30777

Rok hladu: Jak rusko-ukrajinská válka zhoršuje potravinovou krizi spojenou s klimatem

28. 4. 2022

čas čtení 3 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Světové ceny pšenice od únorové invaze Ruska na Ukrajinu prudce vzrostly. Tyto dvě země se podílejí na světovém vývozu pšenice 30 %.

To znamená, že mnoho zemí s nízkými příjmy, které jsou čistými dovozci potravin, se připravuje na rok hladu. Válečný konflikt ještě umocňuje stávající pokles produkce potravin v souvislosti se změnou klimatu. V celosvětovém měřítku již změna klimatu snížila průměrnou světovou zemědělskou produkci nejméně o pětinu, informuje list The Conversation.

 

Výbuchy v ruském městě Bělgorod

27. 4. 2022

čas čtení 21 minut

- Závislost na ruském plynu, aneb Jak ČR naprosto zanedbala rozvoj ekologických energetických zdrojů:


-  Americká vláda ve středu oznámila, že na boj s nedostatkem potravin v důsledku ruské invaze na Ukrajinu poskytne potravinovou pomoc ve výši 670 milionů dolarů. Peníze půjdou z ministerstva zemědělství a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID)

Agentury vyčlení 282 milionů dolarů v amerických potravinových komoditách pro šest zemí Afrického rohu: Etiopii, Keni, Somálsku, Súdánu, Jižnímu Súdánu a Jemenu. Dalších 388 milionů dolarů půjde na logistiku, včetně dopravy a přepravy.

Sucho ve východní Africe způsobilo v celém regionu vážný nedostatek potravin, který ještě zhoršily dopady války. Organizace spojených národů odhaduje, že v Etiopii, Keni a Somálsku se v důsledku sucha potýká s nedostatkem potravin více než 13 milionů lidí.

- Podle lotyšského zpravodajského serveru Meduza plánuje Kreml uspořádat v Doněcku a Luhansku na východě Ukrajiny "referenda" o připojení k Rusku

 - Putin varuje před bleskovou odvetou, pokud Západ zasáhne na Ukrajině

V dnešním projevu k zákonodárcům v Petrohradě Vladimir Putin varoval, že na jakýkoli pokus o vměšování na Ukrajině bude Moskva reagovat "bleskově".

Ruský prezident prohlásil, že Západ chce rozdělit Rusko na různé části, a obvinil jej, že tlačí Ukrajinu do konfliktu s Ruskem, a dodal:

    Pokud někdo hodlá zasahovat do probíhajících událostí (na Ukrajině) zvenčí a vytváří pro nás nepřijatelné strategické hrozby, pak by měl vědět, že naše odpověď na tyto údery bude rychlá, blesková.

Ruská vojska by neváhala použít nejmodernější zbraně, řekl Putin:

Máme k tomu všechny nástroje - takové, kterými se nikdo nemůže chlubit. A my se chlubit nebudeme. Použijeme je, pokud to bude potřeba. A chci, aby to všichni věděli.

Všechna rozhodnutí v této věci jsme již přijali.

 18551

Ruská armáda nyní požaduje totální válku, včetně mobilizace

28. 4. 2022

čas čtení 7 minut


Ruští "silovici", mocní pracovníci tajných služeb, kteří jsou klíčoví pro podporu ruského režimu, si navzájem vyčítají rostoucí počet selhání ve válce na Ukrajině

Ruská armáda nyní požaduje totální válku, včetně mobilizace.

Ruská armáda je hluboce nespokojena s novou a omezenou strategií, kterou jí Putin na Ukrajině nařídil, a to opuštěním velkého cíle dobýt Kyjev ve prospěch mnohem skromnějšího cíle, kterým je invaze do Donbasu na východě země, píší Irina Boroganová a Andrej Soldatov.

Zdroj ZDE

30736

Smrt plurality v jejím bezhraničním rozšiřování

28. 4. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut


Nedovedu pochopit, kolik pomatenců zaměňuje svobodu slova s šířením manipulativní a lživé propagandy během výuky na základní škole. Navrch vytasí jako ekvivalent předlistopadový disent umlčovaný totalitním režimem, aby učitelku, která jedná v rozporu se zákony demokratické země a blábolí ve prospěch jiné diktatury brutálně umlčující opozici, postavili do role disentu. Naprosté popření jakéhokoliv smyslu ve prospěch pocitu, že je třeba vyjádřit znepokojení a “názor” vyvěrající z neschopnosti srovnat si základní předpoklady k úvaze. Nicméně i tak se najdou media, která podobné nesmysly vydají v rámci “plurality názorů”. Děsivé.

Rozhovor Britských listů 488. O pohodlnosti a neznalosti při zajišťování energetických zdrojů pro ČR

26. 4. 2022

čas čtení 1 minuta



Velká část občanů České republiky je později v tomto roce vážně ohrožena drastickým zvýšením cen energii o mnoho set procent, a potažmo tedy i zvýšením cen potravin. Dojde k tomu v důsledku války na Ukrajině a ani Německo, ani Česká republika si nebyly schopny vypracovat realistickou energetickou strategii. Bohumil Kartous o tom mluví s energetickým expertem Františkem Marčíkem. Tento Rozhovor Britských listů vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 26. dubna 2022.

