18586

Demoralizovaní ruští vojáci sestřelují i vlastní letadla

31. 3. 2022

čas čtení 7 minut

- Do Mariupolu míří konvoj autobusů, který se opět pokouší evakuovat lidi z tohoto obléhaného přístavního města. Týmy Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) jsou na cestě do Mariupolu se zásobami pomoci a jsou připraveny evakuovat civilisty, uvedla organizace.

- Šéf britské špionážní agentury GCHQ informuje, že demoralizovaní ruští vojáci na Ukrajině odmítají plnit rozkazy, sabotují své vojenské vybavení a dokonce omylem sestřelují vlastní letadla. Sir Jeremy Fleming uvedl, že Vladimir Putin "drasticky špatně odhadl" své šance na rychlé vojenské vítězství na Ukrajině, a prohlásil, že poradci ruského prezidenta se mu "bojí říci pravdu".

- Od začátku invaze na Ukrajinu zabily ruské síly při ostřelování a leteckých útocích 148 dětí, informuje agentura Reuters.

Podle ukrajinského ministerstva obrany ruské síly vypálily 1 370 raket a zničily 15 ukrajinských letišť.
Od začátku invaze uprchlo více než 10 milionů Ukrajinců, uvedlo ministerstvo obrany.

"Ruští vojáci mě znásilňovali, zatímco můj vyděšený syn plakal"

31. 3. 2022

čas čtení 9 minut

Přečtěte si tenhle článek. A neříkejte mi nikdy, že je to jen Putinova válka.


Natalja mluví potichu, protože se bojí, že se její malý syn Oleksij probudí a dozví se strašnou pravdu. O tom, proč museli utéct z domku u borového lesa, který pro ně postavil jeho otec. O tom, co jí muži se zbraněmi udělali, zatímco chlapec seděl a vzlykal v potemnělé kotelně. O tom, kdo byl ten muž, který ležel bez života na jejich dvorku, když naposledy opouštěli domov, píše deník Times.
 
"Moc tomu nerozumí," vysvětluje po telefonem z města na západě Ukrajiny, kam matka se synem před třemi týdny utekla z jedné vesnice u Kyjeva. "Tady na hřišti chodí za lidmi a říká, že jsme museli opustit náš dům, protože byla válka a v domě byli bandité, ale že tatínek zůstal doma. Neví, že jeho otec je mrtvý."

Natalja není její pravé jméno a její syn se nejmenuje Oleksij, ale právě tato jména si zvolila, aby mohla vyprávět příběh o tom, jak jejich život obrátili naruby ruští vojáci, kteří 9. března vtrhli do jejich domu, okradli je, zastřelili jejího manžela a pak ji během několika hodin opakovaně znásilňovali.



 18581

Komisař OSN pro uprchlíky nemá možnost komunikovat se svými zaměstnanci v Mariupolu

31. 3. 2022

čas čtení 4 minuty

- Vysoký komisař OSN pro uprchlíky uvedl, že jeho organizace nemá možnost komunikovat s některými svými zaměstnanci v Mariupolu.

"Některým se podařilo dostat ven. Někteří jsou v tom městě a v tuto chvíli s nimi nemůžeme komunikovat. Jsou to moji kolegové," řekl vysoký komisař UNHCR Filippo Grandi v rozhovoru pro CNN.

Dodal, že k tomu, aby bylo možné pokračovat v evakuaci uprchlíků,   "potřebujeme pevné závazky, že nedojde k bojům, a potřebujeme trochu času".

- Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil, že sklad, který byl v Mariupolu poškozen, byl místem, odkud distribuovali zdravotnický materiál do nemocnic. MVČK však z tohoto skladu od 15. března nedistribuuje zásoby kvůli "intenzitě bojů a neexistenci funkční dohody mezi stranami, která by umožnila bezpečný průchod humanitární pomoci".

MVČK uvedl, že je znepokojen tím, že objekty používané pro humanitární pomoc jsou terčem útoků, a vyzval strany, aby "učinily vše, co je v jejich silách, aby se vyhnuly umísťování vojenských cílů v hustě obydlených oblastech nebo v jejich blízkosti a chránily civilisty před následky útoků".

"Nejvíce jsme však pobouřeni celkovou humanitární situací v Mariupolu a neustálým utrpením, kterému jsou vystaveni tamní civilisté," uvedl MVČK v prohlášení. "Lidé jsou uvězněni, nemají bezpečnou cestu ven z města a dochází jim i to nejnutnější, co potřebují k přežití. To se musí změnit."

