O co vlastně jde Rádiu Svoboda?

16. 7. 2014 / Karel Dolejší

Vládou Spojených států zřizovaná a financovaná stanice Rádio Svoboda před několika dny přinesla rozhovor s arménským dobrovolníkem Arturem Gasparjanem, který bojoval na východní Ukrajině proti vládním jednotkám.

Gasparjan byl coby kulometčík zverbovaný v Moskvě podřízen majoru Alexandru Chodakovskému, veliteli praporu Vostok. Zúčastnil se pod jeho velením bojů na doněckém letišti, při kterém zahynulo přes 40 povstaleckých bojovníků, asi 3/4 z nich z Ruska. Obviňuje Chodakovského z podcenění situace, z nedodání protiletadlových zbraní a ze selhání při finálním pokusu o evakuaci letiště, která podle něj skončila nikoliv zásahem vládních jednotek, ale "palbou od/do svých" (friendly fire).

Značná část ruských i západních analytiků se shoduje, že ruský prezident Vladimir Putin se via Vladislav Surkov pokoušel získat větší kontrolu nad zdivočelými východoukrajinskými povstalci působícími po linii Dugin (ideolog)-Strelkov (vrchní velitel)-Borodaj ("premiér")-Gubarev (na špinavou práci). Činil tak prostřednictvím alternativní vertikály Kurginjan-Chodakovskij-Vostok. Záměr se mu však zjevně příliš nepodařil. Gubarev se vynasnažil znemožnit Kurginjana na nedávné tiskové konferenci v Doněcku, kde kategoricky odmítal všechny informace hosta o rozsahu ruské ozbrojené pomoci, se kterou má host samotný zjevně osobně dost co dělat. A další Strelkovovi podřízení zase nešetří úsilím o diskreditaci Chodakovského, bývalého důstojníka ukrajinské speciální jednotky Alfa. Mezi jiným byl Chodakovskij obviněn, že údajně zavinil debakl obrany doněckého letiště, kde prý jeho vinou zemřeli lidé z Vostoku "přátelskou palbou". Další podobně selhavší operací naplánovanou Chodakovským měl být útok na kontrolní stanoviště v Marinovce.

Chodakovskij, donedávna vojenský velitel Doněcka, střet se Strelkovem, kterému původně odepřel poslušnost, mezitím přinejmenším pro tuto chvíli prohrál. Zbylo mu jen pár mužů, veteránů z dob působení u jednotek ukrajinského ministerstva vnitra. Doněck opustil a zdržuje se údajně v nedaleké Makejevce. Prapor Vostok údajně nyní bojuje bez něj, ačkoliv nominálně je stále jeho velitelem.

Pakliže by občanská válka na Ukrajině měla mít alespoň nějakou šanci na ukončení bez dalšího krveprolévání, bezesporu je to podmíněno odstavením duginovské frakce od moci v "Doněcké lidové republice" a obnovením kontroly Moskvy nad separatisty. Ti totiž jednoznačně prosazují další eskalaci konfliktu u vědomí, že pokud dojde na jednání s Kyjevem, ocitnou se velmi brzy politicky na páté koleji.

Ani kontrola Kremlu nad Doněckem by samozřejmě neznamenala žádnou selanku. Putin se svých cílů nevzdá. Ale pokud by jich mohl dosáhnout bez válčení, samozřejmě to udělá. Putin bez ohledu na relativně blízké vztahy ještě v nedávné minulosti rozhodně není totéž co Dugin vyzývající "zabíjet, zabíjet, zabíjet" a oslavující perspektivu termonukleárního konfliktu.

Je tedy v zájmu prakticky všech nenapomáhat kampani, kterou teď duginovská frakce vede proti prokremelské frakci v čele s Kurginjanem. Ne že by posledně jmenovaný nebyl ideologicky zaslepenou figurou podobně jako Dugin; jenže on ještě aspoň uznává někoho nad sebou, což se o Duginovi bez ohledu na úlisné opačné proklamace říci rozhodně nedá.

Nerozumím tomu, proč právě nyní americká vládní stanice dává prostor bývalému bojovníkovi praporu Vostok, který se snaží znemožnit Chodakovského. Jeho údajné osobní svědectví přece nelze žádným způsobem ověřit. Je to prostě tvrzení stojící proti jinému tvrzení. Zdaleka nejdůležitější zpráva plynoucí z rozhovoru s Gasparjanem pro Rádio Svoboda zní, že Američané dávají prostor argumentům extrémistických konkurentů Kremlu.

Pokud by byl Chodakovskij skutečně tak špatným velitelem, jak tvrdí duginovská frakce, měli by ho Američané ze svého hlediska tím spíše opatrně a nepřímo vychvalovat, aby ho proti Strelkovovi posílili. A za druhé, což je ještě mnohem podstatnější, kdyby měli opravdu zájem konflikt na východní Ukrajině ukončit, vědí velmi dobře, že tato každopádně velmi chabá perspektiva stojí a padá s eliminací ruských extrémistů v Doněcku. Rozhodně nemůže nic získat jejich dalším posilováním.

Ledaže by byly skutečné zájmy vlády Spojených států v ukrajinské krizi úplně jiné, než ty, které Bílý dům navenek prezentuje...

0
Vytisknout
6399

Diskuse

Obsah vydání | 18. 7. 2014