Státy NATO vyzývají k tomu, aby Ukrajina nedostávala žádné červené čáry pro používání západních zbraní. Chtějí zřídit centrum obrany proti informační válce

29. 5. 2024

V Sofii přijalo 24 z 32 členů NATO deklaraci, v níž se zavázalo, že Ukrajině poskytnou vše možné "ve jménu demokracie".

"Nastal čas přehodnotit omezení používání západních zbraní pro vojenské účely v Rusku," řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na brífinku na zasedání Rady ministrů po setkání s bulharským premiérem Dimitarem Glavčevem, ministrem obrany Atanasem Zaprjanovem a šéfem obrany admirálem Emilem Eftimovem.

"Hlavním cílem NATO není vést válku. Mělo by to zabránit válce. Cílem NATO je mír," řekl při zahájení parlamentního shromáždění NATO v Sofii a připomněl, že to není rozhodnutí NATO, ale členských států, které hlasovaly pro deklaraci.

"Nedává smysl, aby rakety nemohly být použity proti Rusku, když Rusko střílí na Kyjev," zdůraznili zástupci Spojeného království.

"Musíme si přiznat, že Ukrajina tuto válku právě teď prohrává. Nemůžeme nadále říkat Ukrajině, aby neodpalovala své rakety na Rusko, které vesele odpaluje své rakety na Kyjev. Bylo by velmi smutné, kdybychom tento pozměňovací návrh nepřijali," citovala britského zástupce bulharská státní agentura.

Na francouzské straně delegáti poukázali na to, že Ukrajina dosud dodržovala všechna zbrojní omezení a mezinárodní právo, zatímco v případě Ruska tomu tak nebylo.

NATO musí hrát významnější roli

"NATO musí zvýšit svou roli při koordinaci a plánování vojenské pomoci Ukrajině a zavázat se k víceletému finančnímu rámci na pomoc této zemi," řekl také Stoltenberg.

Šéf NATO také poukázal na bezprecedentní spojeneckou vojenskou pomoc, která byla dosud na Ukrajinu zaslána, a dodal, že pomohla zemi osvobodit asi 50 % území okupovaného Ruskem na začátku války.

Zároveň uznal, že zpoždění v přislíbené pomoci mělo negativní důsledky v bojových akcích.

Stoltenberg vysvětlil, že NATO čelí "agresivnímu" Rusku, které používá sílu proti sousedům NATO – Ukrajině, Gruzii a Moldavsku.

"Nyní žijeme v nebezpečnějším světě a NATO musí reagovat na toto obtížné bezpečnostní prostředí," dodal.

Místo Ukrajiny je v NATO

"Místo Ukrajiny je v NATO. Na summitu NATO ve Washingtonu musíme dát jasně najevo, že členství Ukrajiny je na nezvratné cestě," uvedl předseda Parlamentního shromáždění NATO Michal Ščerba.

"Po více než 800 dnech od totálního útoku Ruska na Ukrajinu je snadné ztratit pocit naléhavosti, zapomenout na to, co je v sázce," řekl a dodal, že ukrajinská protivzdušná obrana by měla být nejvyšší prioritou.

"Ale naši přátelé na Ukrajině jsou s námi, aby nám to připomněli. Aby nám připomněli, že každý den, každou noc na Ukrajině umírají muži, ženy a děti, protože Rusko vede válku," dodal.

NATO a boj proti dezinformacím

Parlamentní shromáždění NATO také doporučilo zřízení Centra pro demokratickou odolnost v sídle NATO v Bruselu. Cílem by bylo chránit základní demokratické hodnoty Aliance a bojovat proti dezinformacím.

"Zdůrazňujíce, že Rusko v současné době představuje nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euroatlantické oblasti; terorismus ve všech svých formách a projevech zůstává nejpřímější asymetrickou hrozbou pro Alianci a je stále více podporován ruským a íránským režimem; a deklarované ambice a nátlaková politika Čínské lidové republiky představují četné a systémové výzvy pro euroatlantické zájmy, bezpečnost a hodnoty," píše se v prohlášení.

Spojenci NATO také vyjádřili hluboké znepokojení nad "pokračujícími ruskými hybridními aktivitami na spojeneckém území, včetně sabotáží, násilných činů, kybernetického a elektronického vměšování, dezinformačních kampaní a dalších hybridních operací".

Během fóra prozatímní premiér Dimitar Glavčev potvrdil, že Bulharsko bude i nadále podporovat Ukrajinu podle potřeby, a znovu objasnil, že "o vyslání bulharských vojáků na Ukrajinu se nikdy nediskutovalo".

Zdroj v angličtině: ZDE