Horor v Jemenu aneb Trumpovo genocidní dědictví

18. 1. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut


Stoupenci odcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa oceňují, že jeho administrativa nezahájila žádnou válku. Jenže proč začínat nové války, když je pohodlnější prohloubit nejtragičtější konflikt na světě ve zbídačeném Jemenu či zintenzivnit globální teroristickou kampaň dronů v Afghánistánu, Somálsku a jinde. Pravda, Trumpova vláda před přímými vojenskými údery na „darebácké státy“ preferovala smrtící ekonomickou blokádu – od Íránu přes Venezuelu, Sýrii až po Severní Koreu – mající jen ve Venezuele na svědomí desítky tisíc lidských životů. A co Trumpovi příznivci kupříkladu říkají na národní bezpečnostní strategii USA namířenou proti jaderným mocnostem – Číně a Rusku, a co si myslí o trumpovské destrukci klíčových mezinárodních smluv, jejichž cílem je redukovat riziko jaderné konfrontace?

Zdá se, jako by Donald Trump a spol. za sebou v posledních dnech zanechávali spálenou zemi, a to nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí. Patrně nejodpudivější čin, vedle nějž se útok trumpovců na Kapitol jeví jako neškodná garden party, je označení jemenských Húsijů za zahraniční teroristickou organizaci. Nejenže tím Trumpův Bílý dům přicházející Bidenově vládě značně zkomplikoval diplomatické možnosti pro řešení vleklého konfliktu v nejchudší arabské zemi, ale ve smrtelném ohrožení se ocitly i miliony bezprizorných Jemenců. V této zemi nyní hrozí hladomor epických proporcí.

Nicméně sám Joe Biden ve funkci Obamova viceprezidenta nese svůj díl viny na Saúdy vedeném tažení proti jemenským Húsijům, neboť rozsáhlou destrukci tamní infrastruktury a námořní blokádu by Rijád a spol. jen stěží realizoval bez materiální a logistické pomoci Obamova a posléze Trumpova Bílého domu. Přední činitelé Obamova i Trumpova kabinetu by se před mezinárodním tribunálem teoreticky mohli zodpovídat ze spáchání válečných zločinů v této zemi.

Tragický konflikt si podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních otázek (OCHA) vyžádal celkem 233 tisíc obětí, a to v zemi, kde podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese hrozí největší hladomor za několik posledních dekád. Guterres tato slova pronesl loni v listopadu, aby o dva měsíce později americký ministr zahraničí Mike Pompeo jednu stranu konfliktu označil za teroristickou entitu. Ačkoli i Húsijové mají na svědomí nejeden zločin, drtivá většina usmrcených Jemenců jde na vrub Saúdy vedené koalici. 

Tento kontroverzní krok je americkou diplomacií vykreslován jako pokus o ochromení íránského vlivu v jemenském konfliktu. Vliv perské velmoci v nejchudší arabské zemi je však ve srovnání s miliardovými zbrojními zakázkami Pentagonu pro Rijád a Abú Dhabí pouhou kapkou v moři. Přestože Teherán Húsijům v omezené míře poskytuje vojenskou pomoc, ajatolláhové nemají kontrolu nad rozhodovacími pravomocemi těchto vzbouřenců, jež mají ve skutečnosti blíže k sunnitské odnoži islámu než k šíitské. Obecně je íránský vliv v Jemenu přeceňován a podle odborníků je nesmyslné považovat Húsije za íránské proxy síly. Navíc Húsijové  bojují proti jemenské odnoži Al Káidy, takže v tomto ohledu jsou paradoxně spojenci USA.

Označení húsijských rebelů za teroristickou organizaci podle vyjádření činitelů OSN v reálu znamená rozsudek smrti nad statisíci, ba dokonce miliony Jemenců. Výsledkem bude jen další mizérie, jako by jí bylo v Jemenu málo: ceny potravin by se mohly zvýšit až o 400 procent. Tato skutečnost pro zemi, kde více než 24 milionů osob potřebuje humanitární pomoc, představuje obrovské komplikace. Když Washington nějakou zemi či organizaci označí za teroristy, obchodníci, dopravci či bankovní a pojišťovací instituce od nich dávají ruce pryč, protože se obávají sankčního postihu za napomáhání teroristům. A to se právě nyní děje v Jemenu. Zhruba 90 procent potravin musí Jemen dovážet, přičemž téměř veškeré zboží je importováno prostřednictvím komerčních kanálů. Humanitární organizace tudíž nemohou dostatečně suplovat roli běžných obchodníků.

Pompeova „fatva“ s sebou rovněž nese komplikace pro Bidenovu vládu. Nové osazenstvo Bílého domu bude mít značné problémy s moderací brutálního konfliktu v Jemenu. Pokud Bidenův kabinet zruší rozhodnutí svého předchůdce, bude ultrapravicovými republikány v Kongresu obviněn z napomáhání teroristům, potažmo ajatolláhům v Teheránu. A to se demokratům může vymstít ve volbách do Kongresu v roce 2022, jak argumentuje blízkovýchodní specialista Juan Cole.

V Jemenu i nadále probíhá největší humanitární katastrofa dnešních dnů: v tomto roce zde bude hladovět 16 milionů lidí, přičemž hlad už nyní zabíjí 50 tisíc z nich, protože humanitární pomoc má své limity. A zatímco kompetentní hlasy už na konci minulého roku varovaly před velkým hladomorem v Jemenu, Trumpova odcházející demoliční četa udělala vše pro to, aby se tato hrozba stala skutečností.

 

 

 

 

0
Vytisknout
7014

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2021