Londýnský summit: Keir Starmer: Dobrý výsledek pro Ukrajinu je životně důležitý pro bezpečnost všech zde zastoupených národů
2. 3. 2025
čas čtení
8 minut
Řekla, že diskuse o tom, jaké bezpečnostní záruky by mohly být nabídnuty, byly nyní probíhají a budou vypracovány v nadcházejících týdnech.
Řekla, že její vláda si zachovává „otevřenou mysl“. o případném zapojení dánských vojáků do mírových sil na Ukrajině, varovala však, že nebude možné „střežit každý centimetr“ území, které se nachází na Ukrajině. příměří a budou zapotřebí další záruky.
V samostatném příspěvku na sociálních sítích, Frederiksenová dodala, že vedoucí představitelé se dohodli na třech věcech: zajištění Ukrajiny „co nejsilnější“, a to dalšími dodávkami zbraní, oslabením ruské ekonomiky prostřednictvím sankcí a přezbrojení evropských zemí.
„Evropská jednota je silná. To mě naplňuje optimismem. Protože ji potřebujeme více než kdy jindy,“ řekla.
Podle Starmera Evropa čelí okamžiku, který nastává jednou za generaci, pokud jde o její bezpečnost
Při zahájení summitu vyzdvihuje britský premiér Keir Starmer - po boku Macrona a Zelenského - včerejší vřelé přijetí ukrajinského prezidenta, který dorazil na Downing Street 10 a na ulici před budovou ho povzbuzovala skupina příznivců.
„Všichni jsme s vámi, s Ukrajinou, tak dlouho, jak to bude potřeba,“ říká.
Upozorňuje, že „pro bezpečnost Evropy je to okamžik, který se opakuje jednou za generaci“, neboť podle něj „dosažení dobrého výsledku pro Ukrajinu není jen otázkou toho, zda je to správné, nebo ne; je to životně důležité pro bezpečnost každého národa zde a také mnoha dalších“.
Dodává, že hovořil s pobaltskými národy, neboť i ony jsou „samozřejmě součástí naší diskuse“.
Starmer říká, že hodlá pracovat na plánu pro Ukrajinu, „který pak projednáme s USA a společně ho posuneme dál“.
Nedělní
jednání se podle něj zaměří na to, „jak můžeme společně zajistit
spravedlivý a trvalý mír“ a jak podpořit Ukrajinu, „protože i když Rusko
mluví o míru, pokračuje ve své neúprosné agresi“.
Ze střetu Trumpa a Zelenského měl prospěch pouze Putin, říká finský prezident Stubb
Než se finský prezident Alex Stubb vydal do této místnosti uvnitř Lancaster House, poskytl BBC rozhovor o událostech posledních 72 hodin.
'Zelenskyj by běhal nahý po New Yorku, kdyby za to dostal bezpečnostní záruky,' říká předseda dánského výboru pro obranu
Rasmus Jarlov, předseda výboru pro obranu dánského parlamentu Folketing, právě v televizi Sky News nabídl svůj pohled na to, co bude dál.
Jsem si docela jistý, že prezident Zelenskyj by byl ochoten běhat nahý po New Yorku, kdyby se to po něm požadovalo, aby získal bezpečnostní záruky a zachránil svou zemi.
Nemůže jít o emoce a osobní ego a o to, kdo je dostatečně pokorný a kdo řekl dostatečně děkuji. Musí jít o to, co je správné a spravedlivé a co je v zájmu západního světa.
Řekl, že americká administrativa „byla uvedena v omyl falešným narativem, že Zelenskyj je špatný chlapík, který se snaží využít USA, a že Evropa jsou špatní lidé“.
Varoval v, že jakákoli mírová dohoda bez bezpečnostních záruk pro Ukrajinu „nemá cenu ani toho papíru, na kterém je napsána“, protože ruští představitelé pravidelně „porušují své sliby, porušují své smlouvy, porušují dohody“.
Zdá se, že Rusko si již myslí, že je ve válce se Západem. ... Pokud si to myslí, pak se chystá znovu zaútočit. A zaútočí na pobaltské země, pravděpodobně jako na první cíl.
Prostě nemůže nastat situace, kdy by Rusům nebylo naprosto jasné, že pokud nepřestanou válčit, budou zastaveni silou.
Poté vytkl některým evropským zemím, že ve svých výdajích na obranu neplatí dost a „neplní svůj díl“.
