Kvůli relativizátorům Putinových zločinů hrozí opakování starých chyb

28. 3. 2022

čas čtení 4 minuty
  • Relativizátoři se už zase ozývají. Němci svým odmítnutím vidět charakter ruského režimu přispěli ke katastrofě na Ukrajině, upozorňuje Reinhard Veser.

Na chvíli to vypadalo, jako by invaze vyjasnila německé postoje k ruskému vládci. Je zřejmé, kdo tuto válku začal, kdo má pravdu a kdo se mýlí, kdo je oběť a kdo pachatel. Rakety namířené na obytné domy v ukrajinských městech jakoby náhle vytvořily široký konsenzus, že režim Vladimira Putina je nebezpečný, představuje agresivní a existenční hrozbu pro demokracie v Evropě. Na krátkou dobu se dalo doufat, že fronta "odlišně uvažujících", která to popírá nebo relativizuje, se stane tak bezvýznamnou, že se jí už nebudeme muset zabývat.

Ale po prvotním šoku se v mediální debatě v Německu znovu ozývají dočasně ztichlé hlasy těch, kteří obviňují Západ z toho, že nezohledňuje ruské city; kteří varují před eskalací konfliktu prostřednictvím dodávek zbraní na Ukrajinu a tvrdých opatření vůči Rusku; a kteří Ukrajincům radí, že se mají bez odporu vzdát, aby se vyhnuli dalším obětem.

Putinův režim ohrožuje i nás

Stále je to jen menšina, která takto mluví. Pokud by ale její postoj k debatě v Německu byl tak vlivný, jako byl mezi anexi Krymu před osmi lety a před pár týdny, mohlo by to mít fatální následky.

To, co se maskuje jako starost o mír a opozice vůči údajnému protiruskému podněcování, je ve skutečnosti výzvou k appeasementu vůči režimu, který se zaměřuje na terorizování a zabíjení civilistů na Ukrajině; který v Rusku buduje novou totalitu určenou k očištění národa od „odpadlíků“ a „zrádců“; který děsí Východoevropany a Středoevropany, co byli obětí nacistického a sovětského teroru ve 20. století a nyní – se smysly zostřenými bolestnou zkušeností – jasně vidí nebezpečí, ve kterém se nacházejí.

A v jednom si musíte zjednat jasno: Putinův režim je hrozbou i pro nás. Pokud nebude v této válce poražen nebo oslaben natolik, že již nebude schopen další agrese, na Ukrajině se nezastaví. Ukrajinci bojují i za naši svobodu.

Toxická směs lobbingu a ignorance

Tendence k appeasementu byla v posledních letech živena toxickou směsí ekonomických lobbistických zájmů, neznalostí pozadí konfliktu a arogancí vůči Východoevropanům (včetně Rusů). Výrazem mocného účinku tohoto odvaru na veřejnost byla iluzorní ruská politika, která je německým příspěvkem k současné katastrofě. Místo toho, aby se diskutovalo o tom, jak účinně čelit nebezpečí, které představuje Putin, byl plynovod Nord Stream 2 oslavován jako projekt, který by sjednotil národy, zatímco zřetelně sloužil agresivní politice.

Toto selhání není náhoda. Během posledních tří desetiletí nebyly významné části německé společnosti – pravicové i levicové – ochotny zapojit se do vývoje ve východní Evropě, který neodpovídá jejich představám o světě. Výsledkem byla často zvláštní neschopnost rozeznat černou od bílé. A není to jen případ dlouho trvající ruské agrese proti Ukrajině.

I dnes je takto zkreslený pohled na jugoslávské války 90. let. To bylo možno pozorovat, když Peter Handke obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 2019. Handkeho stranění srbským válečným zločincům bylo bagatelizováno lidmi, jejichž demokratický postoj je nepopiratelný, jako nevýznamná "špatná cesta", nebo dokonce bráněno jako "nezávislý úhel pohledu". Jako by bagatelizace genocidy byla sice kontroverzním, ale ospravedlnitelným postojem – a ne překračováním hranic, jímž se člověk vylučuje z dobré společnosti.

Kdo stále požaduje pochopení pro Putinovo Rusko s ohledem na válečné zločiny na Ukrajině, má na to právo. To je součástí podstaty svobody, kterou je třeba bránit proti Putinovi. Ale už by to nemělo být ve většinové společnosti považováno za přijatelný názor. A to nejen z morálních důvodů. Při potlačování ruského režimu čelí Západ mnoha obtížným rozhodnutím, jejichž nebezpečí a rizika, důsledky a vedlejší účinky je třeba pečlivě zvážit.

Uvědomění si toho, že čelíte nelítostnému zločinci s jadernými zbraněmi, není receptem, jak s ním bojovat. Vážná debata o strategiích proti despotovi v Kremlu je však možná pouze za předpokladu existence základního konsensu.

Zdroj v němčině: ZDE

0
Vytisknout
4269

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2022