Rusko konfiskuje ukrajinským farmářům zrno. Bude znovu hladomor jako v roce 1932?

28. 4. 2022

čas čtení 1 minuta




 18591

O velkém nebezpečí vyplývajícím z prosazování americké proxy války na Ukrajině

28. 4. 2022

čas čtení 8 minut

Z posledních prohlášení Bidenovy administrativy vyplývá, že se stále více snaží využít konflikt na Ukrajině k vedení zástupné války proti Rusku, jejímž cílem je oslabení nebo dokonce zničení ruského státu.

To by znamenalo, že Amerika přijme strategii, které se všichni američtí prezidenti během studené války s velkým úsilím vyhýbali: sponzorování války v Evropě, což s sebou nese akutní riziko eskalace směrem k přímé vojenské konfrontaci mezi Ruskem a NATO, která by mohla skončit jadernou katastrofou. Odmítnutí USA a NATO podpořit ozbrojená povstání proti sovětské nadvládě ve východní Evropě zjevně nebylo založeno na jakémkoli uznání legitimity komunistické vlády a sovětské nadvlády, ale pouze na tvrdé kalkulaci strašlivých rizik, která s tím souvisejí pro Ameriku, Evropu a lidstvo obecně, míní Anatol Lieven.

30679

Nesnesitelná lehkost defétismu a appeasementu

28. 4. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty


Na Britských listech vyšel článek o "nebezpečí proxy války USA na Ukrajině", což je titulek, jenž by pravděpodobně navrhl ministr zahraničí Ruska Lavrov. Část české společnosti je podobnými snahami o přerámování očividné útočné války Kremlu vůči Ukrajině zmatená defaultně na základě každodenní konzumace více či méně sofistikovaného prolínání kremelského pohledu na svět do dezinformačního toku českého internetu.

Rusko plánuje válku s celým světem

27. 4. 2022

čas čtení 4 minuty


Podle lidí zapojených do úsilí o zprostředkování mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem se cíle Ruska, mezi něž ruský prezident jasně zařadil ukončení ukrajinské státnosti, nemění, píše Financial Times.

Proto je velmi důležité americké rozhodnutí Rusko natolik oslabit, aby tuto válku nemohlo vést, konstatuje bývalý šéfredaktor Financial Times Lionel Barber:


Putin je připraven na vleklý konflikt. Chce obsadit celou jihovýchodní Ukrajinu, aby zemi odřízl od Černého moře, a vytvořil si tak platformu pro další útoky.

Putinův pohled na situaci se zdá být zkreslený nepřesnými informacemi z terénu a zprávami státní televize, sdělují lidé zapojení do rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem

 18164

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Finanční částka k dispozici Britským listům dosáhla rekordního minima, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Snažíme se provozovat deník s minimálními náklady, avšak tři kmenoví autoři (nikoliv šéfredaktor) nemohou žít ze vzduchu a musíme jim hradit aspoň minimální honoráře.

Z částky 14 321 Kč to ale asi nepůjde. Potřebujeme na provoz Britských listů měsíčně cca 60 000 Kč.

Od Nového roku budeme znovu pravidelně vydávat přehled finančního stavu Britských listů, z důležitých důvodů to v druhé polovině roku 2021 nebylo možné.


Prosíme, přispějte.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

 

Jan Čulík
šéfredaktor

 18666

K možnostem rehabilitace "levicové tradice"

27. 4. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 11 minut

"Mě samozřejmě ani tolik nezajímají autobusy, telefony a ostatní..."
"Technické vymoženosti," napovídal kostkova­ný.
"Správně, díky," pokračoval zvolna Woland hlubokým hlasem, "spíš mě zajímá důležitější problém: změnili se Moskvané uvnitř?"
"Ano, to je ze všeho nejpodstatnější, maes­tro."

Michail Bulgakov: Mistr a Markétka

 16578

Ztráty a nářezy

27. 4. 2022 / Petr Haraším, Pavel Haraším

čas čtení 12 minut

Slavná advokátka Klára Samková se domnívá, že Ukrajina zradila ruskou duši, a proto ji Vladimír Putin musel napadnout. Ne Samkovou, ale Ukrajinu. Co ji to napadá? Copak je někde v zákoníku zrady napsáno, že zrada rudé okupační ruské duše se trestá smrtí? Pak bych prosil paní advokátku zrady ruské duše citovat jednotlivé paragrafy. Děkuji. Proč se stará o zločince a nikoli o oběť? Nějaká pandemie?

