V Izraeli byly zveřejněny děsivé informace o sexuálním násilí a mrzačení žen během útoků Hamásu 7. října

6. 12. 2023

Policie novinářům soukromě ukázala jedinou děsivou výpověď, kterou natočila žena, jež byla v době útoku na místě festivalu Nova.

Popisuje, že viděla, jak bojovníci Hamásu hromadně znásilňují ženu a mrzačí ji, než ji poslední z útočníků střelil do hlavy, když pokračoval ve znásilňování.

Žena známá jako svědkyně S na videu napodobuje útočníky, kteří oběť zvedají a předávají si ji od jednoho k druhému.

"Byla živá," říká svědkyně. "Krvácela ze zad."

Dále podrobně popisuje, jak muži během útoku odřezávali oběti části těla.

"Rozřízli jí prsa a vyhodili je na ulici," říká. "Hráli si s ním."

Oběť předali dalšímu muži v uniformě, pokračuje.

"Ten do ní pronikl a než skončil, střelil ji do hlavy. Ani si nezvedl kalhoty, vystřelil a ejakuloval." Všichni se na ni podívali.

Jeden muž z místa konání festivalu, s nímž jsme hovořili, uvedl, že slyšel "zvuky a výkřiky lidí, kteří byli zavražděni, znásilněni, sťati".

Na naši otázku, jak si může být jistý - aniž by to viděl -, že výkřiky, které slyšel, naznačují sexuální útok, a ne jiný druh násilí, odpověděl, že se při poslechu tehdy domníval, že mohlo jít pouze o znásilnění.

V prohlášení, které učinil prostřednictvím podpůrné organizace, to popisuje jako "nelidské".

"Některé ženy byly znásilněny předtím, než zemřely, některé byly znásilněny, když byly zraněny, a některé byly již mrtvé, když teroristé znásilnili jejich mrtvá těla," uvádí se v jeho prohlášení. "Zoufale jsem chtěl pomoci, ale nemohl jsem nic dělat."
 

Policie tvrdí, že má "více" očitých svědectví o sexuálním napadení, ale nechtěla blíže upřesnit, kolik jich bylo. Když jsme s nimi mluvili, ještě nevyslechli žádnou z přeživších obětí.

Izraelská ministryně pro posílení postavení žen May Golanová řekla BBC, že několik obětí znásilnění nebo sexuálního útoku přežilo a že všechny se v současné době léčí na psychiatrii.

"Ale jen velmi, velmi málo. Většina byla brutálně zavražděna," řekla. "Nejsou schopny mluvit - ani se mnou, ani s nikým z vlády [nebo] z médií."

Videa natočená Hamásem obsahují záběry jedné ženy, spoutané a zajaté jako rukojmí, s pořezanými pažemi a velkou skvrnou krve potřísňující sedlo jejích kalhot.

Na jiných se zdá, že ženy odváděné bojovníky jsou nahé nebo polooblečené.

Na mnoha fotografiích z míst po útoku jsou zachycena těla žen nahých od pasu dolů nebo s roztrženým spodním prádlem, s roztaženýma nohama a se známkami poranění genitálií a nohou.

"Opravdu to vypadá, jako by se Hamás učil, jak zneužívat ženská těla, od ISIS [skupiny Islámský stát] v Iráku, od případů v Bosně," řekl Dr. Cochav Elkayam-Levy, právní expert z Davisova institutu mezinárodních vztahů na Hebrejské univerzitě.

"Mluvila jsem nejméně se třemi dívkami, které jsou nyní hospitalizovány pro velmi těžkou psychiatrickou situaci kvůli znásilnění, kterému přihlížely," řekla mi ministryně May Golanová. "Předstíraly, že jsou mrtvé, a dívaly se na to a všechno slyšely. A nemohou se s tím vyrovnat."

Šéf izraelské policie Jaakov Šabtaj uvedl, že pro mnoho přeživších útoků je obtížné mluvit a že si myslí, že někteří z nich nikdy nebudou vypovídat o tom, co viděli nebo zažili.

Další prý mají sklony k sebevraždě. Jeden z těch, kteří pracují s týmy kolem přeživších, řekl, že někteří už spáchali sebevraždu.

Většina důkazů pochází od dobrovolných sběračů těl, kteří byli nasazeni po útocích, a od těch, kteří s těly manipulovali, jakmile dorazila na vojenskou základnu Šura k identifikaci.

Jeden z dobrovolných sběračů těl z náboženské organizace Zaka mi popsal známky mučení a mrzačení, mezi nimiž byla podle jeho slov i těhotná žena, jejíž děloha byla před zabitím roztržena a její plod byl probodnut, když byl v ní.

BBC se nepodařilo tuto výpověď nezávisle ověřit a izraelská média zpochybnila některá svědectví dobrovolníků, kteří pracovali na traumatizujících následcích útoků Hamásu.

