Izrael vyhrožuje Hamásu, aby přijal podmínky příměří, jinak riskuje nový útok „v blízké budoucnosti"

5. 5. 2024

 
O několik hodin později izraelský ministr obrany Yoav Gallant uvedl, že Hamás zřejmě nemyslí dohodu o příměří vážně. Dodal, že pokud se to potvrdí, povede to Izrael k zahájení ofenzívy do Rafáhu, kde našlo útočiště asi milion lidí vysídlených z jiných částí Gazy, „ve velmi blízké budoucnosti“.

Delegace Hamásu v sobotu dorazila do Káhiry, kde již několik týdnů probíhají nepřímé rozhovory.

Netanjahuův kabinet v neděli rozhodl o ukončení činnosti  televize Al-Džazíra v Izraeli po dobu trvání války v Gaze s tím, že katarská televize ohrožuje národní bezpečnost.

Al-Džazíra toto obvinění odmítla jako „nebezpečnou a směšnou lež“, která ohrožuje její novináře.

Tato televizní stanice kritizuje izraelskou vojenskou operaci v Gaze, odkud po celou dobu války nepřetržitě vysílá reportáže. Je financována katarskou vládou, která donedávna hrála klíčovou roli při jednáních o příměří.

Izraelská vojenská ofenzíva zdevastovala velkou část Gazy, způsobila humanitární krizi a zabila více než 34 600 Palestinců, převážně žen a dětí. Izrael uvedl, že Hamás využívá civilisty jako lidské štíty, což organizace odmítla.

Svědci v neděli hlásili ostřelování a střelbu v okolí města Gazy, palbu z vrtulníků v centrální a jižní části Gazy a raketový útok na dům v oblasti Rafáhu. OSN hlásí pokračující bombardování každý den po mnoho týdnů.

Šéfka Světového potravinového programu Cindy McCainová v sobotu uvedla, že v severní Gaze je „plný hladomor“, a vyzvala k ukončení bojů.

Izrael i Hamás se navzájem líčí jako nesmiřitelní, ale oba jsou pod tlakem, aby se dohodli na příměří.

Ismail Haníja, nejvyšší politický představitel Hamásu, v neděli prohlásil, že militantní skupina má zájem na dosažení komplexního příměří, které ukončí izraelskou „agresi“, zaručí stažení Izraele z Gazy a dosáhne seriózní dohody o výměně rukojmích.

Haníja ve svém prohlášení obvinil Netanjahua ze „sabotování úsilí, které bylo vynaloženo prostřednictvím zprostředkovatelů a různých stran“.

Netanjahu opakovaně vyhrožuje, že vtrhne do Rafáhu bez ohledu na to, zda bude dosaženo příměří, a navzdory obavám Spojených států, dalších zemí a humanitárních skupin.

Antony Blinken, americký ministr zahraničí, v pátek prohlásil, že bez věrohodného plánu na ochranu civilistů ve městě nemůže Washington podpořit „velkou vojenskou operaci směřující do Rafáhu, protože škody, které by způsobila, jsou za hranicí přijatelnosti“.

Tedros Adhanom Ghebreyesus, šéf Světové zdravotnické organizace, v pátek varoval, že „plnohodnotná vojenská operace v Rafáhu ... by mohla vést ke krvavé lázni“.

Představitelé humanitární pomoci uvedli, že přísun pomoci do Gazy je i přes nedávné zlepšení stále nedostatečný. V neděli izraelská armáda uvedla, že byla nucena uzavřít nedávno znovu otevřený přechod Kerem Šalom na severním konci Gazy pro konvoje s pomocí poté, co se dostal pod minometnou palbu. Několik Izraelců bylo zraněno při ostřelování z blízkosti Rafáhu, uvedli úředníci.

Kritici v Izraeli obvinili Netanjahua, že se snaží válku prodloužit. Koalice, kterou vede, zahrnuje náboženské a ultranacionalistické strany, které se ostře staví proti jakémukoli ukončení nepřátelství. Dohoda by mohla vést k odchodu těchto spojenců z vlády, což by ohrozilo Netanjahuovo uchopení moci.

V neděli se Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných obrátilo ve svém prohlášení přímo na Netanjahua a vyzvalo ho, aby „nebral ohled na veškeré politické tlaky“.

„Historie vám neodpustí, pokud tuto příležitost propásnete,“ uvádí se v prohlášení. V Gaze zůstává asi 128 rukojmích, i když se předpokládá, že 30 až 50 jich v zajetí zemřelo.

Tisíce Izraelců se v sobotu pozdě večer opět shromáždily v Tel Avivu a požadovaly dohodu o propuštění zbývajících zajatců. Mávali izraelskými vlajkami a transparenty s nápisy „Přiveďte je domů!“.