30679

Zdá se, že Spojené státy vždycky na poslední chvíli uniknou katastrofě

10. 11. 2022

čas čtení 7 minut

Nespoléhat na USA!

Přestože jsou vládnoucí americké politické strany vždycky v tzv. mid-term elections, ve volbách uprostřed prezidentského volebního období, nepopulární, prohrávají a prezident bývá na zbytek svého volebního období vítězstvím opozice ochromen, navzdory ponuré hospodářské situaci v  USA (historička Muriel Blaive právě šla v USA nakupovat potraviny a je ohromena, o kolik jsou dražší než potraviny v Evropě) v úterních volbách v USA nedošlo k drtivému vítězství trumpovských republikánů a volební vítězství zřejmě znamenají konec Donalda Trumpa.

Není jistě zatím stále jasné, jak to všechno dopadne, volební výsledky jsou daleko těsnější, než se původně předpokládalo, avšak zdá se, že volební výsledky byly výrazně ovlivněny normálním a rozumným chováním velkého množství amerických voličů. Nebyli příliš nadšeni šílenci, prosazujícími tvrzení, že v roce 2020 byly Trumpovi volby ukradeny. 

Uvidíme, jak to dopadne, Na místě je mírný optimismus,. Je ho už zapotřebí, v jinak všeobecně apokalyptické globální situaci.

Toto napsal komentátor Guardianu Martin Kettle: 

Trumpovo tažení zpět k moci se zadrhlo. Nyní přichází skutečná výzva pro globální levici

Rozhovor Britských listů 544. Proč Britským listům tolik lidí nerozumí

10. 11. 2022

čas čtení < 1 minuta

 

Nedávná poznámka našeho komentátora Borise Cveka o tom, jak lidé nerozumějí jeho článkům, vedla Bohumila Kartouse k tomu, abychom se zamysleli nad tím, jak kmenové škatulkování vlastně docela velkému počtu lidí brání vnímat sine ira et studio to, co píšou Britské listy. Mnohdy je toto škatulkování hodně komické. V tomto Rozhovoru Britských listů o "nesrozumitelnosti" našeho serveru hovoří Boris Cvek, Jan Čulík, Karel Dolejší a Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi od pátku 11. 11. 2022.

 18697

Jan Čulík volá po cenzuře Václava Hořejšího

10. 11. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 13 minut

Moc mne znepokojuje, jakým způsobem probíhá diskuse o ukrajinském konfliktu, případně o příměří či ještě lépe o ukončení války, která není v zájmu obyčejných ukrajinských civilistů, ani světu kvůli inflaci, vysokým cenám paliva, energií, potravin a rozsáhlému hladovění. Ve hře je samozřejmě riziko další eskalace, na jejímž konci je případný jaderný střet, před kterým varují (nejen) současní a bývalí američtí zpravodajští insideři. Zastánci konečného vítězství nad Ruskem v proxy konfliktu mezi Ruskem a USA/NATO si neuvědomují, kolik s sebou válka na Ukrajině nese zásadních, leč opomíjených rizik, zatímco jejich vysoce riskantní návrhy a teze realizované politickým a vojenským establishmentem a konzervativní pravicí jsou brány jako jediný možný úhel pohledu na válku na Ukrajině.

 19112

Ano, v situaci brutálního vraždění a mučení dětí, žen a civilistů by slušné noviny článek pana Hořejšího nepublikovaly

10. 11. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Foto: Oficiální billboard ruského ministerstva zahraničí. Rusko nemá hranice. Nikde nekončí

Je mi líto, ale argumentace kolegy Daniela Veselého je nesmyslná. Někdo se vám vloupal do bytu, znásilnil vám manželku, mučil děti a pak vám byt podpálil. Vy se obrátíte na sousedy, aby vám proti zločinci pomohli, ti vám sice proti němu zpočátku dají pár zbraní, ale pak vám je odeberou, "aby mohlo začít vyjednávání". Skutečně nevnímáte, jak je to obscénní? Co vám je?

 19465

Jak Vova prohrál americké volby i bitvu o Cherson

10. 11. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut

Američtí Republikáni navzdory prognózám úterní volby v polovině funkčního období (midterms) nijak výrazně nevyhrají, takže prezident Biden na tom bude lépe než třeba jeho předchůdce Obama ve stejné etapě jeho politického působení. A krátce po skončení voleb, od nichž si Rusko tolik slibovalo, Moskva oznámila stahování vojsk z ukrajinského Chersonu - zatím nejvážnější porážku ve válce proti Ukrajině.

