13. 1. 2021
Makabrózní umění Franciska Goyi, prvního skutečně moderního umělce, má být za měsíc vystaveno v Metropolitním muzeu v New Yorku - a těžko by mohl pro Američany existovat urgentnější okamžik pro shlédnutí těchto obrazů. Protože španělský umělec před více jak dvěma sty lety zachytil ten typ kolektivního bludu a masového fanatismu, který minulý týden zaútočil na americký kapitol. Dav Trumpových příznivců, který zaútočil na domov americké demokracie, byl stejně rozvášněný jako dav, který s šílenýma očima pochoduje za manickým muzikantem v Procesí do San Isidora, stejně nebezpečný jako dav opilí nenávistí v Druhém květnu 1808, okouzlený charismatickým idolem s kozlí hlavou.
A pak je tu Pohřeb sardinky, na němž dav v delíriu skotačí kolem ohromného transparentu s šíleně se šklebící tváří. Na první pohled se zdá, že jde o radostnou karnevalovou scénu, ale podívejte se pozorněji a intenzita jejich ritu začne být znepokojivá, když si všimnete té tváře na transparentu, jejich tupého pána tance. Tohle má rozhodně trumpovskou atmosféru.
Goya by okamžitě rozeznal zmatek, v němž se Amerika nachází, v němž Trump opakovaně tvrdí, že vyhrál volby, které prohrál, zatímco velký počet lidí mu nejmenšího důkazu věří. Na zanícené iracionalitě porážející argumentované myšlení není nic specificky amerického. Bavil by se portrétováním davů bez roušek shromažďujících se, aby protestovaly proti uzávěře a popíraly existenci koronaviru. Čím se koneckonců liší od shromážděných bigotů, které zachytil na svých obrazech španělské inkvizice schvalující mučení racionalistů a vědců?
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse