Rusko si na Balkáně zahrává s ohněm

29. 12. 2021

Tento rok přinesl třicáté výročí začátku jugoslávských válek, nejkrvavějšího evropského konfliktu od konce 2. světové války. Ačkoliv se balkánské státy ihned po válce posunuly směrem k demokratickému vládnutí a integraci s NATO a EU, vytrvalé zanedbávání ze strany Západu přispělo v nedávných letech k dramatickému sesuvu, píše Ivana Stradnerová.

Nyní se ruský prezident Vladimir Putin chopil své příležitosti a využívá bývalé jugoslávské státy jako budoucí bojiště s cílem oslabit NATO a Evropskou unii.

Putinova snaha posunout Balkán na okraj chaosu je součástí záměru vrátit Rusku roli globálního mocenského šíbra. Podobně jako u kremelské strategie na Kavkaze je cílem Ruska na Balkáně vystupňovat napětí natolik, aby se dostalo do pozice jediného regionálního mediátora a garanta bezpečnosti. Současně s tím chce ukázat, že ani NATO ani EU, ani jejich členové nejsou kredibilními partnery pro kterýkoliv balkánský stát. Zatímco Moskva pokračuje v hromadění jednotek u ukrajinské hranice, její vlivová kampaň na Balkáně představuje další bojiště, na němž se Kreml hodlá postavit Západu.

Pro mnohé na Západě je Putinova strategie matoucí. Tito analytici považují Balkán za geopoliticky okrajové území; nechápou, co by Rusko mohlo získat intervencí v tomto regionu.

Ale Balkán by neměl být tak snadno zpochybňován. Rusko tento region považuje za měkký podbřišek Evropy: Jeho rostoucí vliv zde hrozí, že umožní umístit strategická vojenská aktiva poblíž důležité americké základny a Moskva získá přístup k Adriatiku. Širším Putinovým cílem je změnit mocenskou rovnováhu v Evropě ve prospěch Moskvy a Balkán je součástí této strategie. Moskva spustila informační operace k rozdmýchání etnického napětí a vyvolání protestů, zajistila si smlouvy na dodávky zbraní, uchytila se v kriticky důležité energetické infrastruktuře a využila ve svůj prospěch dlouhodobé náboženské a kulturní vztahy mezi ruskou a srbskou pravoslavnou církví.

Ruskému úsilí nesmírně prospěla slabá reakce EU. Navzdory mnoha uplynulým letům a miliardám eur utraceným za přípravu Balkánu k integraci do EU se toto úsilí zaseklo. Unie se nerozšířila od přijetí Chorvatska v roce 2013 a navzdory slibům členství pro "západobalkánskou šestku" - Albánii, Bosnu, Kosovo, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko - se všechna jednání v zásadě zasekla. Rozšiřování unie zahlcené výzvami jako brexit, pandemie, vzestup krajní pravice a migrační krize se zdá být donekonečna odkládáno. Toto selhání udělalo z Balkánu samozřejmý Putinův terč.

Zdroj v angličtině: ZDE