Naomi Kleinová: Zelený nový úděl může zachránit planetu

19. 9. 2019

čas čtení 3 minuty

Kanadská novinářka Naomi Kleinová se ve své nové knize On Fire: The (Burning) Case for a Green New Deal dotýká takových témat jako je ekofašismus, a to zejména v době, kdy západní země opevňují své hranice a po celém světě sílí bělošská nadřazenost coby reakce na klimatickou krizi. Kleinová ale také ukazuje cestu vpřed, na které se lidstvo bude potýkat s globálním oteplováním radikální a systémovou transformací.

„Víme, že jestli se nám podaří snížit emise včas, budeme muset naprosto změnit životní styl ve městech, budeme muset změnit způsoby dopravy, zemědělství i způsoby získávání energie. Zelený nový úděl v podstatě říká, že pokud tohle všechno zvládneme, proč se zároveň nepoprat také se všemi systémovými ekonomickými a sociálními krizemi? Protože žijeme v době mnohonásobných a překrývajících se krizí, říká Kleinová.

Podle novinářky zelený nový úděl představuje transformační přístup ke klimatické krizi - který je stejně tak rozsáhlý jako tato krize. Měli bychom být při našem konání vedeni vědou. A vědci nám říkají, že bychom měli do 11 let snížit emise o polovinu. Ale nejde jen o emisní povolenky; jde rovněž o transformaci ekonomiky, o boj s chudobou, rasismem. Jde o boj proti všem formám nerovností a exkluze.

Kritikové zelenému novému údělu vytýkají, že je příliš ambiciózní a nákladný, a to se týká jak Spojených států, tak dalších zemí. Avšak Kleinová poukazuje na příklady z historie, kdy vláda USA vynaložila obrovské množství sil a peněz, aby se vypořádala s různými problémy (kupříkladu původní nový úděl prezidenta F. D. Roosevelta). Kleinová pokračuje:Ano, bude to nákladné. Vezmeme-li ale do úvahy počet lidských obětí, které způsobí naše nečinnost..."

Proč vlády posledních 30 let hovoří o snižování emisí, když se za tu dobu emise zvýšily o 40 procent? Kleinová z této nečinnosti obviňuje neoliberální politiky, kteří po pádu Berlínské zdi prosazovali ideu volného trhu. Tehdy k volnému trhu neexistovala alternativa a kolektivní akce postrádaly podporu. Tehdy bylo nutné všechno privatizovat, osekat existující vládní programy a vše převést do rukou soukromých firem – i když jsme čelili krizi, která si vyžadovala kolektivní akci.

Kleinová připomíná Rooseveltův nový úděl a masivní vládou podporované programy v důsledku velké hospodářské krize; kolektivní akce jako byl boj s erozí, výsadba 2,3 miliard stromů, vytvoření stovek státních parků či stovek tisíců uměleckých děl. A nešlo jenom o vládní akce, byla to doba sílícího socialismu – i když to zároveň byla doba kompromisu. „Musíte si tyto věci neustále vybavovat, protože když jsme byli jiní v minulosti, můžeme být jiní i nyní,“ konstatuje Naomi Kleinová.



Celý článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
7005

Diskuse

Obsah vydání | 24. 9. 2019