Není smutné, jak špatná je česká vláda?
28. 5. 2024 / Jan Čulík
čas čtení
8 minut
V úterý v poledne interviewoval rozhlas BBC jednoho ministra irské vlády o rozhodnutí Irské republiky uznat Stát Palestina. Při poslechu tohoto rozhovoru, píše Jan Čulík, mi bylo docela smutno. Stydím se, že česká vláda nedokáže hovořit ani doma, ani na mezinárodním fóru tak přesvědčivě jako irští ministři.
Chtěl bych, aby i Česká republika dokázala být hlasem humanity na světovém fóru. Bohužel tomu tak není. Zdá se, že Česko je uzavřeno do své jazykové bubliny, vystaveno na pospas manipulujícím sdělovacím prostředkům, předsudkům, vlivu oligarchů a navrací se normalizační étos. Hlavně nám jde o hokej.
Kde je humanita? Václav Havel zřejmě rotuje v hrobě. Není divu, že Česká republika je jednou z nejhorších zemí, co se týče počtu bezdomovců, je naprostou výjimkou i v tom, že kolem milionu občanů je zotročeno soukromými exekutory a na těchto chudácích vydělávají paraziti z ODS. Vládne konzumerismus, sobectví a nelidskost. Co je nám po tisících vyvražděných dětí, že? Ty budeme ignorovat, jako skoro jediný stát v Evropě. Celý svět to vidí jinak, jen my to máme správně! :)
Viz toto:
Tahle kreatura řídí českou zahraniční politiku a je to ještě větší tragédie než za minulé vlády. Každopádně zahraniční politiku s akcentem na lidská práva se mu podařilo definitivně pohřbít. https://t.co/T9oLe0SExq
— Prokop Singer (@prokki) May 28, 2024
Moderátorka, BBC World at One, úterý 28. května 2024, 13 hodin: Rada
bezpečnosti OSN se dnes sejde na mimořádném zasedání, na němž se
Norsko, Irsko a Španělsko připojí k více než 140 ze 193 členských států a
formálně uznají palestinský stát.
Toto rozhodnutí dnes ráno vysvětlil španělský premiér Pedro Sanchez.
Obraťme
se nyní na Thomase Byrna. Je ministrem irské vlády pro cestovní ruch,
kulturu a umění. Dobré odpoledne. Ještě než budeme hovořit o rozhodnutí
Irska uznat palestinskou státnost, dostáváme zprávy z ministerstva
zdravotnictví v Gaze, které řídí Hamás, že při nových náletech na
stanovou oblast v západní části Rafáhu bylo zabito několik Palestinců a
další desítky byly zraněny. Co se děje? Jaký je váš názor na to, co se
tam momentálně děje?
Thomas Byrne: No, myslím, že se opíráme o mnoho stejných zpráv jako vy. Chci říct, že jsme od samého začátku říkali, že Izrael má právo se bránit, ale musí to být přiměřené. Toto už je daleko za hranicí. A vzhledem k tomu, že se v tomto konkrétním bodě angažuje Mezinárodní soudní dvůr, musí to skončit. Musí dojít k příměří, musí k němu dojít a musíme tam pracovat na dosažení míru, protože tento typ aktivit nedosáhne ničeho pro Izrael a rozhodně nedosáhne ničeho pro Palestince, kteří v tuto chvíli strašlivě trpí. Izrael a Palestina mají právo žít vedle sebe v míru a harmonii a národy v obou zemích mají právo tam být a žít, mít své vlastní státy, a to je to, co chceme udělat, a cítíme, že kroky, které podnikáme, pokud jde o naši vládu a některé další vlády, které se připojily k jiným zemím, které před časem uznaly Palestinu, projevují snahu zajistit tuto spravedlnost pro všechny v této konkrétní části světa a zajistit, abychom mohli pracovat na míru.
Moderátorka: Slyšeli jsme i španělského premiéra, jak mluví o tom, že jediným cílem je mír. Ale co přinese vaše uznání palestinské státnosti? Jaký rozdíl to upřímně řečeno dělá v situaci na místě?
