Katastrofální stav dnešní biomedicíny?

30. 5. 2018 / Václav Hořejší

Rád čtu většinu článků Borise Cveka v BL – jsou velmi rozumné a pěkně napsané. Nemohu ale souhlasit se zakončením jeho recentního článku „Rakovinu "lze vykadit"?

Cvek říká:

A kdyby se současná biomedicína poučila z úspěšné minulosti farmakoterapie, z toho, že velké objevy nevznikají na základě racionálního designu, ale naopak na základě schopností zpracovávat náhodná pozorování, která nedávají zprvu moc racionálního smyslu a vyžadují lámání paradigmat, mohla by být mnohem lacinějším, skromnějším a zároveň výkonnějším a pro celou společnost přínosnějším podnikem, než je dnes, kdy je její stav naprosto katastrofální.“

Nevím, proč si autor myslí, že současný stav biomedicíny je „katastrofální“? Podle mě naopak pokroky jak v základním tak aplikovaném biomedicínském výzkumu prostě berou dech!

Od těch „náhodných pozorování“ většinou vede nejprve mnohaletá cesta trpělivého racionálního, velmi nenáhodného prověřování, hledání mechanismů působení a posléze preklinických a klinických studií. I ta „náhodná pozorování“ vznikají v naprosté většině případů v kontextu velmi racionálního výzkumu konkrétních biologických dějů. Klasickým příkladem mohou být antibiotika – penicilín byl sice objeven na základě něčeho, co můžeme nazvat „náhodným pozorováním“, ale ty stovky dalších antibiotik už byly hledány zcela systematicky a racionálně.

Co bylo náhodného třeba na vývoji toho obrovského počtu dnešních účinných kardiovaskulárních léčiv, psychofarmak, chemoterapeutik, radioterapeutik, imunoterapeutik, atd. atd.? Tu a tam se něco takového přihodilo, ale jsou to jen výjimky.

Všichni staří lékaři vám potvrdí, že medicína dnes a před padesáti a více lety je prostě „nebe a dudy“. Snad nejvýraznějším příkladem je dětská onkologie…

B. Cvek říká, že „prosazuje systematické zkoumání pozitivních vedlejších účinků běžných léků a neziskový způsob financování klinických testů těchto léků jako cestu k revoluci ve zdravotnictví”. Jistě je skvělé, když se ukáže, že nějaký již používaný lék má i jiné neočekávané příznivé účinky, ale je absurdní si myslet, že toto bude hlavní cesta vývoje nových léčiv.

Boris Cvek považuje současný systém výzkumu v biomedicíně a vývoje nových léků za velmi neuspokojivý. Má pravděpodobně na mysli neúnosně vysoké ceny moderních léčiv (extrémní jsou třeba léčiva založená na monoklonálních protilátkách). Nemyslím, že je správný dosti rozšířený názor, že farmaceutické firmy prostě nemravně vydělávají. Fakt je, že vývoj a testování nových léků jsou hrozně drahé a nevím, jestli nějaký neziskový model (financování z veřejných zdrojů?) by byl o mnoho levnější.

Závěr: označit dnešní stav biomedicíny za „katastrofální“ prostě neodpovídá skutečnosti; pravý opak je pravdou.



0
Vytisknout
2458

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2018