Začala nová éra ruské kosmonautiky. Tiše a nenápadně...

14. 7. 2014 / Štěpán Kotrba

Rusové otestovali 9. července 2014 úspěšně těžký raketový nosič Angara 1.2PP, který je provozním suborbitálním testem budoucí rodiny těžkých modulárních nosičů Angara 5 na kapalné palivo.

"Konkurenční" americká NASA není schopna vyvinout těžký nosič, který by nahradil Saturn V Apollo a Saturn IB Skylab (118 tun na LEO) , které skončily v roce 1975 či Delta IV Heavy, které jsou v provozu teď. Američany nyní plánovaný systém Space Shuttle/Constellation/SLS by měl na nízkou oběžnou dráhu (LEO) vynášet v první verzi 70 tun nákladu, v nejsilnější konfiguraci až 130 tun. První verze amerického SLS by měla odstartovat v prosinci 2017 na nepilotovaný oblet Měsíce lodí MPCV (Orion). Vzhledem k astronomickým nákladům Američanů na vývoj, roztříštěnosti a nekoncepčnosti je ovšem otázka, co se do té doby stane...

Angara 5 vynese 24,5 tun na LEO oběžnou dráhu 200 km x 60 ° s palivem petrolej/kyslík či na GTO oběžnou dráhu 5,4 tun na s modulem Briz-M (v současné době se používá pro rakety Proton-M ) s dimethylhydrazinovým palivem nebo 7,5 tuny na stejnou oběžnou dráhu s komplexně manévrujícím orbitálním modulem KVTK s kryogením palivem kyslík/vodík. Verze 5P pak dokáže vynést na oběžnou dráhu 18 tun těžkou kosmickou loď s lidskou posádkou.

Začíná tak druhá éra ruské "rutinní" kosmonautiky, plně nahrazující nosiče rodiny Sojuz-2. Vrcholem této etapy má být opakovaně použitelný hlavní nosič Angara URM-1 s názvem Baikal, vybavený křídly a podvozkem. Ten vyvíjí Kruničevovo Státní kosmické vědeckovýrobní středisko (UR-100N Rokot, Saljut, Proton M , ISS, Mir Spektr a Priroda) spolu s NPO Molnija, která vyvinula raketoplán Buran. GKNPC Chruničeva

0
Vytisknout
6540

Diskuse

Obsah vydání | 16. 7. 2014