 19376

Ruská agrese na Ukrajině: Americký generál odhaduje, že bylo zabito a zraněno více než 100 000 ruských vojáků

10. 11. 2022

čas čtení 6 minut

. Ruský televizní komentátor se nebude vyjadřovat o odchodu ruských vojsk z Chersonu, protože kdyby to schválil, bylo by to porušení celistvosti Ruské federace, za což by skončil na několik let ve vězení, a kdyby to neschválil, byl by to výsměch ruské armádě, za což by také skončil na několik let ve vězení: 







- Putin se nebude účastnit summitu G20, aby se nedostal do konfliktu se světovými politiky:

- Čtvrteční ruský tisk nespojuje odchod Rusů z Chersonu s Putinem, ale s ministrem obrany Šojguem a velitelem agrese na Ukrajině Surovikinem. Používá eufemistické výrazy jako "manévr", nikoliv "útěk". Jen Nezavisimaja gazeta si dovolila ostře kritizovat ruský systém vlády, založený na nekritizovatelném "vůdci" - který tedy ovšem nesmí dělat chyby:

- Ukrajina reaguje na výroky o odchodu ruských vojsk z Chersonu opatrně

Vzhledem k tomu, že podrobnosti o přesunech ruských vojsk v Chersonu zůstávají neprůhledné, někteří ukrajinští vysocí představitelé varovali před předčasnými oslavami, dokud nebude jasnější úplný obraz situace na místě.

Volodymyr Zelenskij ve středu večer ve svém celostátním projevu vyzval ke zdrženlivosti, přestože "dnes v mediálním prostoru panuje velká radost": "Nepřítel nám nepřináší dárky, nedělá 'gesta dobré vůle'. Jen sami my  se probojováváme."

"A když bojujete, musíte pochopit, že každý krok je vždycky proti  odporu nepřítele, vždycky jsou to ztráty životů našich hrdinů. Proto postupujeme velmi opatrně, bez emocí, bez zbytečného rizika. V zájmu osvobození celé naší země a tak, aby ztráty byly co nejmenší".

Mychajlo Podoljak, Zelenského poradce, uvedl v prohlášení pro agenturu Reuters: "Dokud nad Chersonem nebude vlát ukrajinská vlajka, nemá smysl mluvit o ruském ústupu."

Později napsal na Twitteru: "Nevidíme žádné známky toho, že by Rusko opustilo Cherson bez boje."

Oleksij Arestovyč, další vysoký prezidentův poradce, uvedl, že záměry Moskvy zůstávají nejasné. "Stahují se, ale ne v takové míře, kdyby šlo o úplné stažení nebo přeskupení," řekl ve videu zveřejněném na Telegramu ve středu večer.

"A prozatím neznáme jejich záměry - zapojí se do bojů s námi a pokusí se udržet město Cherson? Postupují velmi pomalu," dodal.
 

29544

Volby guvernérů jako neúspěch Donalda Trumpa

10. 11. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Volby do Kongresu, tzv. midterms, stále čekají na své rozhodnutí a může to trvat ještě hodně dlouho. V každém případě už nyní je jisté, že republikáni nezískali to, co se od nich čekalo: jasné vítězství.

Proti demokratům stála vysoká inflace a další ekonomické problémy, nízká oblíbenost Joe Bidena a často už osvědčený sklon voličů „vyvažovat“ Kongres do opačné barvy, než je úřad prezidenta. Přesto neutrpěli drtivou porážku a Senát možná udrží.

 19450

Americké listopadové volby: Progresivisté zaznamenali podstatné volební zisky

10. 11. 2022

čas čtení 5 minut

Progresivisté dosáhli v midtermových volbách klíčových vítězství 

Podpora Bernieho Sanderse a dalších levicových politiků  a klíčová účast voličů generace Z vedla k vítězství v Texasu, na Floridě a v dalších státech


 
Progresivisté se ve středu ráno probudili s úsměvem poté, co řada jimi preferovaných kandidátů zvítězila v klíčových závodech v amerických průběžných volbách.