Kardinál Dominik Duka prohlásil, že znásilňující vojáci Ruské federace jsou také oběti, že jednají podle něj pod tlakem emocí a vášní ve stavu agonie. Stejnými obětmi agónie jsou podle této logiky i kněží znásilňující své ovečky, případně ovčáčky. Kardinál Duka také přislíbil svou účast a žonglérské vystoupení s hořícími krucifixy na pochodu pro život, který pořádá extrémistická organizace Hnutí pro život. Houkadla a pepřáky povinně sebou! Pepřový sprej a houk nasadit proti ruským tankům? Co na to říká Vatikán?

 17651

Americké výzvědné služby podstatnou měrou pomáhají Ukrajině

27. 4. 2022

čas čtení 7 minut

- Nová zpráva NBC News odhaluje, do jaké míry americké zpravodajské služby pomáhají ukrajinským silám. USA poskytují ukrajinské armádě podrobné zpravodajské informace a informace o místech ruských bombových úderů, díky čemuž mají ukrajinské jednotky čas reagovat dříve, než bomby dopadnou

    Když Rusko zahájilo invazi, USA poskytly ukrajinským silám podrobné zpravodajské informace o tom, kdy a kde přesně hodlají ruské rakety a bomby udeřit, což přimělo Ukrajinu přesunout protivzdušnou obranu a letadla mimo nebezpečí, uvedli pro NBC News současní i bývalí američtí představitelé.

    Toto sdílení zpravodajských informací téměř v reálném čase také připravilo Ukrajině cestu k sestřelení ruského dopravního letadla se stovkami vojáků v prvních dnech války, což podle těchto úředníků pomohlo odrazit ruský útok na klíčové letiště poblíž Kyjeva.

    Jednalo se o součást operace, kterou američtí představitelé označují za rozsáhlou a bezprecedentní výměnu zpravodajských informací s partnerem, který není členem NATO, a která podle nich sehrála klíčovou roli v dosavadním úspěchu Ukrajiny proti větší a lépe vybavené ruské armádě.

    Podrobnosti o protivzdušné obraně a dopravním letadle, které nebyly dříve uvedeny, zdůrazňují, proč po dvou měsících války činitelé hodnotí, že zpravodajské informace amerických špionážních agentur a Pentagonu byly  a jsou důležitým faktorem, který pomohl Ukrajině zmařit snahu Ruska zmocnit se většiny území země.

    "Od samého počátku jsme se  silně přikláněli ke sdílení strategických i akčních zpravodajských informací s Ukrajinou," uvedl pro NBC News jeden z amerických představitelů, který byl o této záležitosti informován. "Mělo to dopad jak na taktické, tak na strategické úrovni. Existují příklady, kdy by se dalo celkem jasně říci, že to mělo zásadní vliv."

    Mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost ve svém prohlášení uvedl: "Ukrajincům na bojišti pravidelně poskytujeme podrobné a včasné zpravodajské informace, abychom jim pomohli bránit jejich zemi před ruskou agresí, a budeme v tom pokračovat."

30738

Skutečná hrozba pro demokracii: Elon Musk kupuje Twitter za 44 miliard dolarů

27. 4. 2022

čas čtení 1 minuta

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Obhájci lidských práv, odborníci na veřejné zdraví a kritici médií byli v pondělí mezi těmi, kdo varovali, že koupě Twitteru nejbohatším člověkem světa, miliardářem Elonem Muskem, přímo ohrožuje demokracii a obecné blaho, protože dává do rukou jednoho člověka obrovskou moc nad platformou sociálních médií, kterou používají stovky milionů lidí na celém světě, píše Julia Conley.



 18556

Návrat stalinismu: Strašení "kosmopolitismem", ruské elity prý opět "přisluhují Západu"

27. 4. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Pojem ze stalinské éry využívaný v kampani sovětského diktátora proti intelektuálům a židům, totiž "přisluhovači Západu", se vrací do putinského Ruska. Jde o známku toho, že se režim snaží roznítit xenofobii mezi obyčejnými Rusy a využít ji ve prospěch současného diktátora a jeho válečného dobrodružství. 

 16524

Průzkum ve čtyřech východoevropských zemích zjistil, že svoboda médií je "v ohrožení"

27. 4. 2022

čas čtení 3 minuty

 

Respondenti v Polsku, Maďarsku, České republice a na Slovensku chtějí opatření na ochranu svobody tisku

 
Podle průzkumu se více než polovina lidí ve čtyřech bývalých komunistických zemích střední Evropy obává, že svoboda médií je ohrožena, a většina z nich si přeje opatření na její ochranu ze strany vlády nebo EU, píše Robert Tait.

Vyplývá to z údajně největšího průzkumu veřejného mínění na toto téma, který byl proveden v zemích Visegrádu, a to od respondentů v Polsku, Maďarsku, České republice a na Slovensku. Budou součástí konzultačního procesu k návrhu zákona o svobodě tisku, který připravuje Evropská komise.

Návrh zákona, jehož iniciátorkou je místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, má zajistit pluralitu a nezávislost médií v situaci, kdy rostou obavy ohledně vlastnictví a možného zasahování vlády.