Rozhovor Britských listů 480. Jak to, že v případě dolu Turów premiér Fiala nehájí zájmy občanů ČR

29. 3. 2022

čas čtení 1 minuta



Premiér Petr Fiala nás ubezpečuje, že jeho vláda je nejlepší ve všem. Je to však skutečně tak? V dnešním rozhovoru Britských listů hovoříme o skandálu ohledně obřího povrchového uhelného dolu Turów na českých hranicích, ohledně něhož uzavřela Fialova vláda pochybnou mezinárodní dohodou s vládnoucí polskou ultrapravicí v jejímž důsledku zřejmě přijdou místní obce o vodu - nemluvě o pošetilosti těžby obrovského množství uhlí po mnoho dalších let, jíž se bude ničit životní prostředí. Jaké asi dohody uzavírá pan premiér jménem českých občanů i jinde? O problematičnosti dohody Turów mluví Jan Čulík s Nikol Krejčovou, odbornicí organizace Greenpeace na uhelnou problematiku. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 29. března 2022.


Účty za energie jsou v Británii o 75 miliard Kč vyšší, než by byly, kdyby ta země deset let neblokovala opatření proti globálnímu oteplování

31. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta

A jakpak je tomu v České republice?

Jak ekologickou krizi řešil premiér David Cameron: "Seškrtejme ty zelené nesmysly!"

A jak to dopadlo? Účtuy za energie jsou nyní v Británii o 75 miliard Kč dražší.


30742

O dezinformacích pro seniory

Objeví se lži, že podpora uprchlíků je vyplácena z peněz pro důchodce

31. 3. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 12 minut


Senioři jsou častým terčem dezinformací a pochybných lží. Mnoho se jich objevuje také v souvislosti s válkou na Ukrajině a příchodem uprchlíků do Česka. „Nemalá část společnosti se nechává přesvědčit, že Putin je mírumilovný dobrák, kterého proradný Západ dohnal k válce,“ říká v rozhovoru pro České důchody Bohumil Kartous, člen skupiny Čeští elfové, která bojuje s dezinformacemi a ruskou propagandou, uvádí rozhovor Bohumila Kartouse pro server České důchody Karolína Lebedová.

 18530

Zelenskij: Ve svém obranném úsilí nepolevíme

30. 3. 2022

čas čtení 13 minut

- Rusko je obviněno, že zintenzivnilo bombardování obléhaného ukrajinského města Černihiv, přestože Kreml tvrdí, že z ohledu na probíhající mírové rozhovory ustupuje. Lžou, jako když tiskne. Vladyslav Atrošenko, starosta Černihova, konstatuje, že Rusové lžou a že pokračují v intenzivním ostřelování jeho města. "Říkají, že snižují intenzitu, ve skutečnosti intenzitu úderů zvýšili," řekl CNN.

- Pokračuje  také ostřelování kyjevských předměstí, uvedli ukrajinští představitelé, ačkoli mluvčí ministerstva obrany řekl, že se objevily určité známky přesunů ruských vojsk od obou měst.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly se přeskupují v blízkosti Kyjeva a Černihova, aby se mohly zaměřit na další klíčové oblasti a dokončit "osvobození" separatistického regionu Donbas, informovaly ruské tiskové agentury.

- Ukrajinská armáda uvedla, že ruské jednotky rovněž zintenzivňují své útoky v okolí východního města Izjum a východní Doněcké oblasti poté, co přesunuly některé jednotky z jiných oblastí. Regionální doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko uvedl, že ruské síly ostřelují téměř všechna města podél frontové linie oddělující území kontrolované ukrajinskou vládou od samozvané Doněcké republiky na východě.

- Ruské síly zasáhly infrastrukturu Červeného kříže v obléhaném přístavním městě Mariupol na jihu Ukrajiny, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisová.

- Vladimir Putin svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi řekl, že ruské ostřelování Mariupolu skončí teprve tehdy, až se ukrajinské jednotky vzdají, uvedl Kreml. 

- Odhaduje se, že v ukrajinském městě Irpin nedaleko Kyjeva bylo zabito 200-300 civilistů, než bylo město tento týden dobyto zpět od ruských sil, uvedl místní starosta Oleksandr Markušyn. V Irpinu bylo zabito asi 50 ukrajinských vojáků a některá těla jsou stále uvězněna pod sutinami, uvedl a dodal, že v oblasti probíhalo celou noc ruské ostřelování.

- Ruská armáda Putinovi lže, konstatuje Bílý dům.

Kate Bedingfieldová, ředitelka komunikačního oddělení Bílého domu, ve středu novinářům řekla: "Máme informace, že Putin se cítil být ruskou armádou uveden v omyl, což vede k přetrvávajícímu napětí mezi Putinem a vedením ruské armády.

"Domníváme se, že Putin je svými poradci dezinformován o tom, jak špatně si vede ruská armáda a jak je ruská ekonomika ochromena sankcemi, protože jeho vysocí poradci se mu bojí říci pravdu. Je tedy stále jasnější, že Putinova válka byla strategickou chybou, která Rusko dlouhodobě oslabuje a na světové scéně ho stále více izoluje."

