Británie: Je Starmer jako nový premiér příliš autoritářský vůči svým poslancům? Je vylučování ze strany za drobnosti ten správný přístup?

25. 7. 2024

čas čtení 3 minuty

Keir Starmer ukázkou síly vysílá vzkaz svým poslancům
, píše Jessica Elgot.
 
Vyloučení sedmi poslanců z Labouristické strany dal  premiér Starmer najevo, že se nehodlá vzdát svého drsného způsobu jednání
 
Nový labouristický premiér s drtivou většinou hlasů v parlamentě čelil první skutečné zkoušce své autority, když se proti němu vzbouřili poslanci jeho strany znepokojení jeho tvrdým postojem k sociálnímu zabezpečení.

Tímto premiérem byl v prosinci 1997 Tony Blair, když 47 labouristických poslanců hlasovalo proti vládě, včetně rezignace jednoho ministra, kvůli návrhu zákona na snížení dávek pro rodiny, kde je jen jeden rodič. Nikoho však Blair z Labouristické strany za to tehdy nevyloučil.

V úterý večer, o 27 let později, to byl zásadní rozdíl - sedmi labouristickým poslancům, kteří hlasovali pro pozměňovací návrh Skotské národní strany (SNP) na zrušení zákazu přídavků pro více než dvě děti, bylo pozastaveno členství ve straně.

 
Rozhodnutí Keira Starmera bylo demonstrací síly, která nemá  v nové vládě  obdoby, a zároveň zcela odpovídalo jeho drsnému způsobu fungování.

Přesto však bylo šokující, když nový premiér, jak už to udělal opakovaně, přistoupil ke stranické disciplíně tím nejtvrdším možným způsobem. 

Dříve v úterý odpoledne byla hrozící vzpoura labouristických poslanců mnohem větší - 19 lidí podepsalo pozměňovací návrh labouristického poslance Kima Johnsona, který nebyl vybrán pro hlasování, ale obsahoval totožný požadavek. Našli se i další, kteří rozhodnutí nezrušit zákaz dávek pro více než dvě děti podporovali, a to nejen ti z levé části strany.

Mezi umírněným křídlem strany, kde byli někteří poslanci také v pokušení vzbouřit se v této otázce svědomí, byli poslanci hluboce šokováni tím, že strana použila pozastavení členství.

Je jasné, že nebýt Starmerovy hrozby, že za toto hlasování labouristické poslance ze strany vyloučí,  byla by vzpoura mnohem větší.

Mezi některými levicovými poslanci se objevil pocit, že Starmerovi poradci možná přehodnotí svůj tvrdý přístup k stranické disciplíně vzhledem k tomu, že v některých volebních obvodech stále hrozí, že labouristickým poslanců, uberou hlasy nezávislí kandidáti nebo zelení.

Starmerův nynější machismus se ale může vymstít. Již se projevily volební důsledky při nedávných volbách, kdy přísný labouristický přístup - chybějící otevřená podpora Gazy -  postihl nejméně osm křesel, o které labouristi proto přišli - od odcizení muslimských voličů až po vzestup zelených.

A stále má toto trestání potenciál napáchat další škody. V londýnském parlamentě  rozjaření poslanci skotských nacionalistů  zasypávají chodby kopiemi titulní stránky novin, kde bývalý labouristický premiér Gordon Brown sliboval, že skoncuje s dětskou chudobou.

A bezprostředně po úterním hlasování zacílil místopředseda Zelených Zack Polanski svůj útok přímo na labouristku Stellu Creasyovou ve Walthamstow, což je křeslo ve východním Londýně, o němž se předpokládá, že po něm touží. "Ve volbách ve Walthamstow labouristé klesli o 16 % a [Zelení] stoupli o 16 %. Na 40 místech jsou zelení na 2. místě za labouristy a uvidíme se u volebních uren,“ napsal na Twitteru.

Ti, kdo Starmerův postup obhajují, se vracejí ke stejnému argumentu - že volby byly nejen hlasováním pro změnu, ale i pro ukončení chaosu vlády konzervativců, kdy se zdálo, že poslanci potřebují svou dávku rebelií a spiknutí každý týden. Tento přístup má prý zajistit, aby nikdo z nových labouristických poslanců nedostal chuť na něco takového.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
996

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2024