Polsko: Co uráží náboženské cítění?

26. 4. 2022 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut

Poláci stále diskutují o nových zákonech, které mají zpřísnit "ochranu náboženského cítění" (více v článku z minulého týdne). Lidé se stále ptají, jak by takové zákony fungovaly v praxi, a přinášejí některé historické případové studie. Jestliže například biskupové povolí knězi, který posílal svým třinácti-patnáctiletým žákům fotografie svého penisu,  aby dál působil jako kněz (to se stalo)    uráží to členy církve - nebo Ježíše - nebo ne?

 18536

Charkovský deník: Pod bombami

25. 4. 2022 / Andrij Petrovič Krasňaščich

čas čtení 14 minut

 

Humanismus

K čemu je nám teď humanismus? Vyprchává ve mně, když vidím na fotografiích mrtvoly charkovských občanů pod troskami zničených domů nebo na ulici, někoho, kdo šel pro voduě, vedle něhož leží láhev, nějaká paní stála ve frontě před obchodem. Když vidím rozbombardované centrum Charkova, z něhož po druhé světové válce zbylo jen málo, a to, co ta nedokončila, dorazí ti, kteří nás nazývají "fašisty" a "nacisty". Moje ukrajinská rusky mluvící matka říká: "Jsou horší než fašisté". Humanismus je pro ni také věcí předválečné minulosti. "Měli by je zastřelit," říká moje matka o zajatcích, kteří rozstříleli Charkov a pak se vzdali naší armádě. Samozřejmě my nesmíme střílet vězně, ale moje matka má právo to říct. Každý den po tři týdny žije ona, my, Charkov od sirény k siréně, a kdykoliv siréna zazní, někdo umírá, někdo je bombardován. Každý večer říkáme "Dobrou noc" a ta slova teď znějí jinak - se strachem. A  "Dobré ráno" taky.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

 18530

Volodymyr Havel nebo Václav Zelenskij?

26. 4. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 7 minut


Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí …Václav Havel ve své tolik karikované větě v českém prostředí, kterou se tak geniálně s námi "rozloučil" v závěrečné sekvenci svého filmu „Odcházení“

„Nejsem Váš soupeř, jsem Váš rozsudek.“ V. Zelenskyj v prezidentské debatě s P. Porošenkem“

Václav Havel po celý život měl jakési své "adoptované děti", ve kterých se snažil jaksi otisknout svoji „otcovskou stopu“ (Alexandr Vondra, bratři Jáchym a Filip Topolové, Vladimír Mlynář, Jakub Patočka)

Další životní cesty (geniální hudebník Filip Topol již zemřel) všech těchto "Havlových kluků“ si pochopitelně v sobě nesou jeho stopu (někdo více, někdo méně, kdo si ji však z této generace v sobě neneseme, že?), ale v žádné osobě ani v dalších generacích nevidím opravdu pokračovatele jakési nejhlubší duchovní roviny, kterou tento člověk vtiskl politické práci v disentu a poté i jako prezident země směrem k ohromenému světu.

 18661

Ruská federace se stala kolektivní ozvěnou Putinovy psychopatie

26. 4. 2022 / Milan Čech

čas čtení 11 minut


Různé kolektivní entity, i ty velmi velké a početné, se často chovají podle stejných mentálních vzorců jako individuální lidé. Nemusíme za tím vždy hned vidět nějakou jungiánskou mystiku kolektivního podvědomí, někdy úplně stačí, pokud entitu totalitně ovládá výrazný (např. psychopatický) jedinec a prakticky nic v tom systému nepodléhá kolektivní korekci.

Na takovou entitu se pak nelze dívat jako na konstrukt, kterým se navenek obaluje (pod jmény jako “Ruská federace”, "NSDAP" atd.). Z kolektivního úhlu pohledu není ani možné pochopit její rozhodování a chování, protože ve skutečnosti není v principech fungování kolektivním,  např. státním útvarem, jen to předstírá. Bohužel skutečně kolektivní entity (ČR, NATO atd.) mají tendence i na takové kamufláže nahlížet (pod heslem Podle sebe soudím tebe) jako na dle běžných principů fungující instituce.

Rozhovor Britských listů 487. Povede výrazné zvýšení počtu exekucí k destabilizaci České republiky?

22. 4. 2022

čas čtení 1 minuta


Radek Hábl, expert na exekuce v České republice, s kolegy v posledních dnech zaznamenali meziroční nárůst exekucí v ČR o 11 procent. Celkem je exekucemi v ČR postiženo asi půl druhého milionu lidí, ale to ještě nejsou všechny exekuce, některé se statisticky nezaznamenávají. Z devíti procent chudých před pandemií stoupl jejich počet nyní na šestnáct procent. A to se ještě neprojevilo horentní zdražování energií, hypoték, potravin a všeho, které nás v následujících měsících čeká. Radek Hábl v rozhovoru s Janem Čulíkem upozorňuje, že až k pětinásobnému nárůstu cen energií dojde zřejmě letos na podzim. Šířící se drsná chudoba povede k vážné destabilizaci České republiky, přesně podle Putinova záměru - pokud se vláda nevzchopí a nezačne proti tomu razantně jednat. Tento Rozhovor Britských listů vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 22. dubna 2022.


