21. 1. 2021 / Kateřina Paříková
Deset let války v Sýrii drtí obyvatele čím dál tím silněji.
Infrastruktura na mnohých místech nefunguje nebo je záměrně ničena protureckými
militantními frakcemi, což je nesmírně závažné například kvůli dodávkám pitné
vody. Ceny potravin rostou. Kvůli složité situaci rodin některé děti nemohou
chodit do školy, neboť musí pomáhat rodině přežít. Lidé jsou natolik zoufalí,
že se musí živit na skládkách odpadů nebo vybíráním popelnic.
ALMALIKIYAH, Sýrie: Plastové lahve,
hliníkové plechovky, oblečení, někdy špagety. Když se na skládce v
severovýchodní Sýrii objeví traktor s čerstvým odpadem, muži, ženy a děti
spěchají, aby našli "ten nejlepší odpad". Na suchých pláních za
městem Al-Malikiyah tucet lidí zabalených proti studenému počasí otevírá černé
plastové tašky a zoufale hledá něco, co by se dalo prodat, znovu použít nebo
dokonce jíst.
Na druhé straně se vlní silnice v
této oblasti bohaté na zdroje ovládané kurdskými silami podporovanými USA. Po
asfaltové silnici projíždí obrněné vozidlo s americkými hvězdami a pruhy, na
nebi letí koaliční vrtulník. Na skládce odpadů u ropného pole žena v šátku
rozsekává hromadu ještě kouřícího spáleného odpadu. Další nacpává plochý chléb
do tašky visící kolem jejího pasu. Ruka v rukavici sáhne po zbytku balíčku
špaget. Někdo najde malé černé boty, zatímco si usmívající se dítě natahuje právě nalezené džíny. Dívka najde plechovky nealkoholických
nápojů, které odnáší v tašce přehozené přes rameno.
Umm Mustafa, čtyřicetiletá matka pěti
dcer, říká, že na skládky často přichází hledat něco, co by jí pomohlo udržet
rodinu naživu. "Někdy najdeme pomeranče, které jsou stále jedlé, nebo
jablka, která lidé vyhodili,“ konstatuje s rukama zhrublýma a zčernalýma tvrdou
prací.
Žádná jiná možnost
„Bereme vše, co je vhodné k jídlu,
protože všechno je drahé.“ Téměř deset let války v Sýrii zpustošilo ekonomiku a
způsobilo pokles syrské libry. Ceny potravin se v celé zemi od listopadu 2019
ztrojnásobily, jak uvádí agentura OSN pro potravinovou pomoc.
Na severovýchodě Sýrie (oblast Rojava pod většinovou správou Kurdů trpící na mnoha místech pod tureckou okupací) podle Světového potravinového programu (WFP) již v roce 2019 trpělo potravinovou nejistotou více než 60 procent lidí. Umm Mustafa uvedla, že jejích pět dcer, z nichž nejstarší je 17 let, s ní často pracovalo, zatímco její manžel dohlížel na malé stádo ovcí.
„Kvůli krizi a zdražování se snažíme zaopatřit každým možným způsobem,“ uvádí matka, jejíž rodina byla před třemi lety vysídlena ze své vesnice během bitev mezi kurdskými bojovníky a teroristickou organizaci Islámský stát (ISIL).
"Nejlepší dny jsou, když
kamion přiveze jídlo z restaurací. Některé potraviny jsou čisté. Jindy prohledáváme
nemocniční odpad navzdory nebezpečí,“ dodává Umm Mustafa. „Musíme, protože není
jiná možnost.“
Špatná situace panuje i v uprchlických táborech
Kurdové jsou nuceni propouštět co nejvíce lidí nejen z důvodů nedostatečné mezinárodní podpory, ale i kvůli pandemii COVIDu-19. Situace se výrazně zhoršila v říjnu 2019, kdy vpád Turecka na severovýchodě Sýrie způsobil evakuaci mezinárodních nevládních organizací. Demokratická rada samosprávy Rojavy (SDC), politické křídlo syrských demokratických sil (SDF), v říjnu 2020 oznámila, že usnadní Syřanům z tábora al-Hol, největšího a nejnebezpečnějšího uprchlického tábora na severu země čítajícího 70 tisíc lidí a plného členů rodin ISIS, návrat domů.