Další z nich, Nachman Dyksztejna, poskytl písemné svědectví o tom, že v kibucu Be'eri viděl těla dvou žen s rukama a nohama přivázanýma k posteli.

"Jedna z nich byla sexuálně terorizována s nožem zabodnutým ve vagíně a vyjmutými všemi vnitřními orgány," uvádí se v jeho výpovědi.

V místě konání festivalu byly podle něj malé přístřešky "plné hromad žen. Jejich oblečení bylo na horní části roztrhané, ale spodek měly úplně nahý. Hromady a hromady žen. [...] Když jste se jim blíže podívali na hlavy, viděli jste u každé z nich jednu ránu přímo do mozku."

Stovky těl z míst útoku posbírali dobrovolníci.
 
May Golan: "Prvních pět dní jsme měli v Izraeli stále teroristy na zemi. A všude byly stovky, stovky těl."

Vyšetřovatelé přiznávají, že v prvních chaotických dnech po útocích, kdy některé oblasti byly stále aktivní bojovou zónou, byly možnosti pečlivě zdokumentovat místa činu nebo pořídit forenzní důkazy omezené nebo chyběly.

"Prvních pět dní jsme měli v Izraeli stále teroristy na místě," řekl May Golan. "A všude byly stovky, stovky těl. Byla spálená, bez orgánů, úplně zmasakrovaná." Všichni byli naživu.

"Byla to událost s hromadnými oběťmi," řekl novinářům na brífinku policejní mluvčí Dean Elsdunne.

"V první řadě se pracovalo na identifikaci obětí, ne nutně na vyšetřování na místě činu. Lidé čekali, až se dozvědí, co se stalo s jejich blízkými."
 
Právě zaměstnanci armádní základny Šura, kam dorazila těla k identifikaci, poskytli vyšetřovatelům některé z nejdůležitějších důkazů.

Tyto důkazy se objevily v provizorním středisku stanů a chladicích přepravních kontejnerů, které bylo na základně zřízeno za účelem identifikace těl.

Když jsme je navštívili, stály před kontejnery s mrtvými úhledně seřazené nemocniční vozíky, jejichž železné kostry byly zakončeny nosítky v barvě khaki; bílé plastové kombinézy lidí na směně byly pod světly reflektorů průsvitné.

Nad hlavami jim houkaly stíhačky a přehlušovaly cikády, protože izraelské bombardování Gazy pokračovalo.

Zdejší týmy nám řekly, že na přivezených tělech viděly jasné důkazy znásilnění a sexuálního násilí, včetně zlomených pánví po trvalém násilném zneužívání.

"Vidíme ženy všech věkových kategorií," řekl BBC jeden ze záložníků forenzního týmu, kapitán Maayan. "Vidíme oběti znásilnění. Vidíme ženy, které prošly násilím. Máme patology a vidíme modřiny, dozvídáme se o řezných ranách a slzách a víme, že byly sexuálně zneužity."

Ptám se jí, jaká část těl, s nimiž manipulovala, vykazuje tyto známky.

"Hojně," řekla. "Hojné množství žen a dívek všech věkových kategorií."
 

Počet obětí je těžké určit, částečně kvůli stavu těl.

"Je jich určitě více," řekla další sloužící vojákyně, která nás požádala, abychom používali pouze její křestní jméno, Avigayil. "Těžko říct. Měl jsem co do činění s více než několika ohořelými těly a netuším, čím si předtím prošli. A těla, kterým chybí spodní polovina - také nevím, jestli byla znásilněna. Ale ženy, které byly zjevně znásilněny? Těch je dost. Víc než dost."

"Někdy nám zůstane jen velmi malá část těla," říká mi doktor Elkayam-Levy. "Možná je to prst, noha nebo ruka, kterou se snaží identifikovat. Lidé byli spáleni na popel. Nezůstalo po nich nic. [...] Chci říci, že se nikdy nedozvíme, kolik takových případů bylo."

V soukromí někteří z těch, kteří na tom pracují, hovoří o "desítkách" obětí, ale rychle upozorňují, že důkazy se stále shromažďují a dávají dohromady.

Občanská komise vedená doktorem Elkayamem-Levym, která má shromažďovat svědectví o sexuálních zločinech, požaduje mezinárodní uznání, že to, co se stalo 7. října, bylo systematické zneužívání, které představuje zločiny proti lidskosti.

"Vidíme určité vzorce," řekla mi. "Takže to nebylo náhodné, nebylo to nahodilé. Přišli s jasným rozkazem. Bylo to [...] znásilnění jako genocida."

Avigayil souhlasí, že v násilí, které bylo pácháno na tělech, jež dorazila na základnu Šura, byly podobnosti.

"Existují vzorce v tom, že se skupinami žen ze stejného místa bylo zacházeno podobným způsobem," řekla.