- Spojené státy poskytnou Ukrajině rozpočtovou pomoc ve výši 500 milionů dolarů , řekl v pondělí prezident Joe Biden v telefonátu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

V prohlášení Bílého domu se uvádí:

    Vedoucí představitelé jednali o tom, jak Spojené státy nepřetržitě pracují na splnění hlavních žádostí Ukrajiny o bezpečnostní pomoc, o kritických účincích těchto zbraní na konflikt a o pokračujícím úsilí Spojených států se spojenci a partnery o určení dalších kapacit, které by pomohly ukrajinské armádě bránit svou zemi.

    Kromě toho prezident Biden informoval prezidenta Zelenského, že Spojené státy hodlají poskytnout ukrajinské vládě přímou rozpočtovou pomoc ve výši 500 milionů dolarů. Prezident Zelenskyj informoval prezidenta Bidena o stavu jednání Ukrajiny s Ruskem.

Zelenskyj uvedl, že s Bidenem hovořil o "konkrétní obranné podpoře" a "novém balíku zesílených sankcí".

 

 18489

Levada: Rusové masivně podléhají kremelské propagandě

31. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta

Podle nezávislého sociologického centra Levada významně vzrostl počet Rusů, kteří schvalují počínání prezidenta Putina: z 71% v únoru na současných 83%. Stejně tak vzrostl podíl těch, kdo si myslí, že se Rusko ubírá správným směrem: z 52% v únoru na 69%, píše Ivana Milenkovičová s odkazem na výsledky průzkumu veřejného mínění nezávislého sociologického centra Levada.

 18274

Politováníhodná kompromitace velké části německé politiky ruským vlivem

31. 3. 2022

čas čtení 1 minuta

Putinova válečná agrese vůči Ukrajině má také řadu spolupachatelů, píše na sociální síti František Marčík. Těmi, kdo dlouhodobě pěstovali nejužší vztahy s Kremlem, byli a jsou vedle Orbána a rakouských vlád také vlády německé. Tragédií Německa přitom je, že to nejsou pouze krajně pravicová AfD a krajně levicová Die Linke, kdo tvoří pátou kolonu Kremlu v Německu. Ale že to jsou především dvě největší německé středové strany sociální demokraté SPD a křesťanští demokraté CDU-CSU, jejichž představitelé dlouhodobě a soustavně hájili zájmy Kremlu. Německé napojení na Putina je zjevné i dnes. Jeden průměrný Estonec přispěl Ukrajině na obranu před Putinovými raketami a tanky v přepočtu 390krát víc vojenské pomoci (sic!) než průměrný Němec. Estonců je 65krát méně a dali 6krát více než Němci. A to do celého výpočtu vůbec nezapočítáváme velikost ekonomik, kdy německé HDP na hlavu je několikrát vyšší než to estonské. Proč to píšu a proč to připomínám? Protože toto novodobé německé kolaborantství s Putinovou říší zla má a bude mít pokračování. A my bychom pro to neměli mít vůbec, ale vůbec žádné pochopení.

30478

Pro-Kremlin groups are deeply intertwined with Czech populist political parties

31. 3. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut


"There is also dozen of local academics who for years criticized and ridiculed Czech Elves for futile and overkilling “militarization” of debate about disinformation, constantly playing down Russian influence. Now they are surprised and silent. Only Czech president Mr. Zeman, for years openly supporting Russia and Putin, said publicly that he was wrong. By the way, his speech few days after war begun brought understanding to some people who are for years influenced by disinformation and for whom is Mr. Zeman credible and respected authority."

Interview with Bohumil Kartous about disinformation in Czech Republic for US Today.

30062

Velmi prosím nezaměňovat obsah těchto pojmů..

Bůh je Bůh, komunista je komunista, kapitalista je kapitalista

31. 3. 2022 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 3 minuty


Polemizovali jsme trochu s mladými na téma „sice se vám teď starším leccos nelíbí, ale do totality byste se přece vrátit nechtěli – ne?“ ... paradoxně na to vůbec není jednoduchá odpověď. Za socíku byl mrak věcí špatně, zejména svoboda a svoboda projevu se cachtala v bahně bolševických lží, ale víceméně lze říci, že asociální systém to nebyl. Je pravda, že většina si nemohla ekonomicky vyskakovat, ale minimálně v určité době byly třeba masivní dotace na rodinnou výstavbu (šlo za ně postavit i celou hrubou stavbu) a také rozevření nůžek mezi nejmenším osobním příjmem a příjmem největším (schválně nepíši „mzda“, to je zavádějící) bylo minimálně o řád menší. Relativně gigantické příjmy mělo zřejmě jen několik vrcholových soudruhů na různých úrovních a pár jejich přidržtašek.

 18164

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Finanční částka k dispozici Britským listům dosáhla rekordního minima, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Snažíme se provozovat deník s minimálními náklady, avšak tři kmenoví autoři (nikoliv šéfredaktor) nemohou žít ze vzduchu a musíme jim hradit aspoň minimální honoráře.

