18. 10. 2024
Čínský hlad po surovinách je neukojitelný. Za posledních 30 let se pozoruhodný růst proměnil v obrovské vakuum pro základní potraviny, jako jsou sójové boby, kukuřice a pšenice, stejně jako kovy, tj. měď, nikl, lithium, kobalt a vzácné zeminy, které jsou životně důležité pro nové technologie. Mezi těmito komoditami vyniká jedna jako korunní klenot: Železná ruda, nezbytná pro výrobu oceli.
Železná ruda byla klíčová pro výstavbu městského bydlení a infrastruktury, včetně silnic, železnic, kanalizací a systémů výroby a distribuce elektřiny. Dnes Čína dováží 75 % světové železné rudy a nakupuje ji mezi 100 a 120 miliony tun měsíčně – dost na stavbu přibližně 2 000 mrakodrapů Empire State Building. V důsledku toho v době ekonomického boomu poptávka po tomto kovu prudce roste v důsledku růstu v sektoru nemovitostí a stavebnictví. V době zpomalení, jako je současná situace, však spotřeba klesá, což vede k celosvětovému poklesu cen.
"Schopnost Číny generovat růst prostřednictvím stavebnictví narazila na své limity, protože miliony volných bytů vedly k poklesu cen a zvýšily riziko dlouhodobého poklesu na trhu s nemovitostmi," říká Ole Hansen, vedoucí komoditní strategie Saxo Bank. Tato situace vedla k oslabení poptávky po oceli, což následně snížilo chuť po železné rudě, i když těžební společnosti zvyšují svou výrobní kapacitu.
V prvním říjnovém týdnu se cena metrické tuny železné rudy pohybovala mezi 90 a 100 dolary, což je o 50 % méně než její maximum 212 dolarů v létě 2021. "Je to jedna z nejhůře fungujících komodit v letošním roce, ceny klesly přibližně o 30 %," dodává Ewa Manthey, komoditní expertka ING.
Než Čína otevřela svou ekonomiku, byl trh se železnou rudou relativně stabilní, poznamenává Stephen Hare, odborník z Oxford Economics. "Cena této suroviny však na počátku 21. století prudce vzrostla a předstihla ostatní komodity, protože asijský gigant se rychle industrializoval a urbanizace se zrychlila," vysvětluje. Poptávka po železné rudě v Pekingu se od poloviny 90. let zvýšila o více než 900 %, zatímco spotřeba mědi a uhlí rostla méně než polovičním tempem, uvádí Bloomberg.
Tato rostoucí chuť po železné rudě byla hnací silou rozvoje těžebních gigantů. Společnosti jako australská Fortescue a Rio Tinto – největší těžař železné rudy na světě – stejně jako brazilská Vale a anglo-australská BHP zvýšily své zisky a expandovaly do dalších kovů díky značným příjmům z prodeje železné rudy.
Nyní však dopady zpomalení pociťují i tyto společnosti. Od ledna do začátku září se jejich akcie propadly o 11 % až 35 %. Navzdory tomu zůstávají zisky značné. Například výrobní náklady společnosti Vale na konci roku 2023 činily 20,80 dolaru za metrickou tunu, což poskytuje dostatečný prostor pro další generování zisku. Krajina je však náročná. "Kombinace silné nabídky, jakou zažíváme nyní, a zpomalující se poptávky může vyvinout další tlak na pokles cen," varuje Hansen.
Na začátku roku byl na trhu znatelný převis nabídky, který se v průběhu roku stále více projevuje. Například společnosti BHP a Vale vykázaly v první polovině roku rekordní objemy těžby, zatímco zásoby železné rudy se v čínských přístavech nadále hromadí.
"Očekáváme, že ceny železné rudy budou v příštích pěti letech nadále klesat, což bude způsobeno novou produkcí a zpomalením ekonomiky v Číně," říká Stephen Hare z Oxford Economics. Podobná nerovnováha nastala v letech 2015-16, kdy ceny klesly na 50 dolarů za tunu. "Naše současná prognóza nepředpokládá, že ceny klesnou na tuto úroveň, protože těžaři pravděpodobně upraví nabídku, aby zabránili tak prudkému poklesu," dodal Hare.
"Dlouhodobé vyhlídky pro železnou rudu jsou však pochmurné," poznamenal Bill Weatherburn, komoditní ekonom společnosti Capital Economics. Vysvětlil, že poptávka z Číny bude i nadále klesat, protože smlouvy o výstavbě nemovitostí a úsilí o dekarbonizaci povedou k většímu podílu výroby oceli z elektrických obloukových pecí, které využívají ocelový šrot místo železné rudy a koksovatelného uhlí.
Podle Mantheyho je cena železné rudy stále více vychýlena směrem dolů, vzhledem k chmurným vyhlídkám na vývoj HDP. "Při pohledu na zbytek roku fundamenty nadále směřují dolů. Vleklá krize na čínském trhu s nemovitostmi nevykazuje žádné známky toho, že by se odrazila ode dna," uvádí. Nová bytová výstavba v zemi se letos zatím propadla o více než 20 %. "Bez dalších stimulačních opatření je jen malá naděje na oživení ve stavebnictví v blízké budoucnosti," dodává.
Globální průmyslová výroba byla navíc letos utlumená, zejména ve vyspělých ekonomikách, uvádí Hare. "Cykly zvyšování sazeb centrálních bank zatížily sektory ekonomiky, které spotřebovávají ocel."
Navzdory tomuto náročnému scénáři odborníci nepředpokládají vážnou krizi na trhu se železnou rudou. Průmyslová odvětví v rozvinutých a některých rozvíjejících se ekonomikách budou tento zdroj i nadále poptávat. Dokonce i Čína, od které se očekává, že sníží svou spotřebu oceli používané ve stavebnictví, bude stále potřebovat suroviny na podporu svého přechodu na zelenou ekonomiku. "Trh se bude i nadále zaměřovat na ekonomické údaje z Číny, které budou známkou oživení, zatímco ekonomická slabost v Evropě, zejména v Německu, bude i nadále znepokojující," poznamenává Hansen.
Z geopolitického hlediska by možné vítězství Donalda Trumpa v nadcházejících amerických volbách mohlo vést ke zvýšení dovozních cel, což by ovlivnilo globální růst a ceny železné rudy. Naopak nová měnová fáze charakterizovaná snížením úrokových sazeb v USA by mohla některá z těchto rizik zmírnit a stimulovat růst, zejména na rozvíjejících se trzích. Budoucnost však zůstává nejistá.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse