Svět v roce 2022: další rok nebezpečného života

31. 12. 2021

čas čtení 17 minut
 

Klima, pandemie a napětí mezi státy znamenají, že nadcházející rok bude pravděpodobně stejně bouřlivý jako posledních dvanáct měsíců.



Na prahu nového roku čelí svět řadě skličujících problémů: obnovující se pandemii covidu-19, klimatické krizi, boji mezi demokracií a autoritářstvím, humanitárním krizím, masové migraci a mezinárodnímu terorismu. Hrozí riziko nových mezistátních konfliktů, které ještě zhoršuje rozpad mezinárodního řádu založeného na pravidlech, a šíření smrtících autonomních zbraní. Celkově vzato bude rok 2022 pro většinu lidí na Zemi - a pro hrstku lidí ve vesmíru - dalším rokem nebezpečného života, míní Simon Tisdall.

 

Blízký východ


Události na Blízkém východě se v roce 2022 opět dostanou na titulní stránky světových novin - ovšem z pozitivních i negativních důvodů. Důvodem k optimismu je mistrovství světa ve fotbale, které v listopadu odstartuje v Kataru. Je to poprvé, co turnaj hostí arabská nebo muslimská země. Očekává se, že pro region Perského zálivu bude velkým impulsem, pokud jde o budoucí obchod a cestovní ruch - a možná i otevřenější a progresivnější formy správy věcí veřejných.

Výběr Kataru, na který padá stín obvinění z korupce, byl však od počátku kontroverzní. Jeho dodržování lidských práv bude podrobeno zvýšené kontrole. Dalším ohniskem napětí je zacházení s nízko placenými migrujícími pracovníky.

Jinak budou regionální agendě dominovat známější témata. Především jde o to, zda Izrael a/nebo USA podniknou nové vojenské a/nebo ekonomické kroky k omezení íránských jaderných testů, které Teherán popírá.

Pozornost se soustředí na autoritářského tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jehož neislamistická strana AKP si v roce 2022 připomene 20 let u moci. Erdoganova  agresivní zahraniční politika, spory s EU a USA, občasné spolčení s Ruskem kvůli Sýrii a chronické špatné hospodaření mohou mít nepředvídatelné důsledky.

Dalšími horkými body budou pravděpodobně Libanon, který se potácí na pokraji zhroucení,   válkou zmítaný Jemen, a stále chaotická Libye. Pozornost by měla být věnována také Palestině, kde vládne nepopulární prezident Mahmúd Abbás, který odložil volby, hrozí násilí izraelských osadníků a další izraelské zabírání půdy na Západním břehu Jordánu.

Asie a Tichomoří

V únoru budou v Pekingu zahájeny zimní olympijské hry. Ty mohou být zastíněny diplomatickým bojkotem ze strany USA, Velké Británie a dalších zemí na protest proti systematickému porušování lidských práv v Číně.

Koncem roku se v Číně uskuteční dvacátý sjezd Čínské komunistické strany.  Západní analytici se ostře rozcházejí v názoru na to, jak bezpečná je Siova pozice. Zpomalující se ekonomika, dluhová krize, stárnoucí populace, obrovské problémy související s životním prostředím a klimatem a pokusy pod vedením USA "zadržet" Čínu tím, že si k sobě připoutají sousední země, to vše vyvíjí na Siho tlak. Přesto je za současného stavu věcí pravděpodobné, že v roce 2022 budou pokračovat čínské pokusy o rozšíření globálního ekonomického a geopolitického vlivu Číny. Vojenský útok na Tchaj-wan, který Si slíbil znovu dobýt jakýmikoli prostředky, by mohl vše změnit.

Indie, největší regionální konkurent Číny, může na světové scéně i nadále zůstat relativně slabá. Nebezpeční  jsou nevyřešené spory o himálajské hranice mezi Čínou a Indii.

Jinde v Asii násilné represe v Myanmaru a zoufalá situace afghánského lidu po převzetí moci Talibanem pravděpodobně vyvolají spíše západní nezájem než konkrétní kroky. Afghánistán se potácí na pokraji katastrofy. "Vidíme 23 milionů lidí, kteří kráčejí vstříc hladomoru," říká David Beasley ze Světového potravinového programu. "Příštích šest měsíců bude katastrofálních."

Severokorejské jaderné hrátky mohou přinést zúčtování, protože paranoidní režim Kim Čong-una vysílá smíšené signály o válce a míru. Filipíny budou volit nového prezidenta; dosavadní vulgární Rodrigo Duterte je omezen na jedno funkční období. To bohužel neplatí pro Scotta Morrisona, který bude usilovat o znovuzvolení australským premiérem.