Z částky 14 321 Kč to ale asi nepůjde. Potřebujeme na provoz Britských listů měsíčně cca 60 000 Kč.

Od Nového roku budeme znovu pravidelně vydávat přehled finančního stavu Britských listů, z důležitých důvodů to v druhé polovině roku 2021 nebylo možné.


Prosíme, přispějte.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

 

Jan Čulík
šéfredaktor

 18591

Ukrajina: Proč opravdová diplomatická jednání mohou přijít teprve po válce

30. 3. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 7 minut

  • Ruská federace coby revizionistická mocnost notoricky nedodržující mezinárodní závazky nemůže být partnerem reálných mírových jednání jinak než jako poražená strana konfliktu.  
  • Alternativně lze uvažovat jen o dohodě ohledně dočasného příměří, kterou ovšem Kreml nepochybně bude neustále porušovat, tak jako to dělá na všech ostatních bojištích. A využije ji k přeskupení sil pro další útok na vybraném místě. 
  • Ukrajina místo tlaku obvyklých podezřelých (Paříže a Berlína) na "dohodu" s Ruskem a místo poštěkávání pokryteckých "antiimperialistů" potřebuje mohutnou vojenskou a ekonomickou podporu v boji s ruským imperialismem. 

 18564

Volání do zbraně: Jaké vybavení Ukrajina potřebuje?

30. 3. 2022

čas čtení 9 minut

  • Vzhledem k tomu, že na východě Evropy nadále zuří konflikt, který se rychle etabluje jako jedna z nejzuřivějších a nejnákladnějších válek moderní doby, objevuje se stále více důkazů o ohromujících ztrátách na obou stranách, napsali Joost Oliemans a Stijn Mitzer.

 18414

Barbora Tachecí je nevzdělaná a hloupá

30. 3. 2022

čas čtení 1 minuta

S poněkud pochybným, nově jmenovaným šéfem tzv. Ústavu pro studium totalitních režimů hovořila nedávno v rozhlase o historičce Muriel Blaive vlastně i jako o potenciální podporovatelce Vladimíra Putina :))

Muriel Blaive k tomu napsala na Facebooku:

Hurá! Poté, co jsem byla označená za komunistku a nacistku, jsem teď Putinova podporovatelka a příznivkyně!

Je velmi smutné poslouchat takovou nekultivovanou novinářku, která stále nechápe základy historické kritiky. Ne, paní Tachecí, diskutovat o povaze totalitního režimu neznamená popírat represe. A ne, paní Tachecí, překvalifikovat komunistický režim na diktaturu namísto totalitního režimu (jak to udělala sama Hannah Arendt: Sovětský svaz v roce 1973 označila za tyranský režim, který už nebyl totalitní) nemá nic společného se schvalováním teroru a represe.

Ale naznačovat, že revizionistické dějiny (které nezačaly, jak naše nevzdělaná novinářka ignoruje, "v devadesátých letech", ale dávno předtím) jsou předstupněm Putina, je vrchol hlouposti.

Když se nad tím zamyslím, tak poslední známé případy v dějinách této země, kdy novináři tak horlivě tlačili na někoho v mocenském postavení, aby provedl personální očistu, byly pravděpodobně v letech 1948 a po roce 1968.

Víte, doba, která byla spíše "diktaturou" než "totalitním režimem", ale kde represe naprosto existovaly a my si je dobře pamatujeme. Radila bych vám totéž, milá paní Tachecí, co bych radila tehdejším bolševickým papalášům: číst, číst a ještě jednou číst a kultivovat se.

K tomu:


Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

 18592

Peskov: Musíte Rusko pochopit!

29. 3. 2022

čas čtení 13 minut



- Počet obětí ruského útoku na budovu regionální správy v přístavním městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny vzrostl z nejméně sedmi na nejméně 12 a 33 lidí bylo zraněno, uvedly místní úřady a informovala agentura Reuters.

Zraněné z trosek vytáhli záchranáři, kteří na místě nadále pracují, uvedla záchranná služba.

Záběry státní záchranné služby ukazují  zející díru v boku budovy, hasiče hasící požár v místě zásahu raketou a zraněné, kteří jsou ukládáni na nosítka sanitek.
Žena pláče a čeká na zprávy o svém příbuzném.

V troskách je vidět krev a v kancelářích uvnitř budovy je  na podlaze  roztříštěné sklo a převrácený nábytek.

    Tohle je prostě noční můra. Na mém patře zemřela dívka. Co na to říct? Děláte si legraci? Objala jsem ji, uplynuly dvě minuty a ona zemřela," řekla žena, které záchranáři pomohli z budovy.

Zničili polovinu budovy, zasáhli mou kancelář," řekl oblastní guvernér Vitalij Kim.