Ačkoli značný počet syrských
státních příslušníků v Al-Hol má v rámci nového systému nárok na návrat domů,
včetně osob v minulosti spolupracujících s ISIL na nízkých pozicích, ne každý
může odejít. "Lidé z režimem a opozicí kontrolovaných oblastí nyní nemohou z
bezpečnostních důvodů odejít v souvislosti s pokračujícím konfliktem mezi
vládou prezidenta Bašára Asada a rebely a tureckými milicemi v některých částech
severní Sýrie," uvedl Sheikhmous Ahmad, vedoucí představitel SDC. Ahmad
odhaduje, že přibližně 15 000 osob v Al-Hol pochází původně z oblastí
ovládaných režimem nebo z Turecka. Mezi dalšími, kteří byli prozatím nuceni
zůstat v táboře, jsou Iráčané, Evropané a další cizí státní příslušníci,
jejichž země je zpět nechtějí, a lidé, kteří neprošli bezpečnostní prověrkou.
Ti, kteří nemají doklady, také nemohou odejít. U velkého počtu syrských vnitřně
vysídlených osob, stejně jako u Iráčanů a cizinců, chybí základní občanská
dokumentace, jako jsou průkazy totožnosti, rodné listy nebo pasy. Chybějící
doklady lidí představují velký problém i pro humanitární organizace.
Ruiny namísto domova
Vnitřně vysídlený uprchlík Radi a jeho rodina tuto příležitost využili a v listopadu se vrátili do své vesnice al-Susah. Ale jít domů nebylo všechno, v co Radi a ostatní doufali. Téměř dva roky poté, co byl ISIL v Sýrii poražen, a dva měsíce poté, co SDC začala umožňovat více lidem opustit Al-Hol, zůstává mnoho částí země neobyvatelných a pomoc od nevládních organizací nebo humanitárních agentur často není k dispozici. Radi věděl, že to bude těžké, ale nic ho nepřipravilo na úroveň zkázy, kterou našel v al-Susah. Vesnice, která byla kdysi domovem přibližně 9000 lidí, byla v roce 2018 zasažena koaličními nálety a sloužila jako provizorní základna pro SDF, zatímco na začátku roku 2019 bojovala proti ISIL.
Rodiny, které opustily Al-Hol, pocházejí primárně z provincií Deir Ezzor a Raqqa, kde zůstává situace nejistá a riziková, neboť buňky ISIS jsou stále aktivní a útočí na civilní obyvatelstvo. Služby a pracovní příležitosti jsou nedostačující.
"Raqqa, jedna z nejčastějších oblastí pro navrátilce, je stále mnohde zničena, přičemž nevybuchlá munice zůstává pro tamní obyvatele velkým rizikem," potvrdila Sonia Khush, ředitelka organizace Save the Children’s Syria Response.
"Raqqa se stále ještě vzpamatovává z konfliktu," řekla Khush. "Chybí klíčová infrastruktura, kterou rodiny nezbytně potřebují, jako jsou nemocnice, školy, dokonce i trhy - a chybí odpovídající možnosti obživy."
“Hlavním problémem je nedostatek bydlení a pracovních míst. Do Al-Susah se lidé vracejí, aby našli zuhelnatělou zemědělskou půdu a více než 1200 neobyvatelných domů,” dodává Mohammad Theweini Mehemid, vedoucí představitel městské rady al-Susah.
Jižně od Al-Susah ve městě Baghouz, kde ISIL také působil, bylo podle místního vůdce kmenů Salima al-Marsoumiho zničeno nebo poškozeno dalších 1400 domů.
Nezaměstnanost a finanční problémy jsou ještě umocněny celorepublikovým nárůstem cen včetně cen potravin. V březnu 2020 Světový potravinový program oznámil, že růst nákladů domácností je natolik vysoký, že byly nuceny redukovat denní příděl jídla ze tří na dvě porce a musely odebrat děti ze školy, aby ušetřily peníze nebo aby pracující děti zajistily další příjem.
Život v táboře je poslední možností
pro civilisty, kteří uprchli před konflikty," uvedla Alexandra Saieh, poradkyně
pro Norwegian Refugee Council. "Jakákoli dohoda, která umožňuje svobodu
pohybu a řešení pro civilisty, kteří uprchli před konfliktem, je vítaným
postupem," dodala.
Ale pro některé obyvatele představuje možnost zůstat v al-Hol stále bezpečnější variantu, než se vrátit do nejisté části země bez domova," řekl Ali Alleile, ředitel místní nevládní organizace Sam for Development, která působí v Deir Ezzor a dalších provinciích.
"Přinejmenším lidé v Al-Hol mají pravidelně jídlo, ubytování a několik dalších služeb," doplňuje Alleile. "Tito lidé se vrátí do svých domovů, ale nenajdou tam nic."
Zdroje:
Foto, video:
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=3594908470592353&id=100002197050830
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=3594263527323514&id=100002197050830
Diskuse