Progresivisté  ve Sněmovně reprezentantů v těsných soubojích udrželi své postavení a zdálo se, že jsou připraveni rozšířit své řady, přestože ovládnutí  dolní komory parlamentu demokraty zůstala ve středu v nedohlednu. Desítky progresivních členů Kongresu si zajistily znovuzvolení, včetně bojovníků, jako je Angie Craigová, jejíž volební obvod v Minnesotě byl považován za nejistý.
 

 16451

Indie prohrává v boji s dezinformacemi. A Facebook pro to poskytuje ideální platformu

10. 11. 2022

čas čtení 3 minuty

tisková zpráva

Brusel 9.11.2022 – Dezinformátoři v Indii využívají sociálních sítě v čele s Facebookem k manipulaci s veřejným míněním, k obtěžování a zastrašování nezávislých hlasů a k udržení vládnoucí strany u moci. Shodli se na tom expertky a experti na speciální online konferenci, kterou uspořádala europoslankyně Markéta Gregorová.

 18860

Je čas nazvat americkou demokracii tím, čím je – selháním

10. 11. 2022

čas čtení 3 minuty

V úterý večer se uzavřely volební místnosti v nejnovějším demokratickém představení Spojených států: průběžných volbách, o nichž už zbytek světa slyšel až příliš mnoho a bude o nich informován i nadále, protože potvrzení některých výsledků může trvat několik dní či týdnů.

Víme jen to, že republikány (GOP) slibovaná "červená vlna" se zrovna nevydařila; zatímco Sněmovnu reprezentantů GOP pravděpodobně ovládne, v Senátu hrozí patová situace. Výsledek klíčového senátního klání v Georgii bude pravděpodobně odložen na prosincové druhé kolo, píše Bélen Fernandez na webu Al Džazíry.

 

30679

Demokraté ve volbách získali mandát ke kodifikaci potratových práv

10. 11. 2022

čas čtení 3 minuty

Demokratická mantra před volbami zněla, že se bude hlasovat o dvou věcech: demokracii a právu na potrat. V ohromující reakci na zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ve věci Roe v. Wade voliči masově přišli k volbám, čímž ohromili odborníky a dali demokratům mandát ke kodifikaci práva na potrat v zákoně, píše Ryan Grim na webu The Intercept.

 

 19466

Ukrajina: Nezákonný přesun civilistů prováděný Ruskem je válečným zločinem a potenciálním zločinem proti lidskosti – nová zpráva

10. 11. 2022

čas čtení 12 minut

 

  • Ruské síly mučily a deportovaly civilisty z Ukrajiny

  • Děti byly nuceným přesunem odloučeny od svých rodin

  • Starší lidé, lidé se zdravotním postižením a děti se snaží z Ruska odejít

Amnesty dnes zveřejnila novou zprávu, ve které uvádí, že ruský režim násilně přesouval a deportoval civilisty z okupovaných oblastí Ukrajiny, což lze považovat za válečné zločiny a potenciální zločiny proti lidskosti.

Zpráva „Jako vězeňský konvoj“: Nezákonné přesuny a týrání civilního obyvatelstva prováděné Ruskem na Ukrajině podrobně popisuje, jak ruské a Ruskem řízené síly násilně přesouvaly civilní obyvatelstvo z okupovaných částí Ukrajiny dále do oblastí pod ruskou kontrolou nebo přímo do Ruska. Děti při tom byly odděleny od svých rodin, což je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.

 19466

Írán: Soud nařídil oslepení tří lidí. Podepište petici

10. 11. 2022

čas čtení 1 minuta

tři lidé jsou v Íránu odsouzeni k nařízenému oslepení. Tělesné tresty jsou v zemi dodnes běžné a tamní justice uplatňuje krutý princip „oko za oko”. Odsouzení už byli převezeni do věznice v Teheránu, kde má být trest brzy vykonán.
© Science Photo Library
Množství fyzických trestů, včetně bičování, amputací nebo poprav, v Íránu dramaticky roste. Existují podezření, že tamní úřady zvyšují počty i tempo vykonávání trestů plánovaně.