Ruské síly zaútočily na jižní ukrajinské přístavy včetně Chersonu, Oděsy, Mykolajivu a Mariupolu, protože se snaží odříznout Ukrajinu od Černého moře a vytvořit pozemní koridor z Ruska na Krym, poloostrov, který Rusko zabralo v roce 2014.

Bylo to tak hlučné, že se lidé velmi báli. Všichni lidé utekli na chodbu a někteří tam stále sedí, protože se stále bojí. Poté se rozezněly [protiletecké] sirény," řekla sedmapadesátiletá Natalia Novikova, zaměstnankyně odboru zdravotnictví místní správy.

- Ruský nálet v úterý zasáhl vládní budovu v jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv, zničil velkou část stavby a lidé zůstali uvězněni pod troskami. Nejméně sedm lidí zahynulo a 22 bylo zraněno,
uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ve videoposelství dánskému parlamentu. Úřady stále hledají v troskách další přeživší.

- Ministr zdravotnictví Alexandru Rafila úterý uvedl, že Rumunsko bude obyvatelům zdarma distribuovat jodové tablety s draslíkem, aby se připravili na případ jaderného útoku.
Rafila označil pravděpodobnost jaderného incidentu za "nepravděpodobnou", ale "možnou" a uvedl, že vláda začne tablety distribuovat od příštího týdne prostřednictvím obvodních lékařů.

- Rusko využívá mírové rozhovory jako "taktický manévr ve hře o čas", konstatuje jeden západní představitel.

Rusko zatím neprokázalo, že jednání s Ukrajinou myslí vážně, uvedl západní představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity.

- Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron dnes v telefonickém rozhovoru jednali o situaci na Ukrajině.

Macron Putinovi nadnesl požadavek humanitární mise pro obléhané město Mariupol, ale v této fázi pro to nejsou podmínky, uvedl jeden francouzský představitel.
Postoj Ruska k humanitární misi pro Mariupol zůstává tvrdý, řekl tento činitel  a dodal, že Putin francouzskému prezidentovi řekl, že o tom bude přemýšlet. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že oba politikové jednali rovněž o rozhodnutí Ruska požadovat platby v rublech za dodávky ruského plynu do Evropské unie.

 18470

Proxy válka na Ukrajině znamená "nejhorší" možný výsledek - až na všechny ostatní

30. 3. 2022

čas čtení 11 minut

  • "Nebudeme vést válku proti Rusku na Ukrajině," napsal na Twitteru začátkem tohoto měsíce americký prezident Joe Biden. Biden měl na mysli přímou vojenskou konfrontaci mezi Spojenými státy a Ruskem a v tomto ohledu dostál svému slovu. Ale v jiném ohledu jeho prohlášení zakrylo důležitou pravdu: Spojené státy a jejich evropští spojenci jsou již uprostřed plné proxy války s Ruskem, napsal Sam Winter-Levy.

Rozhovor Britských listů 479. Covid-19: Urgentně se nechte očkovat třetí dávkou

24. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta




Sice jsme uprostřed ruského vojenského útoku proti Ukrajině, což zaměstnává média, ale covid nezmizel. Jan Čulík hovoří s imunologem Václavem Hořejším o nynější pandemické situaci v České republice. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 25. března 2022.



 18453

Julija Mendel: "Ukrajina vyjednává s teroristickým státem"

30. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta

Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině William Taylor a bývalá mluvčí prezidenta Zelenského Julija Mendel diskutují s Andreou Mitchellovou o jednání mezi ukrajinskými a ruskými představiteli v Istanbulu, zatímco Rusko dál útočí na obytné oblasti Ukrajiny.

"Víme velmi dobře, že Ukrajina vyjednává s teroristickou zemí a to znamená, že vůči nim neexistuje žádná důvěra," říká Mendel. "Je opravdu pobuřující věřit Rusku v tyto dny, protože můj dům a region je bombardován. Moje teta a matka sedí celý den v krytu. Domy mých babiček byly v posledních dnech zcela vybombardovány a jejich vesnice, kde žily, je obsazena Rusy."

 18580

Ruské letectvo ztrácí nad Ukrajinou své nejlepší letouny

30. 3. 2022

čas čtení 6 minut

  • Suchoj Su-34 měl změnit ruské letectvo. Dvoumotorový, dvoumístný, nadzvukový stíhací bombardér – vysoce rozvinutá varianta stíhacího letounu Su-27 pro vybojování vzdušné nadvlády – sliboval, že zahájí novou éru špičkového a přesného bombardování, napsal David Axe.

 18299

Německá vláda má problém s Putinem

30. 3. 2022

čas čtení 9 minut

  • Tento týden před osmdesáti devíti lety němečtí sociální demokraté v Reichstagu odevzdali jediné hlasy proti diktátorskému uchvácení moci Adolfem Hitlerem, zmocňovacímu zákonu. Dnešní členové SPD tento okamžik často uvádějí jako nejpyšnější ve stošestačtyřicetileté historii své strany. S takovou vzpomínkou je ale na pozici současného kancléře SPD něco trapného. Olaf Scholz se nyní musí vyrovnat s desetiletími appeasementu SPD vůči diktátorovi v Moskvě, napsal Aaron Gasch Burnett.

