Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Jedině Lula může zabránit Venezuele v invazi do Guyany

7. 12. 2023 / Fabiano Golgo

čas čtení 5 minut

Jak informovaly Britské listy (https://blisty.cz/art/116470-brazilie-posiluje-vojenskou-pritomnost-na-hranicich-s-venezuelou-a-guyanou.html), brazilská armáda vyslala posily do regionu, který je považován za klíčový pro případ, že by se Venezuela rozhodla napadnout Guyanu a obsadit region Essequiba, který Nicolás Maduro a většina Venezuelanů včetně opozice považuje za ukradenou část své země. Ve skutečnosti může Madurovi v invazi do regionu zabránit pouze brazilský prezident Luiz Inácio da Silva, známý jako Lula.

Guyana má ve srovnání s půlmilionovou venezuelskou armádou vycvičenou Ruskem mizernou a špatně vybavenou armádu, takže pokud se vláda Caracasu rozhodne Essequibu obsadit, může to snadno udělat. Jedinou možností Guyany je získat pomoc ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že většina lidí na planetě netuší, kde tato země leží, a mnozí o ní nikdy neslyšeli, nepočítá se s velkou veřejnou podporou ze zahraničí, zejména v době, kdy se na titulní stránky novin dostávají známější části naší zeměkoule, Rusko a Ukrajina, Izrael a Palestina.

Nejpřirozenějším ochráncem by byla jeho bývalá kolonizátorka Velká Británie. To je však nemyslitelné. Současná vláda a aktuální stav britských ozbrojených sil (a rozpočet) téměř znemožňují, aby se odvážila vstoupit do nějakého vojenského konfliktu, natož tak daleko od svých hranic. To dokonce zavdalo příčinu k tomu, že argentinská krajní pravice, a dokonce i zvolený prezident Javier Milei, hodně prosazuje tvrzení, že mohou dostat Malvínské ostrovy, za hranicemi Argentiny známé spíše jako Falklandy, zpět. Domnívají se, že bez železné pěsti vůdce, jakým byla Margaret Thatcherová, by tentokrát Británie nebyla schopna získat ostrov zpět.

Další nejlepší sázkou jsou Spojené státy, protože tento náhlý obnovený zájem Venezuely o oblast Essequiby má kořeny ve dvou faktorech: Maduro se snaží odvést negativní pozornost od vážných problémů Venezuely, aby získal body z nacionalismu pro nadcházející volby v roce 2024, a objev ropy ve sporném regionu, kterou těží především americká společnost Exxon Mobil. Maduro chce posílit nacionalistické cítění venezuelského obyvatelstva, aby ho viděli jako hrdinu, který jim vrátil region Essequibo.

Spojené státy však nejsou schopny jednat, protože jsou unavené válkami na Ukrajině a v Izraeli a jejich zdroje jsou omezené kvůli hlubokým politickým rozporům, které v těchto dnech prožívají. Nehledě na to, že by šlo o zcela jiný typ války, protože tato oblast je čistá džungle, obývaná jen asi 125 tisíci, většinou domorodými obyvateli. Navíc Bílý dům nedávno uvolnil embargo vůči Venezuele výměnou za závazek vlády v Caracasu umožnit opozici kandidovat ve volbách v příštím roce. USA mají zájem získat větší vliv na venezuelské ropné bohatství v době, kdy arabské země opět vytvářejí inflaci a recesi tím, že se spolčují s Ruskem, aby snížily svou denní těžbu ropy. Ropa je v pragmatických očích reálpolitického přístupu Bílého domu důležitější než suverenita Guyany. Je tedy jen malá šance, že Washington udělá víc než nějaký zákulisní tlak a veřejné odsouzení, pokud Maduro napadne Guyanu.

Jedinou skutečnou moc má v rukou Lula. Nejen proto, že brazilské ozbrojené síly jsou větší, lépe vycvičené a vybavené než v kterékoli jiné latinskoamerické zemi, ale také proto, že Lula má u Madura politický kapitál. Šel proti brazilskému veřejnému mínění a pozval Madura na svou inauguraci i na další návštěvy, a všude obhajoval venezuelskou diktaturu, včetně u Joea Bidena přímo v Bílém domě. Lula šel proti svým levicovým kolegům, prezidentům Chile a Kolumbie, dokonce i proti nejrespektovanější levicové ikoně kontinentu, bývalému uruguayskému prezidentovi Josému Mujicovi, aby hájil venezuelský režim.

Ten již na veřejné akci prohlásil, že "Jižní Amerika tento konflikt nepotřebuje", čímž dal najevo svou nespokojenost s Madurovým jednáním, a kromě toho nařídil okamžitý přesun armádního personálu a techniky do pohraniční oblasti, o níž se má za to, že je nezbytná pro případ pozemní invaze. Rozkazem je nedovolit Venezuele, aby využila jakéhokoli brazilského území ke vstupu do Guyany.

Guyanská vláda nyní intenzivně jedná s Brasílií, aby jí naše armáda pomohla chránit její území, a to i ze samotné Guyany. Opatření, které by Lula sotva přijal, a to nejen kvůli své loajalitě k politickému projektu zesnulého Huga Cháveze pro Venezuelu, ale také proto, že Brazílie je hrdá na to, že je neutrální zemí, která naposledy bojovala s kýmkoli před 153 lety ve válce o Paraguay. Brazílie se považuje za jakési Švýcarsko, které se jen zřídkakdy staví na jednu či druhou stranu a má ambice hrát roli nezávislého arbitra či mírotvůrce.

Brazilští diplomaté tvrdí, že naše zpravodajské služby nevidí u Madura nic víc než vychloubačnou rétoriku s cílem vzbudit vlastenecké pocity a přimět obyvatelstvo, aby v něm vidělo superhrdinu, a žádné konkrétní kroky k přípravě invaze.

Nicméně Lula se bude muset rozhodnout šalamounsky. Je jediný, kdo může na Madura osobně tlačit a být vyslyšen. A Brazílie je jedinou zemí, která může Guayanu vojensky bránit.