Proč Johna McCaina tolik amerických Republikánů tolik nenávidělo?

28. 8. 2018




Senátor John McCain, který v sobotu zemřel na rakovinu mozku ve věku 81 let, byl paradoxem. Byl to silně konzervativní poslanec, který skoro vždycky hlasoval v souladu s preferencemi své Republikánské strany. Byl proti potratům a omezování soukromého vlastnictví zbraní. Byl jestřábem, prosazujícím omezování státních výdajů a chtěl, aby stát přestal dotovat dlouhý seznam populárních programů, včetně osobní železniční dopravy a veřejnoprávní televize. Podporoval trest smrti a ústavní dodatek zakazující pálení americké vlajky. Byl v čele úsilí investovat další a další miliardy dolarů do zbrojení a podporoval fundamentalistickou a intervencionistickou zahraniční politiku. Přesto ho však mnoho konzervativců považovalo za nepřítele a umírnění Republikáni a Demokraté ho viděli jako svého spojence. Proč? ptá ze Geoffrey Kabaservice.
 
Zaprvé, McCain si získal svou pověst "neřízené střely" tím, že podporoval celou řadu politických řešení, která jsou pro konzervativce zcela nepřijatelná. Podporoval zákon o omezování financí na předvolební kampaně, který iritoval mnoho nejvlivnějších a nejbohatších dárců peněz pro Republikánskou stranu. Byl čelným Republikánem požadujícím vládní akce pro boj proti globálnímu oteplování. Tváří v tvář rostoucí xenofobii prosazoval, aby imigranti, kteří přišli do USA nelegálně, dostali nakonec americké občanství. Loni svým hlasem zabránil pokusu Republikánů zrušit Obamův systém zdravotní péče.

McCain byl konzervativec, ale nebyl vázán konzervativní ideologií. Byl pozůstatkem Republikánů dávné éry, kteří byli schopni a ochotni uvažovat o každém problému na základě faktů, nikoliv ideologie. Byl schopen změnit své názory a učinil to, když litoval toho, že hlasoval proti vytvoření federálního svátku na počest občanského aktivisty Martina Luthera Kinga Juniora, a že poskytl platformu Sarah Palinové, tím, že s ní šel v roce 2008 do prezidentských voleb - čímž zkorumpoval politický proces jejím ignorantským populismem.

V jiných otázkách byl odvážný a tvrdohlavý tak, že nikdy neustoupil, i když by to bylo k jeho politickému prospěchu. Během války v Iráku systematicky kritizoval "posílené vyšetřovací techniky" jako waterboarding a označoval ho jako mučení, přestože toto mučení vodou podporovaly dvě třetiny republikánských voličů. Nedávno se postavil proti Donaldu Trumpovi a proti němu podpořil svobodný obchod a mezinárodní spolupráci s americkými spojenci.

Byl veden svými zásadami, svým úsilím o to, aby Senát neohrozil své hodnoty, a svou víru v důležitost obou velkých amerických politických stran. Ve vášnivém projevu v Senátu loni v létě, po prvním kole léčení jeho rakoviny, zapřísahal své kolegy, aby odmítli kmenovou stádnost, přijali povinnost spolu navzájem spolupracovat a přijali nutnost kompromisů, aby bylo dosaženo postupného pokroku. "Přestaňte naslouchat bombastickým křiklounům v rádiu a v televizi a na internetu. Ať jdou do háje. Ti lidé neusilují o to pro veřejné dobro. Navzájem si důvěřujme."

Věci, které McCain podporoval, získaly velkou sílu z toho, kým byl a co prožil. Jeho letadlo bylo sestřeleno během bojové mise ve vietnamské válce, když se snesl padákem do Hanoje, málem ho tam usmrtil dav. Pak byl uvězněn, hladověl a byl mučen severovietnamským režimem. Když si komunisté uvědomili, že je McCain synem admirála, velícího celé americké námořní armádě v Pacifiku, nabídli, že ho propustí. Když odmítl odejít bez ostatních válečných zajatců, znovu mu zlomili ruku, vyrazili mu zuby a drželi ho v miniaturní "trestné" cele další čtyři roky.

Už zemřelý autor David Foster Wallace si povšiml, že McCainova osobní historie, to, že dobrovolně trpěl za své pojetí cti, mu poskytla "morální autoritu hovořit o kauzách, které byly něčím víc než čistě jen sebezájmem, a očekávat, i v této éře manipulace, abychom věřili, že to myslí vážně". A jeho vstřícnost a pověst nezávislého člověka mu umožňovaly, že vytvářel dojem politika, "který s vámi mluví jako s normálním člověkem, s inteligentním dospělým člověkem, který si zaslouží respekt". McCain byl jeden z mála politiků schopných porazit moderní cynismus ohledně politiky a politiků.

Z tohoto důvodu bylo pravděpodobně pro Trumpa nutné, aby jak prezidentský kandidát v roce 2016 prohlásil, že McCain "není hrdina", protože "já mám rád lidi, kteří nebyli zajati". Logika Trumpovy kandidatury vyžadovala, aby zničil téměř všechny americké normy a instituce. McCainovo hrdinství, stejně jako jeho idealismus ohledně politiky, byly trvalou morální výčitkou Trumpovu cynismu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 






USA
0
Vytisknout
2563

Diskuse

Obsah vydání | 3. 9. 2018