Má-li ČSSD zachránit levici, musí vzít voliče Babišovi útokem zleva
8. 6. 2023
/
Boris Cvek
čas čtení
4 minuty
Všímám
si v poslední době, že se zase začíná hovořit o České
straně sociálně demokratické. Dokonce její neviditelný předseda
Šmarda se nedávno objevil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Už
dlouho tvrdím – a je to v zásadě banální fakt – že
bývalý elektorát ČSSD nyní volí Babiše a že pokud se chce
tato strana vrátit k moci, musí se utkat s Babišem.
Pád
téměř na dno potkal svého času také ODS, dokonce i její voliči
z velké části odešli v létě 2013 právě k Babišovi,
jehož výborný volební výsledek na podzim šokoval snad i jej
samého. ČSSD už tehdy začala propadat, největší krach ale
zažila na jaře 2017, z čehož lze také dobře pochopit, proč
vlastně její voliči odešli právě k Babišovi.
V té
době se totiž nechal Bohuslav Sobotka zatáhnout zejména
Kalouskovou TO09 do tlaku na Babiše, aby odešel z postu
ministra financí. To vyvolalo pro sociální demokracii velmi
kontraproduktivní konstelaci, kdy na jedné straně stál Sobota a
Kalousek proti Babišovi a Zemanovi. Právě to byl konec sociální
demokracie. Agónie začala ovšem už lánským pučem a snahou lidí
jako Hašek, Škromach, Chovanec udělat ze sociální demokracie
stranu, která se identifikuje s odmítáním uprchlíků, EU,
Západu, pokroku, mládeže a inteligence.
ODS
na to šla po svém krachu jinak: do svého čela si zvolila
univerzitního profesora, který umí mluvit i psát, dokáže
vyvolat dojem, že je prozápadní, ba dokonce občas to vypadá i
tak, že stojí na straně inteligence a městských pokrokových
vrstev. Postupně se jí podařilo stát se opět lídrem české
pravice a dokonce vytvořit takový koaliční potenciál, který
umožnil spojení s lidovci a TOP09, ba pak na vládní úrovni
dokonce i s piráty.
Naopak
levicový prostor zůstal prázdný. Ethanol české levice Miloš
Zeman se nejen fakticky, ale dokonce explicitně přihlásil ke
krajní pravici: zbraně, cigarety, podpora exekucí. Nový předseda
ČSSD Šmarda je ve veřejném prostoru neviditelný, ale zdaleka
nejen on. Levicová témata nejsou zvedána prakticky nikým
z českých politiků, a to v době, kdy by se to mělo
dařit vlastně samo a kdy je to také v nejvyšším zájmu
české společnosti jako takové.
Potřebujeme
západní debatu mezi pravicí a levicí. Když vláda mírně zvedá
korporátní daně, pak majitel strany, u které jsou shromážděni
levicoví voliči, volá, že on daně vrátí zpět, jakmile se
dostane k moci. Představte si to v nějaké civilizované
zemi. To je přece vrchol absurdity.
Jenže
kdo vrátí tyto Babišovy voliče zpátky do levicového proudu? A
byli tam vůbec někdy (přece jen bych dobu, kdy ČSSD bez ztráty
popularity dokázala nasadit Jiřího Dientsbiera do prezidentské
volby proti Zemanovi, považoval za dobu, kdy byla levicovou
stranou)? V každém případě střet s Babišem, sám o
sobě velmi těžký úkol pro kohokoli, koho si dnes vůbec
spojujeme s ČSSD, bude vyžadovat pečlivé manévrování, aby
se nevytvořil dojem, že sociální demokraté v opozici
k Babišovi splývají s TOP09 a ODS.
Bez
ohledu na politiku a zisk nebo ztrátu voličů by ale levicové
myšlenky měly ve veřejném prostoru jasně zaznít, mít
přesvědčivé, inteligentní zastánce i formulace. A mělo by se
poukazovat na to, že levice je na Západě něco zcela normálního,
že její zástupci dlouho vládli nebo vládnou ve Vídni, Curychu,
Mnichově, Ženevě a vlastně v každém větším západním
městě, dokonce i ve velkých městech v Texasu. Proč? Protože
západní levice má na své straně velkou část mládeže a
inteligence.
4960
Diskuse