Mezinárodní trestní soud odsuzuje výhrůžky odvetou po zprávách, že se chystá vydat zatykač na izraelské politiky a vojáky

3. 5. 2024

 
Uvedl, že očekává, že mezinárodní představitelé použijí „všechny prostředky, které mají k dispozici, aby tento nebezpečný krok zastavili“.


V pondělí agentura Axios uvedla, že členové amerického Kongresu z obou politických stran varovali Mezinárodní trestní soud, že se Kongres pomstí za vydání zatykače na izraelské představitele, a to i vypracováním zákona o sankcích vůči představitelům Mezinárodního trestního soudu.

Podle samostatné zprávy Axiosu Izrael rovněž upozornil  Washington, že podnikne kroky, které povedou k rozpadu Palestinské samosprávy, pokud budou žaloby pokračovat.

Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu v pátečním prohlášení uvedl, že v návaznosti na značný zájem veřejnosti o jeho vyšetřování vítá „připomínky, sdělení obav a angažovanost“ volených představitelů, nevládních organizací a aktivistů.

„Úřad se snaží konstruktivně spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami, kdykoli je takový dialog v souladu s jeho mandátem podle Římského statutu, podle něhož má povinnost jednat nezávisle a nestranně,“ uvedl.

Dodal, že takové výhrůžky by mohly představovat trestný čin podle článku 70 Římského statutu, který zakazuje bránit soudním úředníkům ve výkonu jejich povinností nebo je zastrašovat tím, že je nutí nebo se je snaží přesvědčit, aby své povinnosti nevykonávali.

„Úřad trvá na tom, aby veškeré pokusy o bránění, zastrašování nebo nevhodné ovlivňování jeho úředníků okamžitě ustaly.“

Mezinárodní trestní soud  byl zřízen v roce 2002 za účelem stíhání osob obviněných z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Později se mezi tyto zločiny zařadil i zločin agrese.

Stranou Římského statutu, smlouvy, kterou byl soud zřízen, je 124 členských států.

Podle zásady komplementarity působí Mezinárodní trestní soud  jako soud poslední instance v případech, kdy členské státy nejsou ochotny nebo schopny soudit ohavné zločiny samy.

Může stíhat státní příslušníky členských států i jednotlivce, kteří spáchali trestné činy na území členských států. Má rovněž pravomoc rozhodovat o případech, které mu byly postoupeny na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Izrael není členem Mezinárodního trestního soudu. Protože však bylo v roce 2015 uděleno členství státu Palestina, může soud vyšetřovat izraelské osoby za zločiny spáchané na okupovaných palestinských územích, která zahrnují Gazu, okupovaný Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém.  
Mezinárodní trestní soud vyšetřuje válku v Gaze

V roce 2021 zahájil Mezinárodní trestní soud oficiální vyšetřování obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v okupované Palestině od června 2014.

Hlavní žalobce Karim Khan v říjnu loňského roku uvedl, že soud má jurisdikci také nad zločiny spáchanými Hamásem v Izraeli a Izraelci v Gaze během současné války.

Zatím není jasné, čím přesně se soud zabývá ve vztahu k izraelským představitelům.

Odborníci na mezinárodní právo uvedli, že by se mohlo jednat o: obvinění z úmyslného vyhladovění; bránění vstupu humanitární pomoci do enklávy; přímé útoky zaměřené na nevojenské objekty, jako jsou nemocnice, a také nelidské zacházení s palestinskými vězni.

Pokud budou izraelští představitelé obviněni, budou muset omezit své cestování do 124 členských států Mezinárodního trestního soudu a z nich.


„Izrael a příslušní izraelští představitelé by nechtěli riskovat, žee státy svou povinnost splní.“

Neve Gordonová, profesorka mezinárodního práva a lidských práv na Queen Mary University of London, uvedla, že tato záležitost bude testem závazku členských států Mezinárodního trestního soudu vůči mezinárodnímu právu v oblasti lidských práv.

„Pokud bude například Netanjahu uveden v zatykači a bude nadále moci volně cestovat a nebude s tím mít žádný problém, ohrožuje to legitimitu samotného soudu,“ řekla Gordonová.

V případě vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na Izraelce je pravděpodobné, že budou obviněni i vedoucí představitelé Hamásu za jeho roli při překvapivém útoku na jižní Izrael ze 7. října, při němž zahynulo 1 140 lidí, z nichž většinu tvořili civilisté.

Za vlády prezidenta Donalda Trumpa se USA - které nejsou členem Mezinárodního trestního soudu - stavěly vůči soudu aktivně nepřátelsky. Uvalily hospodářské a cestovní sankce na žalobce soudu poté, co soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných USA a jejich spojenci v Afghánistánu.

Administrativa prezidenta Joea Bidena tyto sankce v roce 2021 zrušila.