Thomas Byrne: Podívejte se, myslím, že v zásadě jde o podporu palestinského lidu, a aby bylo zcela, zcela jasno, Hamás je teroristická organizace, jak ji označila Evropská unie. Hamás nezastupuje palestinský lid a my s ním nebudeme jednat. . Hamás musí být rozpuštěn a ukončen. Ale na palestinských územích je v tuto chvíli v Ramalláhu správa, je třeba ji podpořit a pracovat na míru pro jejich lid, aby v určitém okamžiku pracovala také na prosperitě pro svůj lid, věci jsou tam a v Palestině v tuto chvíli na extrémně nízké úrovni a Izrael má pocit, že musí chránit svou vlastní bezpečnost. Ale to, co dělá, má úplně opačný účinek.
Thomas Byrne: No, na izraelskou vládu je v tuto chvíli vyvíjen značný tlak ze strany Mezinárodního soudního dvora a ze strany mezinárodního společenství, zkrátka a dobře, chce, aby došlo k příměří, a my jsme se rozhodli převzít tuto iniciativu s dalšími zeměmi, které mají podobný názor, s Norskem a Španělskem, abychom zajistili, že všichni budeme pracovat, abychom se dopracovali nejen k uznání Palestiny, což je samozřejmě rozhodnutí, které dnes přijímáne, ale také k tomu, abychom zajistili, že skutečně budeme pracovat na řešení dvou států.. A my všichni v globálním společenství musíme pracovat na tom, aby každý lid měl nárok na jurisdikci své vlastní země.
Moderátorka: Co to vlastně uznáváte? Protože jsme daleko od řešení dvou států a daleko od toho, abychom určili, koho by si palestinský lid zvolil nebo kdo by ho zastupoval.
Uznáváme stát Palestina a to by v praxi zpočátku znamenalo, že předpokládám, že naše zastoupení v Ramalláhu bude mít větší význam a budeme tam mít velvyslance, ale také že bychom zde uznali jejich velvyslance, Chci říci, že stát Palestina je již zapojen do mnoha mnohostranných organizací po celém světě a zabývá se mnoha konkrétními otázkami jako národní stát a my ho zde formálně uznáváme spolu s některými dalšími podobně smýšlejícími zeměmi a je třeba také poznamenat, že jak jste již zmínila, poměrně hodně členů OSN již Palestinu uznalo, takže to není něco úplně nového, ale je to pro nás velmi, velmi důležitý krok.
Měl bych také říci, že když John Hume jednal s irskými teroristy v 90. letech, byla na Johna Huma obrovská kritika, nejen v Londýně, ale také vlastně i v Dublinu, ale bylo vidět, že v té době dělal správnou věc, aby se ujistil, že chráníme umírněné hlasy, abychom se ujistili, že se skutečně zásadně podíváme na to, jaké jsou potřeby lidí a eliminujeme terorismus a pokusíme se přinést mír a bezpečnost do tohoto konkrétního regionu. A máme pocit, že v tomto ohledu máme jako Irové určité zkušenosti, které mohou přispět k míru a bezpečnosti pro všechny v Izraeli a v Palestině.
Moderátorka: To samozřejmě není krok, který by učinilo Spojené království. Co byste k tomu Spojenému království řekl?
Thomas Byrne: Že Spojené království je dost velké a dost odvážné na to, aby se rozhodovalo samo. Ale vím, že Irsko, Norsko a Španělsko jsou země, které mají na mezinárodní scéně nyní velkou váhu, a je třeba říci, že všechny tři mají ke Spojenému království velmi blízko, velmi blízko i k USA, pokud jde o naše diplomatické vztahy. A na diplomacii záleží a my pevně věříme, že tím, že budeme mluvit, že se budeme angažovat a že budeme věci řešit, že nebudeme dělat žádné náhlé kroky, budeme úspěšní, víte, že se na tom pracuje už delší dobu a že se na tom pracuje společně s ostatními zeměmi. Věříme, že můžeme mít dopad, a věříme, že už to dopad má.
Zdroj v angličtině ZDE
2529
Diskuse