Ukrajina: V invazní zóně se může ocitnout až 15 jaderných reaktorů

31. 12. 2021

čas čtení 3 minuty
  • Málokdo si zatím povšiml, že v případě válečných událostí může být na Ukrajině ohroženo až 15 jaderných reaktorů. 

Jak pokračuje hromadění ruských vojsk, jen málokdo si všiml, že se během invaze může ve frontové linii ocitnout až patnáct jaderných reaktorů, upozorňuje Craig Hooper. Svět podceňuje riziko na plno vedené konvenční války, která může vyvolat katastrofální selhání reaktoru a bezprecedentní regionální jadernou událost.

Hrozba je reálná. Ukrajina silně závisí na jaderné energii, provozuje čtyři jaderné elektrárny a pečuje o trosky jaderných zařízení v Černobylu. Velká válka by ohrozila všech 15 reaktorů na Ukrajině, ale i pouhý ruský vpád na východě země by mohl přinejmenším šest reaktorů vystavit nejistotě v podmínkách pozemního válčení.

Ruská invaze by mohla v několika dnech vyvolat řadu incidentů klasifikovaných Mezinárodní agenturou pro atomovou energii stupněm 7 - dosud se takové vyskytly pouze dvakrát, v Černobylu a japonské Fukušimě. Výsledkem by mohl být masivní exodus uprchlíků a velká část Ukrajiny by zůstala po dekády neobyvatelná.

Vzhledem k ruskému zájmu o radiaci šířící střely na jaderný pohon, robotické podmořské "špinavé" bomby, destruktivní testy protidružicových zbraní a další nihilistické, svět poškozující zbraně, nelze vyloučit, že by Moskva mohla plánovat i takovýto typ útoku.

Jaderná elektrárna v Záporoží je zvlášť ohrožena. Jedná se o druhé největší zařízení svého druhu v Evropě a jedno z deseti největších na světě. Je jen nepatrně chráněna a šest tlakovodních reaktorů VVER-1000 může ruská invaze snadno poškodit.

Elektrárna dnes leží necelých 240 km od frontové linie v Donbasu na obtížně bránitelném východním břehu Dněpru. Kromě geografických rizik poskytuje asi čtvrtinu veškeré elektřiny spotřebované na Ukrajině. Zoufalá snaha udržet ohrožené zařízení v provozu by jen přispěla k pravděpodobnosti havárie.

Kybernetická nebo jiná ruská sabotáž by mohly elektrárnu učinit nezvladatelnou dokonce ještě dříve, než by mohla utrpět poškození v důsledku bojů.

Ačkoliv to není příliš pravděpodobné, přímé bombardování může způsobit vážné poškození kontejnmentu. Boj může zabít personál a poškodit zařízení pro ovládání reaktoru, monitorující senzory a kriticky důležité chlazení. Nebezpečné použité palivo se nachází ve zranitelných dochlazovacích nádržích, zatímco starší články leží ve 167 suchých úložištích.

Pokud reaktory v době války zaznamenají provozní anomálie, krizový management bude nemožný. Podpůrná infrastruktura bude zničena. Ostraha odejde, operátoři utečou a pokud dojde k nehodě, bude nemožné ji zmírnit.

Je nepravděpodobné, že by Rusko mobilizovalo vycvičené obsluhy a připravilo týmy pro "osvobozené" elektrárny. Heroická opatření v Černobylu a Fukušimě, která zabránila ještě mnohem ničivějším katastrofám, ve válečné zóně nebudou možná.

Svět se ještě nikdy nemusel vyrovnávat s neřízeným roztavením velké jaderné elektrárny.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
8020

Diskuse

Obsah vydání | 4. 1. 2022