 18448

Ukrajina jako Rusko: Co si myslí někteří Rusové

25. 4. 2022 / Andrej Rogačevskij

čas čtení 6 minut

Prezident Putin ve svém článku "O historické jednotě Rusů a Ukrajinců" z července 2021 uvedl tvrzení, které vyvolalo nemalé pozdvižení. Napsal, že: "Ukrajinci a Rusové jsou jeden a tentýž národ" a "právě partnerství s Ruskem umožňuje skutečnou suverenitu Ukrajiny". Svět byl svědkem toho, jak v únoru 2022 přešel od slov k činům a co se od té doby na Ukrajině děje. Jako kdyby Dánsko tvrdilo, že Dánové a Norové jsou totéž, a pod touto záminkou napadlo Norsko. Jak neotřelé je však Putinovo prohlášení a odkud pochází? Pokusím se o velmi stručný historický přehled pojmu, který spojuje Rusko a Ukrajinu, a to z výrazně ruské perspektivy.

 18448

Ukraine as Russia: What some Russians think

25. 4. 2022 / Andrej Rogačevskij

čas čtení 5 minut

In his July 2021 article “On the Historical Unity of Russians and Ukrainians” President Putin made a claim that raised quite a few brows. He said: “Ukrainians and Russians are one and the same nation” and “it is precisely its partnership with Russia that makes Ukraine’s genuine sovereignty possible”. The world has witnessed how he has moved from words to action in February 2022 and what has happened in Ukraine since. It was as if Denmark would assert that Danes and Norwegians were the same, and invaded Norway under this pretext. Yet how novel is Putin’s statement and where does it originate from? I shall attempt a very brief historical overview of the concept that twins Russia and Ukraine, from a distinctly Russian perspective.

 16524

Co to vlastně znamená jednota a solidarita Evropské unie

26. 4. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty



Komisařka pro hodnoty a transparentnost a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v neděli v Otázkách V. Moravce řekla, že východní Evropa vnímá válku na Ukrajině jako svou válku, protože se bojí, že si ji „Putin chce vzít zpět“. Nějaké takové požadavky na omezenou suverenitu zemí, jako je Česká republika, zazněly z Kremlu už před válkou.

Stále považuji za absurdní a šílené, že by Rusko chtělo opravdu zpátky to, co mělo za doby SSSR. Nicméně v roce 2014 jsem považoval za absurdní a šílené, že by Rusko mohlo udělat invazi na Krym, to samé se mi stalo letos. Půjde-li to tak dále, třetí v řadě je ještě větší válka. Doufejme, že na to Rusko nebude mít prostředky, vojenské i finanční, že Ukrajinci jeho postup s pomocí Západu zastaví.

Rozhovor Britských listů 486. Jak vyřešit stoprocentní závislost ČR na ruském plynu?

19. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta



O tom hovoří Bohumil Kartous s Oldřichem Sklenářem, analytikem Asociace pro mezinárodní otázky. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 19. dubna 2022.



 18638

Německo pošle na Ukrajinu samohybné protiletadlové kanóny

26. 4. 2022

čas čtení 8 minut

- Rusko varuje Británii před okamžitou "přiměřenou odpovědí" za "vyprovokování" Ukrajiny k útoku

Ruské ministerstvo obrany varovalo před okamžitou "přiměřenou odpovědí", pokud bude Velká Británie pokračovat v "přímém ponoukání" Ukrajiny k útoku na cíle v Rusku, informuje agentura Reuters.

Ministerstvo citovalo prohlášení britského ministra pro ozbrojené síly Jamese Heappeye, podle něhož Británie podporuje ukrajinské jednotky provádějící údery na ruském území. V dnešním projevu Heappey uvedl, že "nemusí být nutně problém", pokud Ukrajina použije zbraně darované Británií.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo:

"Rádi bychom zdůraznili, že přímá provokace kyjevského režimu ze strany Londýna k takovým akcím, pokud budou provedeny, povede okamžitě k naší přiměřené reakci.

    Jak jsme již varovali, ruské ozbrojené síly jsou v nepřetržité pohotovosti k provedení odvetných úderů vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu na rozhodovací centra v Kyjevě."

Ministerstvo dodalo, že pokud by k takovým ruským úderům došlo, nemusel by být nutně problém, pokud by se v těchto "rozhodovacích centrech" v Kyjevě nacházeli představitelé některé západní země.

 18653

Rusko ztrácí "poslední naději", jak odradit svět od Ukrajiny, říká ukrajinský ministr zahraničí

26. 4. 2022

čas čtení 12 minut



- Názor ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že světu hrozí třetí světová válka, znamená pouze to, že Moskva "cítí porážku na Ukrajině", míní jeho ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba
.

