Proč Vladimir Putin tuto válku již prohrál

1. 3. 2022

 

Při plánování invaze na Ukrajinu mohl Putin počítat s mnoha známými fakty. Věděl, že vojensky Rusko Ukrajinu převyšuje. Věděl, že NATO na pomoc Ukrajině vojáky nepošle. Věděl, že evropská závislost na ruské ropě a plynu přiměje země jako Německo váhat s uvalením tvrdých sankcí. Na základě těchto známých skutečností bylo jeho plánem tvrdě a rychle udeřit na Ukrajinu, zlikvidovat její vládu, nastolit v Kyjevě loutkový režim a přečkat západní sankce.

V tomto plánu však byla jedna velká neznámá. Jak se Američané naučili v Iráku a Sověti v Afghánistánu, je mnohem snazší zemi dobýt než ji udržet. Putin věděl, že má sílu Ukrajinu dobýt. Ale přijme ukrajinský lid loutkový režim z Moskvy? Putin vsadil na to, že ano. Koneckonců, jak opakovaně vysvětloval každému, kdo byl ochoten poslouchat, Ukrajina není skutečný národ a Ukrajinci nejsou skutečný národ. V roce 2014 se lidé na Krymu ruským okupantům téměř nebránili. Proč by to v roce 2022 mělo být jinak?

S každým dalším dnem je stále jasnější, že Putinova hra selhává. Ukrajinský lid se brání celým svým srdcem, získává si obdiv celého světa - a válku vyhrává. Před námi je mnoho temných dnů. Rusové mohou ještě dobýt celou Ukrajinu. Ale aby Rusové válku vyhráli, museli by Ukrajinu udržet, a to mohou jen tehdy, pokud jim to ukrajinský lid dovolí. To se zdá být stále méně pravděpodobné.

Každý zničený ruský tank a každý zabitý ruský voják zvyšuje odvahu Ukrajinců k odporu. A každý zabitý Ukrajinec prohlubuje nenávist Ukrajinců k útočníkům. Nenávist je nejošklivější z emocí. Pro utlačované národy je však nenávist skrytým pokladem. Pohřbená hluboko v srdci může udržet odpor po celé generace. Aby Putin obnovil ruské impérium, potřebuje relativně nekrvavé vítězství, které povede k relativně nekrvavé okupaci. Proléváním další a další ukrajinské krve se Putin stará o to, aby se jeho sen nikdy neuskutečnil. Na úmrtním listu ruského impéria nebude napsáno jméno Michaila Gorbačova: bude to Putinovo jméno. Gorbačov zanechal v Rusech a Ukrajincích pocit, že jsou sourozenci; Putin z nich udělal nepřátele a zajistil, že ukrajinský národ se od nynějška bude vůči Rusku vymezovat.

Národy jsou nakonec postaveny na příbězích. Každý další den přidává další příběhy, které si budou Ukrajinci vyprávět nejen v nadcházejících temných dnech, ale i v následujících desetiletích a generacích. Prezident, který odmítl uprchnout z hlavního města a řekl USA, že potřebuje munici, ne odvoz; vojáci z Hadího ostrova, kteří poslali ruskou válečnou loď "do prdele"; civilisté, kteří se snažili zastavit ruské tanky tím, že se jim posadili do cesty. Z toho se vytvářejí národy. Z dlouhodobého hlediska mají tyto příběhy větší váhu než tanky.

Ruský despota by to měl vědět stejně dobře jako kdokoli jiný. Jako dítě vyrůstal na příbězích o německých zvěrstvech a ruské statečnosti při obléhání Leningradu. Nyní produkuje podobné příběhy, ale do role Hitlera obsazuje sám sebe.

Příběhy o ukrajinské statečnosti dodávají odhodlání nejen Ukrajincům, ale celému světu. Dodávají odvahu vládám evropských národů, americké administrativě, a dokonce i utlačovaným občanům Ruska. Pokud se Ukrajinci odváží zastavit tank holýma rukama, může se německá vláda odvážit dodat jim několik protitankových střel, vláda USA se může odvážit odříznout Rusko od Swiftu a ruští občané se mohou odvážit demonstrovat svůj nesouhlas s touto nesmyslnou válkou.

Všichni se můžeme inspirovat k tomu, abychom se odvážili něco udělat, ať už jde o příspěvek, přijetí uprchlíků nebo pomoc v boji na internetu. Válka na Ukrajině bude utvářet budoucnost celého světa. Pokud bude tyranii a agresi dovoleno zvítězit, poneseme následky všichni. Nemá smysl zůstávat pouhými pozorovateli. Je načase se postavit a počítat.

Tato válka bude bohužel pravděpodobně dlouhá. V různých podobách může trvat i několik let. O nejdůležitější otázce však již bylo rozhodnuto. Několik posledních dní celému světu dokázalo, že Ukrajina je velmi reálný národ, že Ukrajinci jsou velmi reálný národ a že rozhodně nechtějí žít pod novým ruským impériem. Hlavní otázkou, která zůstává otevřená, je, jak dlouho bude trvat, než toto poselství pronikne tlustými zdmi Kremlu.


Zdroj v angličtině ZDE