 18590

Tisková zpráva:

Jak mluvit s dětmi o válce? Ukrajinsko-česká knížka jim ji pomůže pochopit

30. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta

Milí čtenáři, po náročném pandemickém období vnáší do dětských životů další nejistotu válka. Připravujeme ukrajinsko-českou knížku, která jim ji pomůže pochopit a může sloužit i jako jazyková pomůcka. Na vydání knihy Válka, která změnila Rondo sbíráme podporu prostřednictvím crowdfundingového portálu Hithit: https://www.hithit.com/.../valka-ktera-zmenila-rondo… Veškerý zisk z kampaně a prodeje knihy umožní titul šířit do všech českých základních škol, ve kterých jsou a budou zřízeny ukrajinské třídy. Děkujeme.
 
Srdečně, Větrné mlýny

 18187

Tisková zpráva:

LGBTI+ jako “rukojmí“ Orbána během voleb. Amnesty svolává protest před maďarskou ambasádu

30. 3. 2022

čas čtení 3 minuty

  • Maďarský premiér Viktor Orbán spojil důležité nedělní parlamentní volby s anti-LGBTI+ referendem. Tím chce podle všeho přivést k volbám co největší množství svých voličů. Chystané referendum je jen další z řady kroků, zákonů a nařízení, kterými tamní vláda v posledních letech systematicky utlačuje a umlčuje LGBTI+ komunitu. Aktivisté proto ve středu 30. března od 17:30 před maďarskou ambasádou v Praze vyzvou k zneplatnění referenda a vyjádří diskriminovaným podporu a solidaritu.

Rozhovor Britských listů 478. Vyhraje Ukrajina, nebo Rusko?

21. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta


Aktuální zhodnocení dosavadního průběhu Putinovy agrese na Ukrajině přináší zbrojní analytik a redaktor Britských listů Karel Dolejší v rozhovoru s Janem Čulíkem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 22. března 2022.


Ukrajinci skutečně dobývají zpět svá města

29. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta

Součástí každé války je i dezinformační kampaň. Lze věřit ukrajinské armádě informující, že dobývá zpět ukrajinská města? Reportér Channel 4 News Alex Thompson se vydal do města Mykolajiv ověřit tvrzení, že Ukrajinci zpět město od Rusů dobyli, a zjistil, že je to pravda. "Byli tady asi týden," říká mu na kameru místní starosta. "Stříleli na civilisty na silnici! Jeden z našich občanů byl tak zabit."


 18207

Best in covid, best in migrace

29. 3. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Když jsem v neděli poslouchal premiéra Fialu v Otázkách V. Moravce, byl jsem rád, že jasně řekl, že tu máme bezprecedentní uprchlickou vlnu, která nemá po druhé světové válce obdobu. Logicky bych tedy čekal nějaká bezprecedentní rozhodnutí vlády o tom, jak těmto lidem pomoci. Premiér zdůraznil, že budeme potřebovat pomoc Evropské unie a tvrdil také, že jsme skvělí, že všechno zvládáme – ba že jsme „best“ (i když toho anglického slova nepoužil).

Rozhovor Britských listů 477. Proč je český stát v uprchlické krizi tak neefektivní?

17. 3. 2022

čas čtení 1 minuta


Historik a teolog Richard Vlasák informuje v tomto rozhovoru s Janem Čulíkem ze Šluknovska, že se tam velmi efektivním způsobem zaktivizovala občanská společnost pro pomoc ukrajinským uprchlíkům. Jenže tato aktivita nutně potřebuje, aby ji efektivními kroky podpořila současná česká vláda Petra Fialy a osvobodila se od zastaralých ideologických pouček z devadesátých let. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. března 2022.




 18589

Ruský oligarcha Roman Abramovič a ukrajinský vyjednavač se stali terčem pokusu o otravu

29. 3. 2022

čas čtení 11 minut



Ruský miliardář Roman Abramovič a ukrajinský mírový vyjednavač utrpěli počátkem tohoto měsíce příznaky odpovídající otravě.

Abramovič se počátkem března účastnil neformálních mírových jednání v ukrajinském hlavním městě Kyjevě, když se začal cítit špatně. Jednání se účastnil také ukrajinský poslanec Rustem Umerov, oba muži později odjeli z Ukrajiny do Polska a poté odletěli do Istanbulu, kde se podrobili lékařskému ošetření.

"Bylo to během jeho první cesty do Kyjeva. Roman na několik hodin ztratil zrak. V Turecku se spolu s Rustemem léčili na klinice," uvedl zdroj.