Evropa

Pro Evropu to bude kritický rok, neboť EU a vedoucí představitelé jednotlivých států se budou potýkat s napjatými vnitřními i vnějšími rozpory, sociálními a hospodářskými dopady nekončící pandemie, s migrací a s problémem snižování emisí skleníkových plynů.

Evropa se musí rozhodnout, zda chce být brána vážně jako globální aktér, nebo zda se vzdá svého mezinárodního vlivu ve prospěch Číny, USA a zlovolných režimů, jako je Rusko Vladimira Putina.

Tón mohou udat jarní volby ve Francii a Maďarsku, kde pravicově populistické síly prosazují konfliktní programy. Viktor Orbán bude poprvé čelit jednotné opozici. Jeho osud budou pozorně sledovat v Polsku, v České republice, ve Slovinsku a dalších členských státech EU, kde se daří reakčním krajně pravicovým stranám.

Emmanuel Macron, neogaullistický centrista  požádá francouzské voliče o druhé funkční období. Bude bojovat se svými zapřísáhle rasistickými a islamofobními soupeři Marine Le Penovou a Éricem Zemmourem. Průzkumy mu přisuzují náskok, ačkoli by mohl čelit také silné výzvě středopravicových  Republikánů, jejichž kandidátka Valérie Pécresseová je první ženou v čele konzervativců. Vzhledem k tomu, že levice je v rozkladu, mohly by volby Francii reakčně radikalizovat. Volby se budou konat také ve Švédsku, v Srbsku a v Rakousku.


Nová německá koaliční vláda pod vedením SPD bude pod drobnohledem, protože se po dlouhých letech vlády Angely Merkelové snaží dělat věci jinak. Navzdory některým smířlivým slibům bude těžké vyhnout se třenicím s Evropskou komisí, kterou vede spojenkyně Merkelové Ursula von der Leyenová, a s Francií a dalšími jižními členy EU ohledně rozpočtové politiky a dluhů. Francie se v lednu ujme předsednictví EU a Macron se bude snažit prosadit své představy o společné obranné a bezpečnostní politice - to, čemu říká "strategická autonomie".

Macronovo přesvědčení, že Evropa se musí v nepřátelském světě sama hájit, bude podrobeno zkoušce na řadě front, zejména na Ukrajině. Analytici naznačují, že rostoucí ruský vojenský tlak, včetně rozsáhlého posilování vojenských jednotek na hranicích a hrozby rozmístění jaderných raket, by mohl vést k obnovení konfliktu začátkem roku 2022.

Dalšími spouštěcími problémy jsou běloruské zneužívání migrace (a přetrvávající absence humánní celoevropské migrační politiky) a vznikající separatistické problémy v Bosně a Hercegovině a na Balkáně. EU plánuje summit o Číně, ale neexistuje shoda na tom, jak vyvážit obchod a lidská práva. V izolované a stále chudší Británii budou zřejmě sílit výčitky svědomí ohledně brexitu.

Vztahy se Spojenými státy, které se staví odmítavě k evropské samostatnosti, ale v otázce Ukrajiny se zdají být ambivalentní, se mohou občas ukázat jako napjaté. NATO, jehož důvěryhodnost byla po Afghánistánu narušena, čeká obtížný rok, kdy bude hledat nového generálního tajemníka.

Latinská Amerika

Zdá se, že boj o porážku Jaira Bolsonara  v celostátních volbách, které se mají konat v říjnu, přinese epickou bitvu s mezinárodními důsledky. V Brazilii je Bolsonaro široce odsuzován za smrtelně nedbalý přístup k pandemii. Zemřelo více než půl milionu Brazilců, což je více než v kterékoli jiné zemi kromě USA. Mimo Brazílii je Bolsonaro odsuzován za popírání změny klimatu a za urychlené ničení amazonského deštného pralesa.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že pokud by kandidoval, Luiz Inácio Lula da Silva  Bolsonara  by snadno porazil. To však předpokládá férové volby. Rostou obavy, že američtí příznivci Donalda Trumpa školí Bolsonarův tábor, jak ukrást volby nebo provést puč.

Průzkumy v Evropě naznačují, že podpora pravicových populisticko-nacionalistických politiků klesá, ale v Jižní Americe, mimo Brazílii, a v dalších částech rozvojového světa v roce 2022 tomu tak být nemusí. Populismus se živí propastí mezi zkorumpovanými "elitami" a takzvanými "obyčejnými lidmi" a v mnoha chudších zemích se tato propast, měřeno bohatstvím a mocí, zvětšuje. Na Kubě, v Nikaragui, na Haiti a ve Venezuele se údajní zastánci lidu stali jeho utlačovateli a zdá se, že tento jev bude pokračovat.