Ekonomiky Evropy a Ruska nelze srovnávat. Je asi patnáctkrát větší.
Takže pokud se Evropa postaví na odpor a pomůže Ukrajině, bude to mít jen jeden výsledek, a to ukrajinské vítězství.
Ale pokud budeme váhat, jako doposud, pak Američané přestanou pomáhat, protože si myslí, že je to příliš drahé, a pak Ukrajina prohraje, a to bude pro Evropu velmi, velmi špatný výsledek.
Evropští lídři musí přestat mluvit, musí přestat tweetovat a musí začít platit a musí poslat zbraně na Ukrajinu hned teď.
Tentokrát Trump "nedodržuje žádné normy, varuje bývalý eurokomisař Timmermans
Bývalý místopředseda Evropské komise (2014-2023) a bývalý nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans nabídl svůj pohled na vyhlídky Evropy na jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem právě nyní.
V rozhovoru pro televizi CNN řekl:
Ve svém prvním funkčním období se Trump ještě víceméně řídil zkušenými lidmi zprava, konzervativci, kteří ale stále chtěli vládnout v rámci pravidel, která byla zavedena po 80 let. Takže když jsme vyjednali obchodní dohodu, bylo to provedeno způsobem, který pomohl oběma stranám vyjít vítězně.
Nyní se však vše změnilo. Trump nikdy neměl EU rád. Ve skutečnosti EU od počátku nenáviděl, ale věděl, že s EU musí jednat. Tehdejšího předsedu Evropské komise Jeana Clauda Junckera označil za brutálního vraha, protože byl dobrý vyjednavač a vyjednal dobrou dohodu.
Ale to všechno je teď mimo hru. Jde o Projekt 2025 a je to vidět ve všem, co dělají a co říkají, a na schůzce se Zelenským jen opakovali kremelské linie.
Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky, zdůraznil Zelenskyj po jednání s Meloniovou
Zelenskyj své myšlenky po dnešním samostatném, dvoustranném setkání s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou.
Upozornil, že „nikdo jiný než Putin nemá zájem na pokračování války“, a zároveň zopakoval svou výzvu k poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině.
Zelenskyj uvedl: „Měl jsem produktivní schůzku s předsedkyní Rady ministrů Itálie @GiorgiaMeloni, abychom vypracovali společný akční plán pro ukončení války spravedlivým a trvalým mírem.
Nikdo jiný než Putin nemá zájem na pokračování války. Proto je důležité udržet jednotu kolem Ukrajiny a posílit pozici naší země ve spolupráci s našimi spojenci - zeměmi Evropy a Spojenými státy.
Ukrajina potřebuje mír podpořený pevnými bezpečnostními zárukami.
Jsem vděčný Itálii za její trvalou podporu a partnerství při přibližování míru na Ukrajině."
Pro Pobaltí je důležité, aby bylo součástí jednání, říká lotyšská premiérka Siliņa v ostré poznámce po telefonátu se Starmerem
Lotyšská premiérka Evika Siliņa řekla: Měla jsem dobrý rozhovor s Keirem Starmerem.
Je důležité, aby se zapojily pobaltské státy, a zároveň se posílily transatlantické vazby a zvýšila bezpečnost Evropy. Dostalo se nám ujištění o spojeneckém závazku k článku 5 NATO a obraně východního křídla a o tom, že podpora Ukrajiny bude pokračovat. Shodli jsme se také na tom, že Evropa musí v oblasti obrany udělat více.
Starmer se omluvil Pobaltí za to, že ho nepozvali, říká pobočník litevské prezidentky
Skutečnost, že pobaltské země nebyly pozvány na dnešní summit osobně vyvolala v regionu menší kontroverzi.
Tyto tři země patří podle údajů Kielského institutu (Kiel Institute's Ukraine Support Tracker) mezi čtyři největší přispěvatele na pomoc Ukrajině, pokud se počítá jako procento HDP.
A hlavní poradkyně litevského prezidenta Gitanase Nausedy Asta Skaisgirytė uvedla, že lídři dali během hovoru najevo svou frustraci.
Litevskému rozhlasu LRT řekla, že Starmer zahájil jejich dnešní diskusi omluvou.
Skaisgirytė prozradila, že se hovoru zúčastnili také lotyšská premiérka Evika Siliņa a estonský prezident Alar Karis.
Zdroj v angličtině ZDE
2066
Diskuse