Toto svědectví potvrzuje tvrzení o možné otravě, o kterém poprvé informoval deník Wall Street Journal a investigativní novinářský portál Bellingcat.

"Bellingcat může potvrdit, že tři členové delegace, kteří se v noci z 3. na 4. března 2022 účastnili mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, pocítili příznaky odpovídající otravě chemickými zbraněmi. Jednou z obětí byl ruský podnikatel Roman Abramovič," napsal portál na Twitteru.

Bellingcat uvedl, že mezi příznaky patřil zánět očí a kůže a pronikavá bolest v očích.

"Tři muži, u kterých se příznaky objevily, konzumovali v hodinách předtím, než se příznaky objevily, pouze čokoládu a vodu. Čtvrtý člen týmu, který je také konzumoval, příznaky nepociťoval," napsal Bellingcat, který uvedl, že jeden z jejich vyšetřovatelů byl požádán o vyjádření k incidentu jako specialista na chemické zbraně.

"Na základě vyšetření na dálku i na místě dospěli odborníci k závěru, že příznaky jsou s největší pravděpodobností důsledkem mezinárodní otravy blíže neurčenou chemickou zbraní," uvedl Bellingcat,

Abramovičův stav se zlepšil a později se vrátil do Kyjeva, aby se zúčastnil dalšího kola jednání, uvedl zdroj.

V úterý má v Istanbulu začít čtvrté kolo jednání mezi oficiálními ruskými a ukrajinskými delegacemi.

Mluvčí ukrajinského prezidenta se k tomu vyjádřil: "V současné době se objevuje mnoho spekulací a my doporučujeme sledovat pouze oficiální informace."


- Za zjevným cílem Romana Abramoviče a dvou ukrajinských vyjednavačů je temná historie

Jak to na Ukrajině dopadne?

29. 3. 2022

čas čtení 16 minut

Kam směřuje Putinova válka?

Odborníci nastiňují pět způsobů, jak by mohla skončit krvavá invaze Ruska na Ukrajinu
Putinův útok na Ukrajinu nabral řadu nečekaných obrátek, píší v časopise Foreign Policy Amy Mackinnonová, Jack Detsch a Robbie Gramer. Ruské síly, které vsadily na bleskový útok,  se ocitly v pasti kvůli nedostatku základních zásob a špatné morálce, přičemž představitelé NATO odhadují, že za měsíc bojů bylo zabito, zraněno nebo zajato až 40 000 ruských vojáků. Podle ukrajinských představitelů bylo na bojišti zabito sedm ruských generálů.

Přestože mají ukrajinské ozbrojené síly značnou převahu, bojovaly tvrději a chytřeji, než mnozí předpokládali, a úspěšně zadržely ruský postup na Kyjev, obávají se analytici a západní představitelé, že to nejhorší může teprve přijít, protože Putin nejeví žádné známky ústupu a ruské nevybíravé ostřelování ukrajinských měst a civilních cílů se stupňuje.

Rozhovor Britských listů 476. Jedinou možností Ruska jak zvítězit je Ukrajinu úplně zničit

14. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta



Vojtěch Boháč ze serveru Voxpot, specializujícího se na přinášení zahraničně-politických analýz českým čtenářům, byl s kolegy donedávna měsíc na Ukrajině. Před začátkem brutální ruské invaze i během ní. Co tam zažil a jak analyzuje, co se stane? O tom s ním hovoří Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 15. března 2022.

Esence populismu

29. 3. 2022

čas čtení < 1 minuta



Igor Lukeš o Putinových imperiálních ambicích

29. 3. 2022

čas čtení 1 minuta

 
SVU NY with text 2020 2 ONLINE
You are invited!
  Putin poster  The WAR IN UKRAINE: 
  Putin's Yearning for Empire                         

                    A talk by Igor Lukes, Boston University

On Saturday, APRIL 2 at 4 PM EST
 
The presentation stresses the geopolitical centrality of Ukraine for the overall balance of power. It places the present war in a historical context that includes Swedish Vikings, Mongols, the Polish Commonwealth, Tsarist Russia, the Bolsheviks, the Third Reich, and the Soviet Union. The concluding argument is that, in the past, the West sought to contain and isolate crises. This is what led to the Munich Conference of 1938 and characterized western behavior throughout the Cold War. 
Putin expected the West to respond to his aggression with

containment. Instead, he found himself baffled with the consequence of a new doctrine: defend forward.
To receive a link
Free. Suggested donation $5.00
 
image0034Igor Lukes is a Professor of History and International Relations at Boston University. He writes primarily about Central Europe.
His books include On the Edge of the Cold War: American Diplomats and Spies in Postwar Prague (New York: Oxford, 2012), Rudolf Slansky: His Trials and Trial (Washington: Woodrow Wilson Center, the working papers series, 2006), Czechoslovakia Between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Benes in the 1930s (New York: Oxford, 1996). Lukes is also a co-author and co-editor of The Munich Conference, 1938: Prelude to World War II (London: Frank Cass, 1999), Inside the Apparat: Perspectives on the Soviet Union (1990), and Gorbachev’s USSR: A System in Crisis (1990).
 
