OSN varuje: Bohaté země nesnižují urgentně emise, které ničí planetu

7. 1. 2021

čas čtení 3 minuty

Sliby o dosažení nulových emisí skleníkových plynů jsou sice vítané, jenže je zapotřebí zahájit rapidní akci v národních klimatických plánech, jak je uvedeno v Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Počet zemí, které se zavázaly k dosažení nulových emisí do poloviny tohoto století, podle UNEP představuje „signifikantní a povzbuzující vývoj“. Jenže tyto dlouhodobé cíle nejsou konzistentní se současnými národními strategiemi v duchu pařížské klimatické dohody, píše na webu informedcomment Catherine Early.

Zhruba 126 zemí, které produkují 51 procent emisí, schválilo, oznámilo nebo zvažuje dosažení nulových emisí. Jedná se například o Čínu, Francii, Spojené království, Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu, Jihoafrickou republiku, Argentinu, Mexiko a Evropskou unii. Pokud Spojené státy schválí dosažení nulových emisí do roku 2050, jak je navrženo v klimatickém plánu Joe Bidena a Kamaly Harris, půjde o 63 procent světových emisí, uvádí UNEP.

Nicméně je zapotřebí, aby tyto závazky byly urgentně transformovány do robustních politických strategií a akcí, jak jsou definovány v jednotlivých národních strategiích, které popisují plány týkající se redukcí emisí v souladu s cíli pařížské klimatické dohody.

Stávající ambice jednotlivých zemí jsou „dost neadekvátní“, jak uvádí UNEP, přičemž by vedly ke zvýšení globální teploty o tři stupně Celsia oproti předindustriální éře do konce tohoto století. A dále: země G20, které vypouštějí 78 procent světových emisí, jsou na nejlepší cestě k tomu, aby své závazky nesplnily.

Podle pařížské klimatické dohody by státy měly aktualizovat své plány na redukci emisí každých pět let. Listopadová zpráva UNEP ovšem uvádí, že ani jeden z největších producentů emisí nepředložil ani neaktualizoval své klimatické plány. Avšak Velká Británie, která bude v listopadu pořádat klimatický summit COP26, minulý týden oznámila, že do roku 2030 sníží své emise o 68 procent oproti roku 1990.

Mezitím emise skleníkových plynů stále stoupají. Globálně se od roku 2010 každým rokem zvyšují o 1,4 procenta, přičemž předloni došlo k rapidnímu nárůstu o 2,6 procenta, a to kvůli rozsáhlým požárům. Omezení cestování a snížená ekonomická a průmyslová aktivita v důsledku pandemie podle predikcí povede ke snížení emisí o 7 procent, nicméně se jedná pouze o 0,01 stupně Celsia do roku 2050.

Pandemie signifikantním způsobem nepřispěje k redukci emisí do roku 2030, pokud jednotlivé státy do plánů na ekonomické zotavení nezahrnou důraznou dekarbonizaci svých ekonomik, jak uvádí UNEP.

Podle odhadů UNEP vypracovaných společně se Stockholmským institutem pro životní prostředí a dalšími institucemi je mezi lety 2020 až 2030 zapotřebí snížit produkci fosilních paliv o 6 procent, aby globální oteplování bylo limitováno na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře.

Nicméně jednotlivé státy plánují a projektují průměrný roční nárůst produkce fosilních paliv o dvě procenta, což by představovalo více než dvojnásobek produkce, která je konzistentní s limitem 1,5 stupně Celsia.

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
5695

Diskuse

Obsah vydání | 12. 1. 2021