Rok 2021 – experiment s koalicemi a kocovina z kroužkování

29. 12. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Nejdůležitější politickou událostí končícího roku byly nepochybně sněmovní volby. Menšinovou vládu Andreje Babiše a socialistů, kterou ve Sněmovně drželi nad hladinou většiny komunisté, a v záloze byla krajní pravice, vystřídal opoziční blok dvou středopravých koalic. Složení Sněmovny na konci letošního roku nemá obdobu v dějinách ČR: levice úplně vypadla, opozici představuje Babišovo Ano se největším klubem a krajní pravice, zatímco vládní většina je tvořena pěti kluby různých politických formací, jejichž mandáty co do svého počtu nemají žádnou jasnou vazbu na skutečný počet voličů těchto formací.

   

V tomto článku se nechci zabývat tím, co by z toho všeho mohlo plynout do budoucna. To uvidíme v roce 2022, který je také rokem velmi důležitých komunálních voleb. Nová vláda se stala realitou už letos, ale neměla na politický charakter roku 2021 žádný vliv. Chceme-li začít politickou bilanci lerošního roku, musíme se zmínit o epidemické katastrofě, která v Česku probíhala v lednu až dubnu a která se už v lednu uprostřed umírání mnoha lidí na přeplněných JIPkách stala záminkou k politickému boji o nouzový stav. Opozice, dnešní vláda, tehdy vsadila na to, že situace se musí zlepšovat a chtěla po Babišově vládě, aby otevírala vleky, školy a aby si poradila bez nouzového stavu. Skončilo to katastrofou, která kulminovala v březnu, kdy bylo nutno zakázat dokonce cestování mezi okresy.

Z hlediska preferencí Babišovo hnutí na začátku jara masivně ztrácelo a špatně na tom byla také koalice Spolu (ODS, TOP09 a KDU-ČSL), zatímco – k mému velkému překvapení – koalice pirátů a STAN se šplhala vysoko nad prostý součet preferencí obou formací až někam ke 30%. Tehdy se zdálo, že efektem sněhové koule a principem „volíme vítěze“ dojde postupně k přesunutí voličů od Spolu i Ano k PirSTAN a Ivan Bartoš se stane premiérem s velkým náskokem před všemi ostatními konkurenty. Zlom nastal někdy v červnu, kdy se koalice Spolu začala bít o svou existenci a dostala PirSTAN do defenzivní bitvy právě o pravicového voliče. Během léta se také vraceli voliči k Babišovi a bylo jasné, že kdo chce volit vítěze a nabalit se na sněhovou kouli, musí si vybrat mezi Ano a Spolu.

Výsledek voleb byl i tak šokem. Babiš dostal ze Sněmovny ČSSD i KSČM, takže nebyl schopen složit většinu, i když má zdaleka největší poslanecký klub (72 mandátů) a i když volby vyhrál jen těsně. K tomu navíc po volbách vážně onemocněl prezident republiky a začala přicházet nová vlna epidemie. Varianta, že se Babiš pokusí držet u moci navzdory výsledkům voleb s pomocí Hradu, ztrácela smysl. A tak i když prezident chtěl Babiše jmenovat premiérem, ten to odmítl. Tím mohla vzniknout vláda s jasnou sněmovní většinou, která byla slibována vítězi voleb voličům už před volbami.

Skutečný šok z výsledků sněmovních voleb ale nebyl způsoben vypadnutím levice nebo tím, že Babiš se ocitl v situaci, kdy se musel i chtěl vzdát moci. Největší šok politického roku 2021 je přepočet mandátů uvnitř vládní většiny ve Sněmovně s ohledem na to, jak voliči u voleb dali najevo svou vůli kroužkováním. Z pirátů, jejichž předseda se ještě na jaře zdál jako jasný favorit na post premiéra, se stal bezvýznamný poslanecký klub čítající čtyři mandáty. STAN vs. piráti jsou nyní ve Sněmovně v poměru 33:4. Myslím, že tímto vstoupí rok 2021 do politických dějin ČR – a političtí komentátoři a analytici budou tento bizarní fakt zmiňovat ještě za desítky let. Velmi zajímavé bude sledovat, jaké to bude mít politické důsledky. Není to ale jen problém koalice PirSTAN: v koalici Spolu zase na počty mandátů tratila výrazně ODS ve prospěch lidovců, kteří mají za 3,5% (to byl výsledek medializovaný Českou televizí v prvním průzkumu politických preferencí po volbách) 23 mandátů. Konkrétně jsou velikosti poslaneckých klubů koalice Spolu v tomto poměru: ODS 34, KDU-ČSL 23, TOP09 14.

Babišovi rok 2021 přinesl ztrátu moci, ovšem výměnou za roli dominantní opozice, která se pokusí sklidit každou chybu nové vlády ve svůj prospěch. Babiš se tak stále může vrátit k moci jako hegemon politického prostoru. Nemusí se bát, že mu někdo vezme voliče, naopak může sbírat voliče ostatním, dokonce i současné vládě. Opozici rok 2021 přinesl kýžené vládní posty za cenu ztráty sjednocující opoziční role proti společnému nepříteli. Kýžené vládní posty nejsou ale zality sluncem konjunktury, optimismu a blahobytu, naopak se kolem nich žene hned několik povodní, depresí a krizí, které s nimi mohou velmi silně cloumat a nutit je k mnoha fatálním chybám. Současná vláda je výsledkem experimentu s koalicemi, který začal už na konci roku 2020 a který v roce 2021 urodil kocovinu z kroužkování. Poprvé od roku 1989 máme vládu založenou na koalici pěti stran, navíc stran, jejichž mandáty nemají jasný vztah k voličským preferencím.

1
Vytisknout
2218

Diskuse

Obsah vydání | 4. 1. 2022