Lukes is the recipient of the Central Intelligence Agency 2012 Award for Outstanding Contribution to the Literature on Intelligence. He was the 2012 W. Glenn Campbell and Rita Ricardo-Campbell National Fellow and the Bitton National Fellow at the Hoover Institution, Stanford University. His work has won the support of various other institutions, including Fulbright, Fulbright-Hays, the Woodrow Wilson Center, IREX, and the National Endowment for the Humanities.

 Slide2 3
 
JOIN US ALSO ON APRIL 10th!

MP FLYER vertical 3 2


JOIN US on SOCIAL MEDIA!


FBiconyoutube3

 18530

Zelenskij je ochoten souhlasit, aby Ukrajina byla neutrální země. Nevzdá se však armády

28. 3. 2022

čas čtení 10 minut

- Ukrajina je připravena jednat o statusu neutrality v rámci mírové dohody, říká Zelenskij

Ukrajina je ochotna přistoupit na kompromis ohledně statusu Donbasu v rámci mírové dohody, říká Zelenskij.

Zelenskij uvedl, že bez příměří a stažení vojsk není mírová dohoda možná.  Vyloučil, že by se pokusil získat zpět všechna Ruskem ovládaná území silou, protože by to prý vedlo ke třetí světové válce, a řekl, že chce dosáhnout "kompromisu" ohledně východního Donbasu, který je od roku 2014 v držení Ruskem podporovaných sil.

Zelenskij dodal, že Ukrajina odmítá jednat o některých dalších ruských požadavcích, jako je demilitarizace země.

Celý rozhovor s Volodymyrem Zelenským, který se již stal předmětem zásahu ruské vlády proti zúčastněným médiím, je k dispozici zde s anglickými titulky.



Diskriminační humanismus

28. 3. 2022

čas čtení 9 minut

Válka je příležitost pro malé politiky stát se velkými. Nadmíru se zrodí noví agitátoři války – ikony falešné statečnosti. O civilní generály, hodně daleko od válečného bojiště, není nouze. K velké lítosti, sotva lze spatřit alespoň jednoho anděla míru.

Ve všech válkách nalézáme osoby, které manipulují s rodnou zemí a s životy svých spoluobčanů. Současně spatřujeme nevinné oběti, které platí za činy jiných ztrátou jejich domovů.


 18587

Monitor Jana Paula: Nezastavitelný den Jana Štolby jako svéhlavá literárně výtvarná freska

28. 3. 2022 / Jan Paul

čas čtení 4 minuty

Psát recenzi o knize Nezastavitelný den Jana Štolby, která vyšla v nakladatelství Cherm už před třemi lety, je tak trochu ostudné, nicméně kniha existuje. Co mě brzdilo? Přiznám se, její rozsah, a také trochu téma. Jsem lehce skeptický k současné literatuře založené na vzpomínkách z dob minulých, ty Štolbovy jsou ovšem prosívány notnou dávkou fantazie a schopností zacházet se slovy jak autora napadne. A právě nejednoznačnost Štolbova literárního tvaru poskytuje svěžího ducha svobody pro čtenáře, který není nucen přijímat psané slovo v otrockém područí tradičních schémat literární formy.


 18186

Putin dlouho snil o světě bez Ukrajinců. Nyní vidíme, co to znamená

28. 3. 2022

čas čtení 5 minut

Vladimir Putin se již léta prosazuje genocidu Ukrajinců. Poslouchali jsme, co říká? ptá se Timothy Snyder.
Před deseti lety navrhl v návaznosti na nacistického právního myslitele Carla Schmitta a ruského fašistického filozofa Ivana Iljina, kterého považuje za svého učitele, aby politika začínala odpovědí na otázku: Přítel či nepřítel? Ukrajina byla nuceným přítelem: Každý, kdo nechápal, že Ukrajinci jsou součástí ruské civilizace, byl nepřítel. Pro Putina byla "jednota v duších" Rusů a Ukrajinců boží vůlí obhajovanou aktem očistného násilí.

 18235

Nový ruský kult války

28. 3. 2022

čas čtení 9 minut

  • Ukrajinci chtějí přijmout mnoho, ne-li všechny hodnoty, které jsou drahé i jiným evropským národům. Pan Navalnyj chce totéž pro Rusko. Vladimir Putin nemůže přijmout ani jednu z těchto tužeb.

 18552

Ruská armáda na Ukrajině pomalu umírá

28. 3. 2022

čas čtení 3 minuty

  • Po měsíci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu zahájila ukrajinská armáda protiútok přes několik front a získává zpět ztracená území. Ruské síly pokračují v bojích a jejich ztráty stále narůstají, napsal Stavros Atlamazoglou.

21266