Rozumbradové v ČR tvrdí, že koronavirus "je jako chřipka". Potíž je, že o té nemoci vědci nic nevědí

28. 2. 2020

čas čtení 7 minut
Foto: Glasgow University dnes  instalovala u vchodů do svých budov bezkontaktní nástroje na dezinfekci rukou. V epidemii koronaviru je nesmírně důležité si neustále mýt ruce

Aktualizace: Mýty o koronaviru: Někteří lidé tvrdí, že koronavirus není o nic horší než chřipka v zimě. Jenže celkový profil této nemoci, včetně úmrtnosti, vypadá vážnější. Odhady, že na koronavirus umírá asi 1 procento nakažených, se zdají být přesné. To znamená, že Covid-19 by byl asi desetkrát více smrtelnější než sezónní chřipka, na niž podle odhadů ročně umírá 290 000 saž 650 000 lidí. Nemoc způsobuje vážné dýchací problémy a zranitelnější jsou například zdravotníci, kteří jsou viru vystaveni intenzivněji. Bude velmi důležité, jak se budou chovat mladší lidé, zda budou dodržovat karanténu a zda tak ochrání zranitelnější členy společnosti. Masky na obličeji sice nechrání člověka stoprocentně, protože virus dokáže projít jejím tkanivem, avšak zabraňují šíření kapének, a tak snižují pravděpodobnost nákazy asi pětinásobně. Ohledně chřipky se obyčejně tvrdí, že nákaza vzniká tím, že je člověk ve vzdálenosti menší než dva metry u kýchajícího člověka po dobu nejméně 10 minut. Koronavirem můžete být nakaženi během kratší doby a můžete ho i dostat dotekem kontaminovaného povrchu, i když je to méně pravděpodobné. ZDE   

* * * 

Na rozdíl od chřipky. Adam Vojtěch chlácholí obyvatelstvo, že "pro zdravého jedince ta nemoc apriori není nebezpečná":

Opravdu, Vojtěchu? Čteme, že jsou jí ohroženi především muži nad 40 let...

Zpráva, že jedna žena v Japonsku onemocněla koronavirem podruhé, poté, co se uzdravila, vážně znepokojí vědce i odborníky na zdraví veřejnosti, kteří se snaží tuto epidemii zvládnout. Zdůrazňuje to, jak málo o této nemoci stále víme.

Existuje celá řada možných vysvětlení pro toto druhé onemocnění koronavirem. Jde o obyvatelku japonského města Osaka, je to paní, které je něco pod padesát. Pracovala jako turistická průvodkyně v autobusech. Poprvé onemocněla koronavirem koncem ledna a poté, co se uzdravila, ji 1. února propustili z nemocnice. 6. února byla znovu testována a neměla žádné stopy po této nemoci.

 

Je možné, říkají experti, že když byla tato žena z nemocnice propuštěna, úplně se z této nemoci třeba ještě nezotavila. Ale pokud tomu tak je, tak ten virus přežíval v jejím těle déle než je čtrnáctidenní karanténa! Tato žena byla mezitím v kontaktu s větším množstvím lidí, než kolik jich bylo vystopováno, což vyvolává znepokojující otázky ohledně toho, jak dlouho by lidé měli setrvat v karanténě poté, co test určí, že byli nakaženi koronavirem.

Jinou možností je, že poprvé byla chybně diagnostikována a ve skutečnosti koronavirem nakažena nebyla. Nikdo ale nevylučuje možnost nákazy po druhé. Jakmile náš imunitní systém zvítězil nad virální či bakteriální infekcí, za normálních okolností nákazu rozpozná a dokáže ji napodruhé zablokovat - ale ne vždy a ta ochrana nemusí trvat věčně.

V Číně bylo zaznamenáno několik případů, kdy byli pacienti nakaženi koronavirem napodruhé, lékaři doufají, že takových případů bude málo.

