OSN varuje: Bohaté země nesnižují urgentně emise, které ničí planetu
7. 1. 2021
čas čtení
3 minuty
Sliby
o dosažení nulových emisí skleníkových plynů jsou sice vítané, jenže je
zapotřebí zahájit rapidní akci v národních klimatických plánech, jak je
uvedeno v Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Počet zemí, které se
zavázaly k dosažení nulových emisí do poloviny tohoto století, podle
UNEP představuje „signifikantní a povzbuzující vývoj“. Jenže tyto dlouhodobé cíle
nejsou konzistentní se současnými národními strategiemi v duchu pařížské
klimatické dohody, píše na webu
informedcomment Catherine Early.
Zhruba
126 zemí, které produkují 51 procent emisí, schválilo, oznámilo nebo zvažuje
dosažení nulových emisí. Jedná se například o Čínu, Francii, Spojené
království, Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu, Jihoafrickou republiku, Argentinu,
Mexiko a Evropskou unii. Pokud Spojené státy schválí dosažení nulových emisí do
roku 2050, jak je navrženo v klimatickém plánu Joe Bidena a Kamaly Harris,
půjde o 63 procent světových emisí, uvádí UNEP.
Nicméně
je zapotřebí, aby tyto závazky byly urgentně transformovány do robustních
politických strategií a akcí, jak jsou definovány v jednotlivých národních
strategiích, které popisují plány týkající se redukcí emisí v souladu s cíli
pařížské klimatické dohody.
Stávající
ambice jednotlivých zemí jsou „dost neadekvátní“, jak uvádí UNEP, přičemž by
vedly ke zvýšení globální teploty o tři stupně Celsia oproti předindustriální
éře do konce tohoto století. A dále: země G20, které vypouštějí 78 procent
světových emisí, jsou na nejlepší cestě k tomu, aby své závazky nesplnily.
Podle
pařížské klimatické dohody by státy měly aktualizovat své plány na redukci
emisí každých pět let. Listopadová zpráva UNEP ovšem uvádí, že ani jeden z
největších producentů emisí nepředložil ani neaktualizoval své klimatické
plány. Avšak Velká Británie, která bude v listopadu pořádat klimatický
summit COP26, minulý týden oznámila, že do roku 2030 sníží své emise o 68
procent oproti roku 1990.
Mezitím
emise skleníkových plynů stále stoupají. Globálně se od roku 2010 každým rokem
zvyšují o 1,4 procenta, přičemž předloni došlo k rapidnímu nárůstu o 2,6
procenta, a to kvůli rozsáhlým požárům. Omezení cestování a snížená ekonomická
a průmyslová aktivita v důsledku pandemie podle predikcí povede ke snížení
emisí o 7 procent, nicméně se jedná pouze o 0,01 stupně Celsia do roku 2050.
Pandemie
signifikantním způsobem nepřispěje k redukci emisí do roku 2030, pokud
jednotlivé státy do plánů na ekonomické zotavení nezahrnou důraznou
dekarbonizaci svých ekonomik, jak uvádí UNEP.
Podle
odhadů UNEP vypracovaných společně se Stockholmským institutem pro životní
prostředí a dalšími institucemi je mezi lety 2020 až 2030 zapotřebí snížit
produkci fosilních paliv o 6 procent, aby globální oteplování bylo limitováno na
1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře.
Nicméně
jednotlivé státy plánují a projektují průměrný roční nárůst produkce fosilních
paliv o dvě procenta, což by představovalo více než dvojnásobek produkce, která
je konzistentní s limitem 1,5 stupně Celsia.
Celý
článek v angličtině ZDE
7569
Diskuse