    Rusko ztrácí poslední naději, jak svět odradit od podpory Ukrajiny. Proto se mluví o "reálném" nebezpečí třetí světové války. To znamená pouze to, že Moskva cítí na Ukrajině porážku. Proto musí svět zdvojnásobit svou podporu Ukrajině, abychom zvítězili a zajistili evropskou a globální bezpečnost, uvedl ministr zahraničí na Twitteru.

Lavrov v pondělí v rozhovoru odvysílaném státní televizí varoval Západ, aby nepodceňoval zvýšené riziko jaderného konfliktu kvůli Ukrajině, a uvedl, že NATO se podle něj "v podstatě" zapojuje do zástupné války s Ruskem tím, že dodává Kyjevu zbraně.

Lavrov byl podle agentury Reuters dotázán, jak je důležité vyhnout se třetí světové válce a zda je současná situace srovnatelná s kubánskou raketovou krizí v roce 1962, která byla nejnižším bodem americko-sovětských vztahů.

Rozhovor Britských listů 485. O vraždění na Ukrajině v kontextu zvěsti Velikonoc

15. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta




"Osvoboďme se od strachu! Člověk už vykoupen byl!" To je podle faráře Richarda Vlasáka poslání Velikonoc, o němž hovoří s Janem Čulíkem v tomto velkopátečním Rozhovoru Britských listů. Vysílá se na Regionální televizi od Velkého pátku dne 15. dubna 2022.

 18577

Británie: Bylo usmrceno 15 000 ruských vojáků

26. 4. 2022

čas čtení 4 minuty


- Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že od začátku invaze bylo zabito přibližně 15 000 ruských vojáků. V pondělí odpoledne při projevu v parlamentu dodal, že vedle počtu mrtvých bylo zničeno nebo ukořistěno 2 000 obrněných vozidel, včetně 530 tanků. Předpokládá se, že Rusko přišlo o více než 60 vrtulníků a stíhaček.

- Wallace rovněž potvrdil, že Velká Británie pošle na Ukrajinu malý počet odpalovacích vozidel raket Stormer a že celková částka vojenské pomoci by se mohla zvýšit na 500 milionů liber. Velká Británie poslala 5 361 střel NLAW, 200 střel Javelin a poskytne 250 protivzdušných střel Starstreak.

-  Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovorech pro ruská média varoval, že nadále existuje "reálné" nebezpečí třetí světové války. Uvedl také, že dodávky západních zbraní na Ukrajinu znamenají, že se aliance NATO "v podstatě zapojila do války s Ruskem".

Rozhovor Britských listů 484. Ukrajinci zvítězí, pokud je bude Západ účinně podporovat

12. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta



Je načase se znovu podívat na brutální situaci ve válce na Ukrajině, vzniklé v důsledku nesmyslné, iracionální a kruté ruské vojenské agrese. Jak vypadá situace na frontách k 11. dubnu 2022? O tom hovoří Jan Čulík se zbrojním analytikem a redaktorem Britských listů Karlem Dolejším. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 12. dubna 2022.

 18414

Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů "se provinil plagiátorstvím"

26. 4. 2022

čas čtení 1 minuta

Vedení ÚSTR zveřejnilo odpovědi na otázky vznesené členem/členkou veřejnosti s odvoláním na zákon o veřejném přístupu k informacím ohledně projednání případů možného plagiátorství nyní nové zvoleného ředitele ÚSTR,  Ladislava Kudrny,

Jak se můžete dočíst v nyní zveřejněných dokumentech,  komise došla k závěru, že k plagiátorství došlo v závažném rozsahu, i když možná ne záměrně.

L. Kudrna se má ujmout funkce ředitele ÚSTR k 1. květnu 2022.

Zde je odkaz na veřejně přístupnou stránku:



Případu se týká tato část:

"Rok 2022

Na základě žádostí o informace, zaslaných v průběhu roku 2022, Ústav poskytl tyto odpovědi:"

Následuje linka na dokument s odpověďmi vedení ÚSTR na žádost a 9 příloh, z nichž přílohy 7 a 8 jsou zvukové záznamy ze zasedání Rady ÚSTR (velké Rady, ne vědecké rady; celkem asi 2 hodiny záznamu).

K tomu:

Rozhovor Britských listů 483. Jak reaguje česká vláda na ukrajinskou krizi

8. 4. 2022

čas čtení 1 minuta


Kdo řeší ukrajinskou krizi v ČR  líp, vládní úřady nebo občanská společnost? A jak to bude s ukrajinskými dětmi ve školách? Jak se bude vyvíjet vztah české společnosti k ukrajinským uprchlíkům? A co zdražování potravin a energií, které způsobuje Putinova válka a které česká vláda, zdá se,  neřeší? O všech těchto otázkách hovoří Jan Čulík s politologem Jiřím Pehem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. dubna 2022.




