Putinovo Rusko: Kdo se chystá na válku, ten se - prostě chystá na válku

29. 8. 2018 / Karel Dolejší

Historicky největších manévrů NATO Trident Juncture se v roce 2015 zúčastnilo 36 000 vojáků aliance ZDE. Letos 11. září začne největší ruské vojenské cvičení od roku 1981, Vostok-2018. Zapojí se do něj v návaznosti na předem nehlášenou prověrku připravenosti 300 000 vojáků a více jak 1 000 ks vojenské techniky - půjde tedy o manévry dvakrát tak velké, jako vůbec největší sovětské vojenské cvičení Zapad-81 v době vrcholící studené války.

Příznivce "teorie", podle níž se "NATO chystá zaútočit na Rusko", stojí za to upozornit na překvapivý fakt, že Severoatlantická aliance neprovádí žádná masivní vojenská cvičení v rozsahu alespoň poněkud srovnatelném s ruskou armádou. Jinak řečeno, evidentně se na žádné masivní útočné operace nezbytné pro hypotetický útok na východ ani dost málo nechystá. 36 000 vojáků na manévrech Trident Juncture představovalo odstrašující sílu a signalizovalo, že by aliance bránila všechny své členy, včetně malých pobaltských států. Pro srovnání: V rámci operace Dunaj v srpnu 1968 se do obsazení Československa zapojilo půl milionu vojáků Varšavské smlouvy, třebaže ozbrojený odpor nebyl očekáván. Jak asi velké by tedy mohlo být území, na něž by se dalo útočit s 36 000 muži ve zbrani? Šestina světa? Vážně?

Příznivce "umělé ruské hrozby" ZDE naproti tomu třeba informovat, že manévry Vostok-2018 opravdu nepředstavují a ani nemohou představovat "Potěmkinovu vesnici sloužící k zastrašování NATO", jelikož proběhnou na Sibiři a ruském Dálném východě. Ať už jsou takové manévry čímkoliv, rozhodně nebudou primárně informační operací zaměřenou proti centrále NATO a západnímu veřejnému mínění.

Vysvětlení, že se Kreml prostě připravuje na konflikt velkého rozsahu, s nímž operují relevantní komentátoři NATO, je tedy korektní. Ruská armáda na Sibiři rozhodně nepořádá nějaké divadlo za účelem zastrašení Rumunska, Polska, Pobaltí nebo Norska. To by nefungovalo, protože hrozba z prostoru tak vzdáleného v Evropě téměř nikoho nezajímá. Na druhé straně si Rusové na východě v klidu nacvičí operace rozsahem srovnatelné s někdejším útokem na ČSSR. Štáby, logistika či organicky zapojené civilní složky si natrénují úkoly, jež pak dokážou plnit i v jiných geografických podmínkách. A to aniž by u průměrného obyvatele Evropy vzbudili nadměrnou pozornost - či dokonce obavy z eskalace například války na Ukrajině.

Ruská ekonomika je ve stále hlubší krizi, což rozhodně nevytváří dobré podmínky pro třetí nebo čtvrté nejvyšší vojenské výdaje na světě, jak jsme toho byli svědkem v posledních pěti letech. Ruské ozbrojené síly ročně zařadí do výzbroje 900 - 1 000 nových či modernizovaných tanků (několikanásobně více, než jich dnes má celkem k dispozici kterákoliv západoevropská armáda) či 200 bojových letounů. Desetiletý výzbrojní program z roku 2010 počítal s dokončením přezbrojování v roce 2020.

Rusko v takovém rozsahu zbrojící z (přinejlepším) stagnující ekonomické základny může nakonec udělat jen dvě věci: Buď znova samo sebe uzbrojit a zkolabovat - nebo se po dokončení modernizace vrhnout do války, v níž dlouho budované a cvičené masivní ozbrojené síly použije.

Můžete se přitom vsadit o co chcete, že uzbrojit se a zkolabovat určitě nepředstavuje plán, který by dobrovolně spřádali ruští generálové.

0
Vytisknout
16623

Diskuse

Obsah vydání | 3. 9. 2018