moduláciou“ (s. 4). To je avantgarda?

- Fantazie autora textu dostala průchod, např. „a Vltava by mala byť prehliadkou krásnych hlbokých, mikrofónických hlasov moderátorov“ (s. 3).

- Nejasná vyjádření, např. „Vltava by sa nemala dostať do polohy klubovej scény, ani hegemónom alternatívnych experimentov “ (s. 3).

- Autor občas naráží na limity své kvalifikace a zadání: uvádí, že nová Vltava marketingovou podporu  měla (píše k tomu na s. 3 a 6), "stálo by to za to zjistit, jestli dostatečnou". Ano, stálo. Ale k tomu "analýza" tohoto experta nedospěla.

- Je patrné, že vytčené nedostatky jsou i při takto pojatém posudku marginální.

Aby se rada mohla věnovat těm skutečně důležitým úkolům, jako je zejména podpora generálního ředitele, generální ředitel vytvořil institut tzv. rozhlasového ombudsmana. Tím pádem gró možné zpětné vazby, založené na stížnostech vůči obsahu vsílání ČRo, nesměřuje radě a rada se s ním vypořádává pouze zprostředkovaně. Maje uvolněné ruce, rada se může věnovat tak zásadním a pro existenci ČRo směrodatným záležitostem, jako je dotaz redaktorky Parlamentních listů na kvalitu práce redaktora Janka Kroupy. Přístě pravděpodobně rada jednohlasně odhýká stížnost téthle mediální chamradě, že není dostatečně zastoupena ve výsílání ČRo...


Mezi tím bude docházet k takovým optimalizacím, jako je třeba nakládání s informacemi o poslechovosti. Jedním z argumentů, průběžně vyvrácených, bylo to, že během působení Petra Fisshera klesla poslechovost stanice Vltava. Aby nebylo možné spojit si čísla z tzv. Radioprojektu, jenž sbírá data o poslechovosti, dohromady, ve zprávě za třetí kvartál roku 2018 nejsou připojena data o tom, kolik lidí poslouchá stanice ČRo přes internet. Přitom v roce 2017 taková data ve zveřejněné zprávě za stejné období uvedena byla (str. 53).

Závěru pravděpodobně netřeba.

0
Vytisknout
9884

Diskuse

Obsah vydání | 15. 1. 2019