 19447

Milí čtenáři, potřebujeme finanční podporu. Hospodaření Britských listů za říjen 2022

3. 11. 2022

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři,

přiznávám, že je opravdu nudné, že se na vás trvale obracíme s finančním apelem. Není ale zbytí. Potřebujeme trvalou finanční podporu pro minimální plat našich tří redaktorů a pro účet za elektřinu pro provoz našeho serveru. Znovu se nám jí nedostává. Koncem října 2022 měly Britské listy na účtu 3268 Kč. Potřebujeme měsíčně přibližně 70 000 Kč. Děkujeme. (JČ)

V říjnu 2022 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 57 523,71 Kč,  výdaje byly 67 331,50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže rychle směřujeme k nule. Zůstatek ke konci října  byl  3268  Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

 18211

Na konferenci OSN zaznívají chmurné vyhlídky na globální oteplování

10. 11. 2022

čas čtení 8 minut

Na 27. konferenci OSN o změně klimatu (COP27), která se koná v Egyptě, se delegáti setkali se dvěma skutečnostmi: Cíl udržet celkový nárůst globální teploty do roku 2100 pod 1,5 stupně je téměř jistě ztracen, neboť k jeho dosažení je třeba snížit emise o 45% do roku 2030, což je stěží proveditelné.

Druhým poznatkem je, že ať už nyní uděláme cokoli, některé velmi nepříjemné důsledky změny klimatu jsou nejen nevyhnutelné, ale již se projevují. Výsledkem je nový důraz, který byl na konferenci COP27 kladen na potřebu budovat odolnost vůči dopadům změny klimatu ve zvláště zranitelných regionech.

Tyto rostoucí katastrofy představují pro všechny státy vážné výzvy. Pro Spojené státy a Evropu jsou největšími důsledky masová migrace, která již letos dosáhla rekordní úrovně, píše Anatol Lieven.

 

30738

Ochránci klimatu varují před „zelenými dezinformacemi“

10. 11. 2022

čas čtení 3 minuty

Zpráva zveřejněná v úterý během konference OSN o klimatu COP27 tvrdí, že nevládní subjekty, které nadále investují do fosilních paliv, odlesňování a dalších činností, jež zhoršují stav klimatické nouze, nemohou tvrdit, že dosahují čisté nulové hodnoty emisí uhlíku, informuje web commondreams.org.

29463

Izraelské volby: Západ se musí odvrátit od Netanjahuovy neofašistické vlády

10. 11. 2022

čas čtení 7 minut

V izraelských parlamentních volbách zvítězila krajně pravicová koalice vedená Benjaminem Netanjahuem. Ve středu, kdy se sčítaly hlasy, měla jeho aliance ultraortodoxních a ultranacionalistických stran šanci získat 65 křesel. Získala tak většinu v Knesetu a Netanjahuovi, který je již nyní nejdéle sloužícím lídrem země, nabízí šesté funkční období ve funkci premiéra.

Cesta k vítězství měla několik zákrut. Jedním z nejmistrnějších Netanjahuových tahů bylo sjednocení dosud roztříštěného krajně pravicového politického pole. O největší šok volebního cyklu se postarala aliance Náboženský sionismus vedená Itamarem Ben-Gvirem a Bezalelem Smotrichem, která oproti minulému kolu zdvojnásobila počet hlasů a potvrdila vzestup ohnivého sionismu, míní Richard Silverstein.

 

 19248

Obor sociální práce se dostává do situace, ve které ještě nikdy za posledních 33 let nebyl

9. 11. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 8 minut

Věnováno neznámému muži na příbramském náměstí, který varoval v listopadu 1989 před sociálními problémy lidí v kapitalismu a všichni jsme se mu smáli jako hloupému komunistovi

Trvalo to dlouho, než se můj milovaný obor dostal do situace, ve které bude skutečně již nutné najmout ďábelské učně, kteří nás, terénní sociální pracovníky - naučí kouzelnictví.

Na samou mez nefunkčnosti se dostává stále prosazovaná apolitická, individuální případová sociální práce, která v současné době nemůže stačit zvládnout lavinu chudoby. V současné situaci nelze nedat se do kritiky institucí a politiků a pasivně čekat na jakési pokyny od vedení, které nikdy nepřijdou, pakliže se obor sociální práce bude tak úzkostlivě bát popsat pravdivě současný stav věcí.

 Já osobně považuji toto naše většinové chování za alibismus. Kdo jiný, než my, kteří pracujeme v první linii a vidíme ten obrovský sešup do chudoby celých skupin obyvatel, by měl bubnovat na poplach?