Přestože celkově bylo koronavirem už nakaženo více nmež 82 000 lidí, stále se o této nemoci neví skoro nic. I když zjevně dochází k nákaze mezi lidmi, není jasné, zda se to děje pouze přenosem kapének z kašle či kýchání, anebo zda existují i jiné formy nákazy. Přišly i zprávy, že se nákaza volně šíří vzduchem, i když Světová zdravotnická organizace uvádí, že se to v drtivé většině případů neděje.

Záhadou zůstává, jak je možné, že na zábavní lodi Diamond Princess došlo k rozšíření nákazy mezi stovky cestujících, přestože lidem bylo přikázáno, aby nechodili ven ze svých kajut. Profesor David Heymann, z londýnské Školy hygieny a tropického lékařství upozorňuje, že možná je i nákaza prostřednictvím výkalů. K tomu docházelo v případě epidemie SARS. To byl také koronavirus a rozšířil se v činžovním domě v Hongkongu, kde jím bylo nakaženo 300 lidí, prostřednictvím kanalizace.

V Číně i jinde se vyskytly některé případy nákazy koronavirem, kde nebylo možno vystopovat zdroj, uvádí Heymann. Vyšetřovatelé v Itálii hledají masovou událost, která mohla vést k vzniku skupin nemocných v severoitalských městech.

Víme, že se lidé mohou nakazit i od osob, které nemají žádné příznaky onemocnění koronavirem, ale nevíme, kolik takových případů je. Někteří lidé šíří nákazu silněji než jiní.

V Číně kde bylo zaznamenáno největší množství případů onemocnění a úmrtí, víme, že u 81 procent pacientů měla nemoc jen mírný průběh. U 14 procent pacientů měla těžký průběh, pacienti onemocněli zápalem plic, a 5 procent pacientů se octlo v kritickém stavu, kdy nemohli dýchat a selhaly jim tělesné orgány.

Ve Wuchanu, kde epidemie vznikla, byla úmrtnost mezi 2 až 4  procenty, v ostatních částech Číny byla úmrtnost 0,7 procent. Jenže stále ještě nevíme, kolik lidí bylo započteno do těchto statistik - vysoká úmrtnost může znamenat, že velké procento nakažených zůstalo neidentifikováno.

Je jasné, že lidé s poškozeným či selhávajícím imunitním systémem jsou nejohroženější. "Starší lidé, lidé ve špatném zdravotním stavu (s vysokým krevním tlakem, srdečními problémy či s cukrovkou) jsou zranitelnější," varuje Světová zdravotnická organizace. Není jasné, proč na děti v podstatě tato infekce nejde.

Nevíme ani, zda by pomohly některé protivirové léky. V Číně lékaři zkoušejí pacientům dávat léky proti HIV/Aids. Dříve než za půl druhého roku se nedovíme, zda bude možné vytvořit proti koronaviru vakcínu.

Ani nevíme, jak to všechno vzniklo. Vědci chápou z genetické analýzy viru, že pochází od zvířat (některé české ultrapravicové servery lživě tvrdí, že koronavirus na zvířata nejde), stejně jako od zvířat pocházely i další problematické koronaviry, SARS a MERS. Vzhledem k tomu, že několik raných případů nákazy bylo spojeno s trhem mořských plodin ve Wuchanu, kde se zabíjela a prodávala živá zvířata na výrobu potravin, většina vědců se domnívá, že zdrojem nákazy byla nejpravděpodobněji živá zvířata. Virus je podobný viru SARS, což naznačuje původ viru u netopýrů, avšak k lidem se virus zřejmě dostal přes jiné druhy zvířat, cibetky, bambusové krysy anebo luskouny krátkoocasé.

Ovšem úplně nejprvnější registrovaný případ nákazy koronaviru neměl s trhem zvířat ve Wuchanu nic společného, takže i tato teorie vyvolává pochybnosti. Jenže nelze ani jasně určit, zda šlo o prvního pacienta, protože velký počet lidí trpí jen velmi mírnou nákazou, která nemusí být vůbec registrována.

Podrobnosti v angličtině ZDE   

0
Vytisknout
22302

Diskuse

Obsah vydání | 3. 3. 2020