Šéf Rady Evropy varuje Českou republiku a dalších osm zemí, flirtujících s ultrapravicí, před politizací soudu pro lidská práva
26. 5. 2025
Alain Berset říká, že žádná soudní moc nesmí čelit čelit politickému tlaku poté, co ČR a dalších osm zemí na ni vyvíjí nátlak v otázce migrace
Přední evropský orgán pro lidská práva kritizoval devět vlád, které vyzvaly k přehodnocení výkladu Evropské úmluvy o lidských právech v otázkách migrace.
Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset se vyslovil proti „politizaci“ Evropského soudu pro lidská práva poté, co devět evropských lídrů včetně "slušného politologa" Petra Fialy podepsalo dopis iniciovaný italskou premiérkou Giorgií Meloni a dánskou premiérkou Mette Frederiksen, v němž vyzývají k „otevřené diskusi“ o výkladu úmluvy.
Devět signatářů, mezi nimiž byli lídři Rakouska, Belgie, České republiky, Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska, uvedlo, že vlády potřebují více prostoru pro rozhodování o tom, kdy vyhostit zahraniční zločince a sledovat je, pokud je nelze deportovat, a také pro boj proti zahraničním státům, které se snaží destabilizovat země tím, že posílají migranty na jejich hranice. „To, co bylo kdysi správné, nemusí být odpovědí zítřka,“ uvádí se v dopise. Občany, kteří se mu znelíbili, měl ve zvyku ze země deportovat komunistický režim. Je šokující, že se evropské demokracie chtějí vrátit k této komunistické praxi.
Meloniová minulý týden v Římě vedle Frederiksenové uvedla, že hlavním problémem je, že země nemohou vyhostit „imigranty, kteří spáchali závažné trestné činy“.
V sobotní reakci Berset, bývalý švýcarský ministr, zpochybnil vlády, které aplikaci úmluvy zpochybnily. „Debata je zdravá, ale politizace soudu není,“ napsal v prohlášení. „Ve společnosti založené na právním státě by žádná soudní moc neměla čelit politickému tlaku. Instituce, které chrání základní práva, se nemohou podřídit politickým cyklům. Pokud tak učiní, riskujeme narušení stability, kterou mají zajišťovat.“
Uvedl, že Evropský soud pro lidská práva je jediným mezinárodním soudem, který rozhoduje o porušování lidských práv v ruské agresi proti Ukrajině. „To by nikdy nemělo být zpochybňováno,“ řekl.
Rada Evropy, která byla založena v roce 1949 v období poválečného usmíření a která je samostatnou organizací od EU, má 46 členských zemí, které podepsaly Evropskou úmluvu o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku rozhoduje, zda vlády plní své závazky vyplývající z úmluvy.
Soud rozhodl proti Itálii v několika případech týkajících se migrace, včetně případu z roku 2016, kdy byli Tunisané prchající ze své země v důsledku arabského jara zadrženi v detenčním centru na Lampeduse a poté odvezeni do své domovské země.
Soud rozhodl proti Dánsku v otázce sloučení rodin, například v případu z roku 2021, kdy dánské úřady odepřely syrskému uprchlíkovi právo na rodinný život tím, že jeho manželce neudělily povolení k pobytu.
U soudu je projednáváno více než 30 případů proti Lotyšsku, Litvě a Polsku poté, co byly vzneseny obvinění z navracení osob do Běloruska, aby jim bylo zabráněno požádat o azyl v těchto zemích. Soud například projednává případ 26 iráckých občanů kurdského původu, kteří tvrdí, že lotyšské úřady je navrátily do Běloruska, aniž by vyslechly jejich žádosti o azyl. Tito lidé, z nichž téměř všichni byli vráceni do Iráku, také tvrdí, že jim byl odepřen přístup k jídlu, přístřeší a vodě, když uvízli v lese na lotyšsko-běloruské hranici.
Pobaltské státy a Polsko obviňují Bělorusko, že zneužívá migranty jako zbraň tím, že láká lidi ze Středního východu a Afriky do pohraniční oblasti ve snaze destabilizovat EU. Tvrdí, že čelí „hybridní válce“ a že stabilita jejich společností musí mít vyšší prioritu.
Vlády, které stojí za dopisem, již v minulosti podporovaly podobné iniciativy zaměřené na zpřísnění migrační politiky EU. V říjnu loňského roku Itálie, Dánsko a Nizozemsko uspořádaly neformální setkání 11 zemí, které vyústilo v celoevropské schválení návratových center – offshore center pro zpracování návratů migrantů, kterým byl v EU zamítnut azyl. Dosud se žádné evropské zemi nepodařilo návratové centrum zřídit a zůstává nejasné, které země by tyto zařízení mohly hostit.
Diskuse