Ruská agrese na Ukrajině: Rusko nařídilo svým vojákům opustit město Cherson

9. 11. 2022

čas čtení 3 minuty

- Na Ukrajině byl usmrcen Kirill Stremousov, Ruskem jmenovaný náměstek hejtmana Chersonské oblasti. Zveřejňoval takovéto "básně" o tom, že i Praha a další evropská a světová  města jsou součástí ruské říše...


Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil ruským vojákům, aby opustili ukrajinské město Cherson, jediné regionální město, které Moskva dobyla od zahájení únorové invaze.


Ukrajinské vítězství v Chersonu, který byl jedním z hlavních cílů kyjevské ofenzívy na jihu země, bude všeobecně vnímáno jako významná porážka pro ruského prezidenta Vladimira Putina, a to jen několik týdnů po prominentní ceremonii v Moskvě, při níž oznámil "navždy" anexi Chersonské oblasti spolu s dalšími třemi regiony.



Rozhovor Britských listů 543. Je Británie ve stejné krizi jako Česká republika?

8. 11. 2022

čas čtení < 1 minuta

  

Od hlasování pro brexit se Velká Británie potácí v politické a ekonomické krizi, protože její vedoucí politikové nejsou schopni odmítnout brexitérské lži a začít jednat. Vznikla tam východoevropská situace, kdy se do vlády dostávají nekompetentní jedinci prostě jen pro to, že lžou a podporují oficiální ideologii. Krize se nebývale zostřila s nedávnou, nevolenou premiérkou Liz Trussovou a není zcela odstraněna ani po příchodu nevoleného Rishiho Sunaka do premiérské funkce. Jak to bude dál a jak je to podobné s Českou republikou? Na to se v tomto Rozhovoru Britských listů ptá Jana Čulíka Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi od úterý 8. listopadu 2022.

K tomu:

 19462

Německo: Steinmeier, drobenkový koláč a eskapistické "Nikdy více!"

9. 11. 2022

čas čtení 12 minut

Spolkový prezident vyzval německé občany "intenzivněji slavit 9. listopad jako den zamyšlení". Takové rituály dosáhly stejné úrovně bezvýznamnosti jako ceremonie 17. června, než byl tento den odstraněn z programu připomínek. Kde je zisk ve znalostech nad rámec pocitu pohody?, ptá se Henryk M. Broder.

 18530

COP27: Ukončení války na Ukrajině je nezbytné pro řešení klimatické krize, říká Zelenskij

9. 11. 2022

čas čtení 6 minut

 

Ukrajinský prezident upozornil, že ruská invaze donutila desítky zemí obnovit výrobu elektřiny z uhlí, aby se snížily náklady na energii

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij řekl světovým politikům, že nebudou schopni řešit klimatickou krizi, pokud neskončí ruská invaze do jeho země


"Bez míru nemůže existovat účinná klimatická politika," uvedl ve videorozhovoru na úterním klimatickém summitu OSN COP27 v Egyptě. "Ruská válka vyvolala energetickou krizi, která donutila desítky zemí obnovit výrobu elektřiny z uhlí, aby snížily ceny energie pro své obyvatele, aby snížily ceny, které v důsledku záměrných ruských akcí šokujícím způsobem rostou."

Vladimir Putin, prezident Ruska, jednoho z největších světových producentů fosilních paliv, využil dominantního postavení své země v dodávkách plynu do Evropy k zesílení tlaku na země EU a další země.



Herec Sean Penn dal v Kyjevě Zelenskému svého Oskara

9. 11. 2022

čas čtení < 1 minuta

Řekl, že se bude cítit daleko silněji, pokud ten Oskar bude u Zelenského v Kyjevě. "Až vyhrajete tuto válku, můžete mi ho zase vrátit..."



Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

 18819

Pročpak je asi zaslání zakoupené jízdenky pražského Dopravního podniku zdržováno několik desítek sekund?

9. 11. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta


Psali jsme o tom už dříve:


Teror v pražském metru

Teror v pražském metru II.


