Zamyšlení nad Dolanovým cadillacem

8. 4. 2013 / Miroslav Tejkl

Na televizi se kromě nedělního Kalendária, Toulavé kamery a Objektivu hned po Kalendáriu se prakticky vůbec nedívám.

Bývá to skutečně výjimka.

Ale pustil jsem si doma o víkendu film "Dolanův cadillac" na DVD.

Knihu Steva Kinga, podle které byl tento film natočen, jsem četl už před mnoha lety.

Autor filmového zpracování do toho (na rozdíl od předlohy spisovatele Steva Kinga z Maine) "narval" v závěru filmu určité dilema.

Ve chvíli, kdy hrdina, učitel a vypravěč Tom Robinson zahrabává díru, ve které polapil Jamese Dolana v jeho cadillacu, dostává další a další optimistické zprávy z policie, co všechno už na Dolana mají - a ono to vypadá, že Dolan skončí v base a už z ní nevyleze (to vše ve filmu).

Robinson projevuje určité rozpaky -- ale nakonec přesto Dolana v jeho cadillacu zahrabe úplně a zarovná betonovými deskami, aby to bylo stejné jako zbytek silnice.

Film končí tím, jak se Tom Robinson rozvalen na zádech na silnici směje telefonátu kriminalisty, že je Dolan usvědčen ...

Nicméně předtím, v předchozích telefonátech kriminalisty, je přece jen naznačeno Robinsonovo váhání.

Autora knih hrůzy, horrorů všeho druhu (včetně specifické fantasy), známého spisovatele Kinga vůbec nenapadlo moralizování o dilematu, jestli Dolana přece jen nemá předat spravedlnosti.

Už proto ne, že v knize se Dolan nestává někým, koho policie už téměř zcela usvědčila a jen je hledána jeho osoba.

Teprve ve filmu je obsaženo (a také vyostřeno) jakési morální dilema ...

Nevím.

Já bych v takto pozdní fázi svého činu, kdy už mám na lopatě člověka, který explozí výbušniny nechal na kusy roztrhat mou těhotnou ženu, asi (určitě?) možná ani nepřemýšlel nad tím, jestli ho mám předat spravedlnosti.

Ano, dopustil bych se takto trestného činu -- ale na to bych přece byl už psychicky připraven předem. A situace v tomto příběhu ani nevypadala, že by Tom Robinson mohl být někdy usvědčen z toho, že Dolana zabil -- zvlášť když to nevypadá, že vůbec někdy někdo Dolana nalezne ... pod vozovkou obyčejné státní silnice (ne-dálnice) v severoamerické poušti ... snad v Nevadě nebo kde.

Stát se takto vrahem by mi asi (určitě?) nevadilo -- cynicky řečeno zejména, pokud by byla nízká pravděpodobnost, že budu dopaden.

A za jinak stejných okolností bych rozhodně dal přednost jistotě Dolanovy smrti nad jinými pravděpodobnostmi, které nejistá budoucnost se svou státní spravedlností nabízí.

A to jsem levicově orientovaný člověk a zdaleka nepovažuji veřejnou moc za zbytečné harampádí ...

Myslím, že se tím svým přístupem beztak asi nebudu příliš lišit od standardu obyvatelstva ...

Kdo ví, jestli vůbec byly kdy časy, kdy lidé byli vychováváni jinými lidmi a svou vlastní životní zkušenosti tak, že by ve velkém počtu (nikoli jako výjimka) o takové variantě (předat spravedlnosti) uvažovali ...

Možná ano ...

Možná taková doba byla ...

0
Vytisknout
4653

Diskuse

Obsah vydání | 8. 4. 2013