Česká republika patří mezi země, v nichž se vzdělávání reprodukuje do značné míry v závislosti na tom, do jaké rodiny se dítě narodí (analýza výsledků PISA 2009 Jany Palečkové, od str. 27). Vzdělání je přitom jedním z nejvlivnějších faktorů sociální mobility. Kdo nemá, nevybředne z průšvihu, neprorazí strop chudoby a s ní spojené sociální deprivace. Nespáří se napříč sociálními vrstvami. Máme na to v ČR takové speciální líhně, říkáme jim víceletá gymnázia. Jsou to takové šlechtitelské ústavy, do nichž rodiče disponovaní správným sociálním statusem umisťují své děti, aby se naučily nikoliv moudrými býti, nýbrž v dobré společnosti žíti. Co v mládí najdeš, nemusíš se celý zbytek života učit...
V interview pro Český Rozhlas Plus jsem si dovolil citovat dílčí výsledky empirického výzkumu CLoSE, na němž pracují vědci z Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání, jediný vědecký institut, který se věnuje tématům důležitým pro vzdělávací politiku v ČR. Z výzkumu, který doposud běží, vyplývá dvojí: víceletá gymnázia, jež měla plnit roli škol rozvíjejících nadané, přijímají primárně nikoliv na základě skutečných předpokladů, ale právě statusu rodiny. Nejsilnějším faktorem je vzdělání rodičů, které rozhoduje o úspěchu dítěte. A pak se přišlo na to, že domnělá přidaná hodnota víceletých gymnázií, škol pro nadané, neexistuje.
Žádné překvapení pro ty, kdo se o tuto oblast výzkumu zajímají. Jak ukazuje autoritativní studie MIT, přidaná hodnota tzv. elitních škol je skutečně jen draze prodávaná iluze. OK, máme tu tedy část vzdělávacího systému, která neplní svoje zadání a degenerovala ve státem organizovanou exkluzivitu pro sociálně silné. Máme to podloženo empiricky, těžko zpochybnit. Bylo by přirozené, kdyby takový stav věci reziduoval v politické řešení. Nefungují-li víceletá gymnázia, musíme se přece zamyslet nad tím, co c nimi. Reformovat? Zrušit?
Jenže problém je, že pro určitou část společnosti svůj význam mají. Jsou to přece ty šlechtitelské ústavy, v nichž je možné děti nechat dospívat v onom "kulturně obohaceném prostředí" a dát jim tak výhodu spočívající ve vytvoření té správné sociální sítě, která je natažena dostatečně vysoko nad rizikovými oblastmi rizik a nebezpečí vyplývajících z pobytu mezi "špatnými" lidmi. To je pro ty, kdo své děti na víceletá gymnázia umisťují, významná přidaná hodnota, která sice ani v nejmenším nenaplňuje funkci těchto institucí, zato vytváří dobrý důvod pro ty, kdo této exkluzivity využívají, je zachovat. A protože jsou to lidé, kteří jsou často na místech decision makerů, o problému se na rozhodujících místech nemluví, jakkoliv může být empiricky prokázán. Taktně se o něm mlčí, protože vlastně nikoho dalšího nenapadne, aby tuhle otázku otevíral.
Udělal jsem to a v diskusích na sítích jsem se dozvěděl mnohé. Že jsem neomarxista, který se chce vracet k totalitnímu pojetí vzdělávání, že chci diktovat nepřirozené rovnostářství, že vedu český džihád a chci škodit nadaným dětem. Takhle si vykládá příležitost umístit dítě na víceleté gymnázium jeden z diskutujících: "
Následující srovnání poskytuje dva skutečně velmi odlišné pohledy na tutéž věc. posuďte sami.
Krátké vyjádření obhájce víceletých gymnázií: "Chtít pro svoje děti to nejlepší je přirozené. V situaci naprosto otřesného většinového školství je strategie "nějak dítě od toho ´uklidit´ ", nota bene má-li výhledově zálusk na vysokou, racionální. To nejsou žádné "socioekonomické skupiny", ale spíš rodiny s kulturním kapitálem. Chcete pro své dítě kamarády právě z takovýchto rodin, nebo je necháte zbytečně se další čtyři roky trápit s asociálními gaunery, kteří stačí 2-3, aby atmosféře ve třídě spolehlivě "dominovali"?"
Krátká zpověď učitele z víceletého gymnázia: "Jako učitel na víceletém gymnáziu naprosto souhlasím (s tím, že víceletá gymnázia vytváří nerovnost, pozn. autora). A dovolím si upozornit na další zdroj nerovnosti, který deformuje i studium na vyšším gymnáziu. Ačkoli byly zavedeny jednotné přijímací testy, ředitelé mají možnost je doplnit dalšími parametry. U nás je to např. účast na kroužcích, která hraje dost podstatnou (podle mého odhadu cca 20 %) roli. To silně diskriminuje děti ze sociálně slabších rodin, které na kroužky nemají peníze. Nejhorší je, že ředitel ani neskrývá, že o studenty ze sociálně slabých rodin nemá zájem."
Pro informaci, ve Finsku se rozhodli zrušit víceletá gymnázia v 60. letech 20. století, protože na rozdíl od ČR je tento vzdělávací systém rozvíjen na základě evidence based vzdělávací politiky. Ve Finsku také provedli řadu dalších užitečných reforem a vytvořili tak systém, který není segregační, ale naopak inkluzivní, neselhává v přípravě nadaných ani potřebných a celkově patří mezi nejúspěšnější na světě. Pitomost, na které staví vzdělávací politiku ČR, a dojmy vyvolané střetem zájmů či neznalostí, které formují diskurs, tuto zemi bezpečně ochrání od toho mít jakékoliv ambice.
Německé spolkové země dostaly nařízeno zvýšit své vzdělávací úsilí, když studie ukázala, že stále více dětí neumí pořádně číst a klesá počet těch, které rády čtou.
Aneb poučení pro začínající progresivní učitele Autor je Britským listům dobře znám. Je to učitel. Vyhovujeme výjimečně jeho přání text publikovat anonymně, aby ho to existenčně neohrozilo.
Diskuse