 18212

Putin vyvolal nový antikoloniální boj. Tentokrát je terčem Moskva

25. 4. 2022

čas čtení 7 minut

Dějiny balancují na hraně. Nikdo neví, jakým směrem se vydají. Možná ruské impérium, poslední a nejstrašnější z evropských říší, padne. Nebo možná tento úder vstřebá a přežije, jako přežívá a rozšiřuje se od 17. století. Byli byste blázni, kdybyste očekávali jeho rozpad. Hřbitovy Eurasie jsou plné těch, kteří tak učinili, píše Nick Cohen.

A přesto dech beroucí hrdinství ukrajinského odporu a šílený sebeklam putinovského režimu umožňují odpůrcům Ruska od Sýrie po Střední Asii a od Gruzie po Moldavsko klást si tu nejrevolučnější otázku: "Co kdyby?"

 17282

Západ musí znovu investovat do odstrašování

25. 4. 2022

čas čtení 6 minut

Ruský útok na Ukrajinu vyvolává otázku pro Německo a NATO: Jak lze Putina odradit od další agrese? Odpověď může vzejít ze zkušeností s jadernou rovnováhou během studené války, napsal hlavní komentátor deníku Die Welt Jacques Schuster.

Americký ministr zahraničí Blinken v Kyjevě: "Rusko selhává" ve svých válečných cílech

25. 4. 2022

čas čtení 15 minut

- Máme důkazy o znásilnění některých ukrajinských žen před jejich zabitím, tvrdí lékaři

Soudní lékaři provádějící posmrtné prohlídky těl v masových hrobech severně od Kyjeva sdělují, že našli důkazy, že některé ženy byly před zabitím ruskými jednotkami znásilněny.

"Máme již několik případů, které naznačují, že tyto ženy byly před zastřelením znásilněny," řekl Vladyslav Pirovskij, ukrajinský soudní lékař, který s týmem koronerů provedl desítky pitev obyvatel z Buče, Irpinu a Boroďanky, kteří zemřeli během měsíc trvající ruské okupace oblasti.

"Nemůžeme poskytnout více podrobností, protože kolegové stále shromažďují údaje a stále máme stovky těl k vyšetření," řekl.

Pirovského tým denně ohledává asi 15 těl, z nichž mnohá jsou zohavená. "Je tu mnoho ohořelých těl a silně znetvořených těl, která prostě nelze identifikovat," řekl. "Obličej může být rozbitý na kusy, nelze ho dát dohromady, někdy tam není vůbec žádná hlava."

Řekl, že těla některých žen, která ohledali, vykazovala známky toho, že oběti byly zabity střelbou z automatické zbraně - v zádech měly až šest děr po kulkách.
Forenzní experti s těly civilistů zabitých v Búče

Oleh Tkalenko, vyšší státní zástupce pro Kyjevskou oblast, uvedl, že podrobnosti o údajných znásilněních byly předány jeho úřadu, který prověřuje okolnosti, jako jsou místa a věk obětí.

"Případy znásilnění jsou velmi citlivou a delikátní záležitostí," řekl Tkalenko. "Soudní lékaři mají specifický úkol kontrolovat genitálie obětí ženského pohlaví a hledat známky znásilnění."

Zahraniční koroner pracující severně od Kyjeva, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že některá těla "jsou v tak špatném stavu, že není snadné najít známky znásilnění a sexuálního zneužití. Ale v několika případech žen, o kterých se domníváme, že byly před vraždou znásilněny, shromažďujeme důkazy."


- Ukrajina informuje, že "neexistuje dohoda" o humanitárním koridoru z elektrárny Azovstal

Ukrajina nedosáhla dohody s Ruskem o vytvoření humanitárního koridoru pro civilisty, kteří by mohli opustit obléhané město Mariupol, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.

Stalo se tak poté, co Rusko oznámilo příměří, které má umožnit odchod civilistů ukrývajících se v obléhané ocelárně Azovstal. 

 18047

Proč bude kritickým faktorem v bitvě o Donbas opotřebení jednotek?

25. 4. 2022

čas čtení 8 minut

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině Rusko stále bojuje o dosažení svých cílů. Jeho pokusy dobýt nebo dokonce obklíčit Kyjev a Oděsu selhaly. Nyní znovu zaměřuje své úsilí na obklíčení ukrajinských sil kolem oblasti Donbasu na východní Ukrajině. Ale rostoucí opotřebení ohrožuje jeho schopnost dosáhnout i tohoto druhotného cíle. Když válka vstupuje do další fáze, kdo bude mít navrch?, ptá se bezpečnostní analytik Rob Lee.

 16780

Emmanuel Macron obhájil post francouzského prezidenta

25. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta

Centristický prezident Emmanuel Macron byl v neděli v druhém kole znovuzvolen, když získal 58,2 % hlasů, zatímco jeho ultrapravicová vyzyvatelka Marine Le Penová 41,8 %. Došlo k tomu po výrazně polarizované volební kampani, v níž se ultrapravici podařilo zatím nejvíce přiblížit převzetí moci v zemi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Macron, Le Penová a Francie - co bude dál?

