Julian Assange nemůže být vydán ke stíhání do USA, rozhodla britská soudkyně

4. 1. 2021

čas čtení 3 minuty
 

Důvodem proti deportaci je podle soudkyně Assangeovo špatné psychické zdraví


Julian Assange nemůže být deportován do USA, kde je stíhán za tzv. "špionáž" a za hackerské proniknutí do amerických vládních počítačů.

Právník zastupující americké úřady se proti tomuto rozhodnutí odvolá. Verdikt na ústředním britském trestním soudu vydala soudkyně Vanessa Baraitser.

 
Konstatovala, že by Assange byl zadržován v izolaci v tzv. supermax vězení v USA a procedury, popsané americkými úřady, by nezabránily, že by mohl spáchat sebevraždu.

"Shledávám, že psychický stav pana Assange je takový, že by bylo utlačitelské ho vydat do USA," konstatovala soudkyně.

Assange byl odvezen zpět do Belmarshského vězení v Londýně. Ve středu požádá o propuštění na kauci v důsledku toho, že se ve věznici v důsledku pandemie zhoršuje situace.

Soudkynino rozhodnují, soustřeďující se na Assangeho zdravotní stav, přichází poté, co odmítla všechny argumenty, které loni přednesli Assangeovi právníci. Assangeova deportace do USA by neporušila zákaz "politického pronásledování", uvedla tehdy soudkyně, a zdůraznila, že nemá důvodu proč pochybovat o tom, že by při procesu v USA "byly dodrženy všechny obvyjklé ústavní a procedurální ochranně prostředky".

Avšak soudkyně nyní přijala důkazy prominentních lékařských odborníků, včetně podrobností o tom, že během svého věznění v Londýně Assange trpí depresí. "Celkový dojem je dojem zdeprimovaného a někdy zoufalého člověka, který má skutečnou depresi ohledně své budoucnosti," řekla soudkyně.

Američané chtějí stíhat 49letého Assange za zveřejnění statisíců prozrazených vládních dokumentů a diplomatických depeší o válkách v Afghánistánu a v Iráku.

Američtí prokurátoři tvrdí, že Assange pomohl americké obranné analytičce Chelsea Manningové porušit starobylý americký zákon z 1. světové války, tzv. Zákon o špionáži, že se podílel na hackerských útocích druhých osob a že zveřejnil utajované informace, které ohrozily informanty.

Assange popírá, že se spikl s Manningovou s cílem rozbít zakódované heslo amerických vládních počítačů. Tvrdí, že neexistují žádné důkazy, že by byla ohrožena něčí bezpečnost. Jeho právníci argumentují, že jeho stíhání je politicky motivovány a že je stíhán, protože WikiLeaks zveřejnily americké vlády dokumenty obsahující důkazy o válečných zločinech a o porušování lidských práv.

Mezinárodní novinářské organizace varovaly, že kdyby byl Assange vydán ke stíhání do USA, bylo by to strašlivou ranou nezávislé novinářské práci.

Během předchozích slyšení konstatoval například zakladatel právní charitativní organizace Reprieve, Clive Stafford-Smith, že WikiLeaks zveřejnily dokumentaci o "vážných porušeních zákona", jako například použití amerických dronů k cíleným útokům v Pákistánu.

Daniel Ellsberg, který prozradil Pentagon Papers o válce ve Vietnamu, zdůraznil, že Assange jednal ve veřejném zájmu a že by se mu v USA nedostalo spravedlivého soudu.

Assange je v Británii vězněn od dubna 2019, kdy byl odstraněn z ekvádorského velvyslanectví v Londýně, kde se skrýval sedm let, aby nebyl deportován do Švédska kvůli obvinění ze znásilnění, které bylo posléze zrušeno.

Podrobnosti v angličtině ZDE  



0
Vytisknout
5984

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2021