Pro pražský Dopravní podnik je velmi výhodné, že - ze záhadných důvodů? - je zaslání elektronické jízdenky na váš mobil zdržováno několik desítek sekund, mezitím vám mohou revizoři udělit pokutu, i když jste si jízdenku už koupili. Je to rajtování na právní hyperkorektnosti a je to porušení principu spravedlnosti - protože vaše jízdenka je už zakoupena. Ve slušném městě a ve slušné zemi by se olddálení zaslání jízdenky zrušilo, a v žádném případě by revizoři finančně nevydírali cestující, kteří si už jízdenku zakoupili. Hnus.

 19464

O dopadech amerických midterms na ruskou válku proti Ukrajině

9. 11. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Bill Kristol nastínil scénář, který by v dané situaci považoval za optimální. Republikáni těsnou většinou získají Sněmovnu reprezentantů, Demokraté však udrží Senát a většinu guvernérů. Prezident Biden povládne s pomocí Senátu a do voleb v roce 2024 republikánská většina ve Sněmovně Demokratům prospěje. Kandidovat pak bude za Republikány Trump (protože kult nepřipustí skutečné primární volby), kdežto za Demokraty někdo z nové generace politiků.

 19463

Lidové auto „xy“

9. 11. 2022 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 2 minuty

Už jsem si tímhle tématem hodně vytřepil ústa a zdálo se, že vody prozíravosti se definitivně uzavírají. Že cenou lidové auto je v Česku nereálný nesmysl, a jediný kdo to ještě neví, jsem já. O to víc mne překvapil článek v Lidových novinách v sobotu 15. října 2022 (díky JP za dodání), pod názvem „Nouze dožene lidi do malých aut“, který je z největší části celostránkovým rozhovorem s panem Vratislavem Kulhánkem, bývalým šéfem Škody auto - tedy nepochybně Škodovákem tělem i duší.


 18993

Británie: Vláda Rishiho Sunaka. Už rezignoval jeho první ministr - po čtrnácti dnech ve funkci

9. 11. 2022

čas čtení 4 minuty

Aktualizace Rozhovoru Britských listů o krizi v Británii. Hovoříme v něm o děsivě nekvalitních ministrech, které si najmenoval Rishi Sunak do své nové vlády, o Suelle Bravermanové, zlé a hloupé ministryni vnitra, kterou Sunak znovu jmenoval do funkce poté, co musela rezignovat za Liz Trussové pro porušování vládních bezpečnostních předpisů. Posléze vyšlo najevo i to, že je odpovědná za zadržování tisíců žadatelů o azyl po dlouhé měsíce v azylantském středisku, kde ani nejsou postele, protože žadatelé o azyl tam nemají být déle než 24 hodin.


Sunak také najmenoval do své vlády bývalého ministra obrany Gavina Williamsona, který byl před časem nucen rezignovat, protože prozradil  tajné vládní obranné dokumenty. Z funkce ministra školství ho vyhodili, protože za covidu naprosto zvoral anglické maturity. Nyní měl další skandál, že poslal sprosté emaily své kolegyni v parlamentu, doporučil podřízenému státnímu úředníku, aby "si podřezal hrdlo", jinému, aby vyskočil z okna a v úterý večer svědčila v televizi jeho spolupracovnice Anne Milton, že Williamson sbíral sexuální drby o poslancích, aby je mohl vydírat. Jednomu poslanci, který se octl ve finančních potížích, nechal Williamson poslat šek a vzkázal mu, že od nynějška je jeho otrok:



Rozhovor Britských listů 542. Co znamená Lulovo volební vítězství pro Brazílii a pro nás

4. 11. 2022

čas čtení < 1 minuta



V Brazílii vyhrál prezidentské volby těsnou většinou socialista Luiz Inácio Lula da Silva. Co to znamená pro možnou záchranu amazonského deštného pralesa, a tedy i pro svět včetně České republiky, a jaká bude od nynějška budoucnost Brazílie? O tom hovoří Jan Čulík s novinářem a antropologem Fabianem Golgem, který je v Rio de Janeiru. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od pátku 4. listopadu 2022.

Rozhovor Britských listů 540. Jan Čulík: Nejsem komunista

28. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

 

K 28. říjnu vysíláme na Regionálnítelevizi.cz třetí a poslední rozhovor francouzské historičky Muriel Blaive s šéfredaktorem Britských listů Janem Čulíkem, v němž se Jan Čulík ohlíží k svým životním zkušenostem. V tomto rozhovoru oba hovoří především o husákovské normalizaci v Československu.