Severní Amerika

Všechny oči budou upřeny na kampaň před listopadovými volbami v polovině volebního období, kdy se demokraté pokusí odrazit snahu republikánů znovu ovládnout Senát a Sněmovnu reprezentantů. Výsledky budou nevyhnutelně vnímány jako referendum o prezidentství Joea Bidena. Pokud si Republikánská strana povede v rozhodujících státech dobře, Donald Trump se téměř jistě rozhodne kandidovat na druhé funkční období v roce 2024.

Některá témata budou mít celonárodní ohlas: zejména pokrok (nebo jeho absence) v zastavení pandemie a pokračující odpor proti očkování; ekonomika, kde se očekává růst cen a úrokových sazeb; a konfliktní  sociální otázky, jako je migrace, rasa a právo na potrat.


Největším problémem demokratů v roce 2022 mohou být vnitrostranické rozpory. Rozkol mezi tzv. progresivisty a umírněnými, zejména v Senátu, podkopal Bidenův podpis pod zákony o sociální péči a o výdajích na infrastrukturu, které byly oslabeny. Vzrostly obavy, zda budou volby v USA v roce 2022 svobodné a spravedlivé, vzhledem k mimořádným snahám republikánských zákonodárců ztěžovat hlasování. Jeden z průzkumů odhaduje, že republikáni díky překresleným a absurdně zkresleným volebním mapám získají  nejméně pět dalších křesel ve Sněmovně reprezentantů. To by mohlo stačit k zajištění republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů ještě před zahájením hlasování.

Tlak budoucích středoamerických migrantů na jižní hranici USA bude v roce 2022 pravděpodobně hlavním tématem. Víru v Bidenovu kompetenci podkopalo chaotické stažení amerických vojáků z Afghánistánu.

Další velký zahraničněpolitický neúspěch- například ruská okupace Ukrajiny, přímá čínská agrese proti Tchaj-wanu nebo izraelsko-íránský konflikt - má potenciál vtáhnout do těchto konfliktů americké jednotky a zničit Bidenovo prezidentství.



Afrika


Jak se na tento obří kontinent sluší, některá z nejvýznamnějších  témat roku 2022 se budou odehrávat v Africe. Mezi nejvýraznější patří složitá otázka, zda Afričané, kteří stále ještě nejsou z velké části očkováni, zaplatí obrovskou cenu, které se dá vyhnout, za monopolizaci vakcín vyspělým světem.
 

Tato otázka vyvolává další: odrazí se takové sobectví katastrofou na bohatém severu, jak opakovaně varuje bývalý britský premiér Gordon Brown? Náhlé rozšíření varianty omikron  naznačuje, že v roce 2022 by se mohly objevit další varianty covidu.

 V mnoha afrických zemích s relativně mladou populací však může být větším problémem negativní dopad na zvládání jiných nemocí.

Odhaduje se, že v roce 2022 bude v Africe žít 25 milionů lidí s HIV-AIDS. Malárie si v běžném roce vyžádá téměř 400 000 životů. Léčba těchto a dalších nemocí, jako je tuberkulóza a cukrovka, se může v důsledku zátěže zdravotnických systémů covidem dále zhoršit.

Afrika se stala novým místem mezinárodního terorismu.  Zejména v zemích Sahelu došlo k rozmachu radikálních islamistických skupin, které jsou většinou domácího původu. Úsilí Západu čelit tomuto nárůstu džihádistického násilí může být v roce 2022 organizovanější.

Podle seznamu nouzových situací pro rok 2022, který sestavila charitativní organizace International Rescue Committee, se 12 z 20 zemí s největším rizikem zhoršení humanitární krize nachází v Africe. Jsou to Etiopie, Jižní Súdán, Demokratická republika Kongo, Somálsko, Súdán, Nigérie, Burkina Faso, Středoafrická republika, Mosambik, Mali, Niger a Kamerun. (Nejzranitelnějšími neafrickými zeměmi jsou Afghánistán, Jemen, Sýrie, Myanmar, Haiti, Honduras, Libanon a Venezuela).

V oblasti Afrického rohu se problémy Etiopie, které IRC nazývá "dokonalou bouří", zhoršují v důsledku zhoršující se občanské války, která hrozí rozpadem země v souvislosti se zvýšeným vměšováním násilně stalinistického režimu sousední Eritreje. OSN mezitím varuje, že rychle se zhoršující sucho do dubna extrémně ohrozí 7,7 milionu Somálců.

