Ekonom: Rozpočtovou kázní posedlá Evropa může bojovat s klimatickou změnou, aniž by se zvedly daně

5. 9. 2019

Zatímco se v USA věnuje pozornost různým podobám zeleného nového dealu, méně se hovoří o selhání evropských zemí v tomto ohledu. A to navzdory faktu, že implementace komplexního programu by byla téměř zadarmo, píše ekonom Dean Baker, který jako jeden z prvních identifikoval bublinu na americkém hypotečním trhu v letech 2007 až 2008. 

Jenže se mnohem více hovoří o brexitu než o tak zásadní otázce, jak se Evropa postaví ke globálnímu oteplování.

Přitom Evropa je v některých ohledech dál než Amerika. Evropané mají zhruba o polovinu nižší uhlíkovou stopu než Američané a řada evropských zemí podnikla rozhodné kroky k podpoře čisté energie a povzbuzuje ochranu životního prostředí.

Nicméně v boji s klimatickou změnou nestačí, že si Evropa vede lépe než Spojené státy. Evropské vlády v čele s Německem jsou posedlé nízkým rozpočtovým deficitem a vyrovnaným rozpočtem. Fiskální strohost není zase tak dobrou volbou. Samotné Německo má přitom přebytek rozpočtu zhruba dvě procenta HDP, Švédsko téměř 0,5 procenta HDP. Velká Británie má rozpočtový deficit nižší než 1,5 procenta HDP a Dánsko méně než 0,5 procenta HDP.

Pravidla eurozóny po zemích, kde se platí eurem, vyžadují nízký rozpočtový deficit. Jenže to platí i pro státy mimo eurozónu, kde byla realizována politika úsporných opatření. Existují samozřejmě případy, kdy je deficit rozpočtu velký, to ale v současnosti neplatí pro členské státy EU. Inflace je dlouhodobě nízká a v průběhu uplynulých měsíců klesala. Za uplynulých 12 měsíců dosahovala inflace v zemích eurozóny v průměru jedno procento.

Situace je ještě dramatičtější, když se podíváme na úrokové sazby. Problém s velkým rozpočtovým deficitem vede k vysoké úrokové sazbě, což vytěsňuje investice. Nejen že jsou úrokové sazby napříč Evropou výjimečně nízké, v řadě zemí investoři musejí vládám platit, aby jim poskytly půjčku.

V tomto kontextu je posedlost nízkým rozpočtovým deficitem naprosto nesmyslná. Finanční trhy doslova žebrají, aby jim vlády půjčily víc peněz, jenže ty to odmítají.

Skutečnost, že úrokové sazby a inflace jsou tak nízké, naznačuje, že evropské vlády vše zbytečně obětují pro ekonomický růst a pracovní místa, aniž by účinně čelily globálnímu oteplování.

Tyto vlády by buďto přímo mohly investovat do instalace solárních panelů či budování větrných farem nebo poskytovat velké dotace pro podniky a majitele domů. Nejlepší zprávou je, že evropské vlády ani nemusejí zvyšovat daně: každý rok mohou investovat několik stovek miliard dolarů, aby zpomalily klimatické změny. Avšak nyní zbytečně nechávají ležet peníze na stole, zatímco planeta hoří.

Více informací v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2129

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2019