Rozhovor Britských listů 541. Babišova prezidentská kandidatura poškodí hnutí Ano

31. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta



Za posledních několik dní se odehrála celá řada docela podstatných věcí na české politické scéně: od Fialova schválení Zemanova kontroverzního seznamu vyznamenání k 28. říjnu, přes Zemanovu privatizaci oslavy státního svátku a přes Fialovu toleranci této privatizace, přes páteční protistátní a nedělní středostavovskou proukrajinskou demonstraci, až po oznámení Andreje Babiše, že bude kandidovat na prezidenta. Nad všemi těmito událostmi se Jan Čulík zamýšlí v rozhovoru s politologem Jiřím Pehem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od úterý 1. listopadu 2022.

Rozhovor Britských listů 539. O Orwellově Farmě zvířat v češtině

24. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

 

Víte, kolikrát byla do češtiny přeložena Orwellova Farma zvířat a které z těch překladů jsou dobré a které ne? O tom mluví v dnešním Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Janem Vaňkem juniorem, který se charakterizuje jako "příležitostný kritik překladů do češtiny". Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od úterý 25. října 2022.

Rozhovor Britských listů 538. Kdy Ukrajina vyhraje tuto válku?

20. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta




Co se děje v současnosti s ruskou agresí na Ukrajině? O tom hovoří Jan Čulík se zbrojním odborníkem, redaktorem Britských listů Karlem Dolejším. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od pátku 21. října 2022.

 19460

Jak Írán převáží zbraně do Ruska

9. 11. 2022

čas čtení 4 minuty

Írán pokračuje v dodávkách zbraní do Ruské federace, která jimi terorizuje ukrajinská civilní města. Centrum národního odporu podrobně popisuje, jak oba teroristické státy organizovaly logistiku dodávek kamikadze dronů.

 17360

Rozvojové země budou do roku 2030 potřebovat 2 biliony dolarů ročně na financování opatření proti globálnímu oteplování

8. 11. 2022

čas čtení 4 minuty

 
Podle nových údajů bude do roku 2030 zapotřebí každoročně přibližně 2 biliony dolarů, aby se rozvojovým zemím pomohlo snížit emise skleníkových plynů a vyrovnat se s důsledky klimatického rozpadu.

Podle zprávy, kterou si společně nechaly vypracovat britská a egyptská vláda a která byla představena na klimatickém summitu OSN  COP27 , budou tyto peníze potřeba, aby chudé země mohly přejít od fosilních paliv, investovat do obnovitelných zdrojů energie a dalších nízkouhlíkových technologií a vyrovnat se s dopady extrémního počasí.

Tyto částky, které by pokryly potřeby všech rozvojových ekonomik světa s výjimkou Číny, jsou mnohem vyšší než veškeré finanční prostředky, které byly dosud na pomoc chudým zemím v oblasti klimatu poskytnuty.
 

Guterres: "Svět jede po dálnici do kllimatického pekla - a šlape na plyn"

8. 11. 2022

čas čtení 4 minuty

 
Lidstvo jede po "dálnici do klimatického pekla", varoval generální tajemník OSN a prohlásil, že boj o planetu vhodnou k životu bude  vyhrán nebo prohrán v tomto desetiletí.


António Guterres to v pondělí řekl světovým lídrům na zahájení 27. summitu OSN o klimatu v Egyptě: "Naše planeta se rychle blíží ke kritickým bodům, které způsobí, že klimatický chaos bude nezvratný.

"Jsme na dálnici do klimatického pekla a šlapeme na plyn."

Řekl, že svět stojí během příštích čtrnácti dnů jednání před těžkou volbou: buď rozvinuté a rozvojové země budou spolupracovat na uzavření "historického paktu", který by snížil emise skleníkových plynů a nasměroval svět na nízkouhlíkovou cestu - nebo dojde k selhání, které přinese klimatický kolaps a katastrofu.

Satelitní snímky z Mariupolu odhalily dalších 1500 hrobů. Václav Hořejší doporučuje přestat dodávat zbraně Ukrajině

8. 11. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta


Ruští vojáci kradou, mučí  a hromadně vraždí, kam přijdou. Zde svědectví z Chersonské oblasti, kde ruští vojáci mučili bezdůvodně starého pána natolik, že je prosil, aby ho zabili. Mučili ho proto, že fotografoval Rusy rozbořené obytné domy.  Mučili také teenagera, protože si na zahradě hrál ukrajinskou hudbu. 