Unicef, charitativní organizace OSN pro děti, vyhlásila na rok 2022 rekordní celosvětovou výzvu k financování ve výši 9,4 miliardy dolarů na pomoc více než 327 milionům lidí, včetně 177 milionů dětí, postižených humanitárními krizemi a covidem.

Tyto mimořádné události vytvářejí kontext pro další velkou výzvu roku 2022: mezinárodní migraci, ať už se jedná o uprchlíky před konflikty, politicky pronásledované žadatele o azyl nebo ekonomické migranty, kteří byli nuceni opustit své domovy v důsledku změny klimatu, hladomoru a sucha. Mezinárodní organizace pro migraci při OSN uvádí, že v roce 2020 bude uprchlíků  rekordních 281 milionů lidí, což představuje 3,6 % světové populace. Toto číslo stoupá navzdory pandemickým omezením pohybu přes mezinárodní hranice.

Na tyto mimořádné přesuny obyvatelstva zatím většina vlád, zejména v bohaté Severní Americe a Evropě, nereaguje koordinovaně, nebo dokonce racionálně.  

Antarktida, Arktida

Konference COP27, která naváže na konferenci o klimatické krizi COP26 v Glasgow, se bude konat v listopadu v Egyptě. Na ní budou předloženy zprávy o pokroku v plnění závazků z Glasgow, které se týkají snížení emisí uhlíku a metanu, zastavení odlesňování, "postupného útlumu" těžby uhlí, snížení dotací na fosilní paliva a poskytnutí finančních prostředků na zmírnění ztrát a škod, které utrpěly chudší země.

Není reálné očekávat v nadcházejícím roce nějaké rychlé zlepšení vyhlídek v boji proti  globálnímu  oteplování. Extrémní povětrnostní jevy, jaké byly v roce 2021 zaznamenány po celém světě  se budou téměř jistě opakovat. Stejně jako dříve se tyto dopady projeví zejména v citlivějších světových prostředích, v neposlední řadě v Antarktidě a Arktidě.

Obě polární oblasti se v roce 2022 dočkají zvýšené lidské aktivity, což nemusí být nutně radostná vyhlídka. Například v Antarktidě se rozjíždí masový cestovní ruch a vznikají ledové přistávací dráhy, na které se vejdou širokotrupá letadla. Ještě problematičtější je rostoucí zájem Číny spolu s dalšími zeměmi o využívání antarktických zdrojů a zřizování vojenských zařízení v Antarktidě.

Podobně tání ledu v Arktidě otevřelo obchodní a námořní námořní cesty přes vrchol světa, které v současné době rozvíjí Rusko v ostré konkurenci s několika dalšími zeměmi. Dlouho opomíjené Grónsko je novým Eldorádem pro nerostné a těžební společnosti a také předmětem rostoucího zájmu vojenských plánovačů - odpor místních obyvatel proti vydávání licencí však roste.

Ve vesmíru bude letos rušno, pokud jde o průzkum a vojenskou konkurenci. V roce 2022 připravuje Nasa 18 samostatných misí, protože se chystá obnovit pilotované lety na Měsíc. V plánu je i nová vesmírná stanice Gateway. Rusko, Jižní Korea, Indie a Japonsko vypustí lunární sondy. Evropská kosmická agentura plánuje vyslat misi k Marsu. Čína údajně doufá, že do konce roku bude mít na oběžné dráze plně funkční vesmírnou stanici. Mezitím se rozjíždí vesmírná turistika organizovaná Ruskem a soukromými společnostmi, jako je Virgin Galactic Richarda Bransona a Blue Origin Jeffa Bezose.

Zlověstnější je, že se urychlí i závody v jaderném zbrojení ve vesmíru. USA, Rusko a Čína experimentují s novými zbraněmi, jako jsou hypersonické kluzáky na oběžné dráze schopné vypustit jaderné střely odkudkoli na obloze. Rusko vyvolalo koncem roku 2021 hněv svým neuváženým testem protisatelitní rakety. Ostatní budou následovat jeho příkladu a potenciálně tak ohrozí globální komunikaci. Aby toho nebylo málo, plánuje Nasa v září srazit z dráhy obří asteroid tím, že naaranžuje čelní srážku, a to pomocí kosmické lodi vynesené raketou postavenou společností SpaceX Elona Muska.

USA tomu říkají "planetární obrana" - ale tato technologie má zjevně útočné využití. Někteří to budou považovat za pokrok, jiní za obrovský krok zpět pro lidstvo.

Kompletní článek v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
9016

Diskuse

Obsah vydání | 4. 1. 2022