25. 4. 2022

čas čtení 5 minut

Zde je dlouhé a velmi dobré vlákno o dlouhodobějších důsledcích výsledku pro Francii a Evropu od Casa Muddeho z University of Georgia v USA, předního odborníka na populismus.

Stručně: je to složité. Dnešní večer je samozřejmě obrovskou úlevou a dobrou zprávou, ale parlamentní volby budou ve Francii kritické pro příštích pět let a nikdo asi nedokáže předpovědět, kde bude Macronovo centristické hnutí - a Le Penová po její třetí porážce -  v roce 2027.
 
Cas Mudde: Právě jsem udělal svůj (jeden) rozhovor pro média, což mi umožnilo trochu si utřídit myšlenky. Tady jsou. 🧵

 

V osobní rovině obrovská úleva. Ne že bych si nemyslel, že se to stane, ale taky jsem si myslel, že se brexit a Trump NEstanou, takže...

-ANO, v těchto volbách bylo v sázce MNOHEM víc. Vítězství Le Penové by uvrhlo Francii pravděpodobně do patové situace (soužití) a bylo by děsivé pro cílové komunity - bez ohledu na to, jaká skutečná politika by následovala.

 16780

Co čeká Emmanuela Macrona po jeho znovuzvolení francouzským prezidentem?

25. 4. 2022

čas čtení 4 minuty

 

Macrona čeká druhé funkční období přinejmenším stejně náročné jako první, ne-li náročnější
 
Emmanuel Macron přiznal, že musí znovu navázat kontakt s voliči, kteří zůstali stranou nebo pro něj hlasovali jen proto, aby zablokovali Le Penovou

Emmanuela Macrona, který si po nedělní výhře nad svou krajně pravicovou soupeřkou Marine Le Penovou zajistil dalších pět let v Elysejském paláci, čeká druhé funkční období přinejmenším stejně náročné jako to první, ne-li náročnější. Zde se podíváme na některé klíčové výzvy a priority znovuzvoleného prezidenta:

Zajištění většiny a jmenování vlády

Parlamentní volby ve Francii se konají 12. a 19. června a Macronova strana La République en Marche (LaREM) a její spojenci potřebují získat většinu 289 poslanců v 577členné dolní komoře parlamentu.

První kolo prezidentských voleb přineslo téměř úplný rozpad francouzských vládních stran, kdy pravicoví Les Républicains a socialisté získali každý méně než 5 %, a vznik tří rovnocenných bloků: radikální levice, Macronův různorodý střed a krajní pravice.

 18663

Ve Slovinsku vítězí ekologicko-liberální Hnutí Svoboda, porazilo populisty

25. 4. 2022

čas čtení 5 minut

Volební místnosti se ve Slovinsku uzavřely v 19 hodin. Celostátní volební komise začala vyhlašovat dílčí neoficiální výsledky parlamentních voleb. Po sečtení 81,23 procenta hlasů vítězí Hnutí Svoboda se ziskem 33,55 procenta hlasů. Následuje SDS [populistického premiéra Janeze Janši] s 24,61 procenty. Data z paralelních voleb RTV Slovinsko rovněž předpovídají vítězství strany Hnutí Svoboda. Tam s 35,8 procenta hlasů, informuje Aljaž Potočnik.

Bezdomovectví | Rakousko | Automobilismus | Drogy | Zakázaný film ČT o Andreji Babišovi Selský rozum | Přímá demokracie | Norsko | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Katolická církev | Brexit | Islamofobie | Slovensko | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Očkování a racionalita | Srbsko | Japonsko | Státní správa v České republice | Budoucnost médií | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Film | Donald Trump | Popkultura a společnost | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Povodně a změna klimatu | Demokratický proces se zasekl | Mučení | Český film | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Český památník z velkého roku | Írán | Genderová nerovnost ve společnosti | Řádění exekutorů v České republice | Druhá světová válka | Školství | Venezuela | Kuba | Václav Havel - dramatik a politik | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Wikileaks | Korupce | 21. srpen 1968 | Čína | Německo dnes | Chudoba | Jemen | Nobelova cena míru | Turecko | Technologie | Globalizace | Životní prostředí | Občanská společnost | Ekonomika | Lidská práva | Kulturník | Extremismus | Sýrie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Sociální poměry | Joe Biden | PPF | ISIS, Islámský stát | Česká literatura | Babiš | Léková politika, zdravotnictví | Rozhovory Britských listů | Doprava | Energetické úspory | Imigrace do Evropy | Česká republika | Velká Británie - politika a společnost | Polsko | Francie | Ekologie | Lidské zdraví | Zdravotnictví a reformy | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Evropská unie | USA | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Linefall | Petr Fiala | Sdělovací prostředky | Koronavirus | Česká politická scéna | Identita | Budoucnost NATO a OSN | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Globální oteplování | Rusko za Vladimíra Putina | Ukrajina
21169