Viz tato reportáž: Odchod Rusů z Chersonu odhaluje další rozsáhlou brutalitu:


Kdyby svět jednal podle přání pana Hořejšího - a může k tomu dojít, pokud propadnou po úterku Spojené státy fašizující a lživé Republikánské straně - dojde k ještě rozsáhlejšímu vraždění, než jaké páchají na Ukrajině Rusové nyní - a nebude omezeno jen na Ukrajinu. Dočká se pan Hořejší podobného ruského vraždění i v Praze?

Nemají redaktoři českého tisku žádné svědomí, když takovéto hrůzy tisknou?

Sebral peníze a zmizel. Křetínský

8. 11. 2022

čas čtení 5 minut


Platforma pro
sociálně-ekologickou transformaci

V letošním roce má Křetínského EPH díky energetické krizi o šedesát procent větší zisk oproti loňskému roku. Právě z důvodu vysokých cen elektřiny a tepla vláda navrhla po vzoru dalších států Evropské unie speciální daň zaměřenou na tyto nezasloužené zisky. Křetínského firma EP Commodities však plánuje se placení vyhnout.


Čtvrtý nejbohatší miliardář z České republiky tak utíká se svou firmou EP Commodities za hranice, aby nemusel platit daně. Firmy Daniela Křetínského dlouhodobě ničí životní prostředí, zaplavují veřejnou diskuzi manipulacemi, roky blokují rozvoj čistých zdrojů elektřiny a využívají peněz daňových poplatníků ve svůj prospěch.

Náš názor na tento postup je jasný. Zároveň pracujeme na nové publikaci, kterou zveřejníme 25. listopadu. V ní budeme detailně rozebírat podnikání Daniela Křetínského a představíme návrhy politických řešení, která budeme nadále v příštích letech prosazovat. 

 19455

Dva polštáře

8. 11. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 6 minut

Autor fotografie Vojtěch Vlk

Ocitnete-li se během svých poznávacích toulek Prahou na nádvoří Novoměstské radnice, která je jednou z mnoha nejvýznamnějších gotických staveb na Novém městě pražském, jenž byla vybudována v době panování Karla IV., můžete na vlastní oči kromě této skvostné stavby, spatřit i dva obří betonové polštáře, které zde pomáhají vytvořit útulné odpočinkové místo pro znavené turisty. Jejich autorkou, je známá česká sochařka a výtvarnice, absolventka Pedagogické Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, ateliéru Sochařství I Michaela Gabriela, Veronika Psotková.

Paní Psotková, jak dlouho, jste na těchto jedinečných polštářích pracovala?

Bezdomovectví | Rakousko | Automobilismus | Drogy | Zakázaný film ČT o Andreji Babišovi Selský rozum | Přímá demokracie | Norsko | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Katolická církev | Brexit | Islamofobie | Slovensko | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Očkování a racionalita | Srbsko | Japonsko | Státní správa v České republice | Budoucnost médií | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Film | Donald Trump | Popkultura a společnost | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Povodně a změna klimatu | Demokratický proces se zasekl | Mučení | Český film | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Český památník z velkého roku | Írán | Genderová nerovnost ve společnosti | Řádění exekutorů v České republice | Druhá světová válka | Školství | Venezuela | Kuba | Václav Havel - dramatik a politik | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Wikileaks | Korupce | 21. srpen 1968 | Čína | Německo dnes | Chudoba | Jemen | Nobelova cena míru | Turecko | Technologie | Globalizace | Životní prostředí | Občanská společnost | Ekonomika | Lidská práva | Kulturník | Extremismus | Sýrie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Sociální poměry | Joe Biden | PPF | ISIS, Islámský stát | Česká literatura | Babiš | Léková politika, zdravotnictví | Rozhovory Britských listů | Doprava | Energetické úspory | Imigrace do Evropy | Česká republika | Velká Británie - politika a společnost | Polsko | Francie | Ekologie | Lidské zdraví | Zdravotnictví a reformy | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Evropská unie | USA | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Linefall | Petr Fiala | Sdělovací prostředky | Koronavirus | Česká politická scéna | Identita | Budoucnost NATO a OSN | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Globální oteplování | Rusko za Vladimíra Putina | Ukrajina
17870