Jak to na Ukrajině dopadne?

29. 3. 2022

čas čtení 16 minut
Kam směřuje Putinova válka?

Odborníci nastiňují pět způsobů, jak by mohla skončit krvavá invaze Ruska na Ukrajinu
Putinův útok na Ukrajinu nabral řadu nečekaných obrátek, píší v časopise Foreign Policy Amy Mackinnonová, Jack Detsch a Robbie Gramer. Ruské síly, které vsadily na bleskový útok,  se ocitly v pasti kvůli nedostatku základních zásob a špatné morálce, přičemž představitelé NATO odhadují, že za měsíc bojů bylo zabito, zraněno nebo zajato až 40 000 ruských vojáků. Podle ukrajinských představitelů bylo na bojišti zabito sedm ruských generálů.

Přestože mají ukrajinské ozbrojené síly značnou převahu, bojovaly tvrději a chytřeji, než mnozí předpokládali, a úspěšně zadržely ruský postup na Kyjev, obávají se analytici a západní představitelé, že to nejhorší může teprve přijít, protože Putin nejeví žádné známky ústupu a ruské nevybíravé ostřelování ukrajinských měst a civilních cílů se stupňuje.



Časopis Foreign Policy hovořil s více než desítkou amerických a evropských představitelů, stejně jako s předními vojenskými analytiky a regionálními experty o jejich odhadech, jak by se konflikt mohl vyvíjet - nebo skončit. Mnozí z nich zdůraznili, že válka je ze své podstaty nepředvídatelná. Objevilo se však  pět  scénářů, které mohou být v průběhu druhého měsíce války naplánovány, přičemž konečný výsledek bude pravděpodobně zahrnovat kombinaci níže uvedených scénářů.  

Krvavá patová situace

Navzdory tomu, že Rusko vyslalo na Ukrajinu téměř 200 000 vojáků, naráží na vlastní neefektivitu a tvrdý ukrajinský odpor. Po měsíci konfliktu se ruské síly zmocnily okrajových částí území podél východních hranic Ukrajiny a podařilo se jim dobýt pouze jedno velké ukrajinské město - Cherson na jižním pobřeží, i když americké ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že ruské síly  nyní ztratily kontrolu nad částí města. Postup Moskvy na Kyjev se zastavil  a minulý týden ukrajinské síly zahájily protiofenzívu v okolí hlavního města. Ve čtvrtek ukrajinští představitelé uvedli, že jejich síly úspěšně zničily ruskou  loď a dvě další plavidla v okupovaném přístavním městě Berďansk, což je krok, který pravděpodobně ještě více ochromí ruské zásobovací linie.

Moskva jedná o tom, jak doplnit zásoby a přivést posily, což by mohlo ztížit protiofenzívu Ukrajiny. Jedním z pravděpodobnějších scénářů je patová situace, kdy žádná ze stran není schopna dosáhnout dramatických územních zisků, ale snaží se druhou stranu vyčerpat v opotřebovací válce.


"Je pravděpodobné, že nastane scénář, kdy Putin nemůže vyhrát, ale zároveň odmítá prohrát," řekl William Taylor, vědec z think tanku U.S. Institute of Peace a bývalý velvyslanec USA na Ukrajině. "Mohlo by se to prostě rozmělnit do krvavého patu."

Mnozí analytici se obávají, že válka se může stát brutálnější a útoky na civilní oblasti nevybíravější, protože Rusko se snaží oslabit morálku Ukrajiny a donutit ji k ústupkům při vyjednávání.

"Stále myslím na balkánské války a na to, jak jsme během nich měli pocit, že boje nikdy neskončí," řekl Jim Townsend, bývalý náměstek ministra obrany pro Evropu a NATO. "Dokud nedošlo k patové situaci, nehodlali se nikam pohnout, když každý z nich měl pocit, že má navrch, každý z nich měl pocit, že potřebuje trochu více manévrovat, aby získal větší páku."

Jak by dopadla opotřebovací válka? "Upřímná odpověď zní, že to je otázka," řekl Michael Kofman, expert na ruskou armádu z think tanku CNA. "Slyšel jsem lidi říkat, že to zvýhodňuje Rusko, protože má více živé síly a materiálu. Slyšel jsem lidi říkat, že to favorizuje Ukrajinu, protože Ukrajina má silnější odhodlání a Rusko nemá dost lidí na to, aby zemi obsadilo."


Rozdělení Ukrajiny

V pátečním projevu Sergej Rudskoj, náčelník operačního ředitelství ruského generálního štábu, uvedl, že "hlavní cíle první fáze operace byly obecně splněny" a že hlavní cíl ruské vojenské operace se přesouvá na "osvobození Donbasu". Toto oznámení signalizuje posun Moskvy ke konsolidaci jejího úsilí na východě Ukrajiny, kde se ruským silám podařilo získat více území. Na pátečním brífinku tento názor podpořil i vysoký představitel americké obrany. "Své priority a úsilí upřednostňují na východě Ukrajiny," uvedl činitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby poskytl aktuální informace o bojišti. "Právě tam stále probíhají těžké boje a my si myslíme, že se tam snaží nejen zajistit nějaké významnější zisky jako potenciální taktiku pro vyjednávání u jednacího stolu, ale také odříznout ukrajinské síly ve východní části země."

V neděli brigádní generál Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské obranné rozvědky, varoval, že Moskva se může snažit rozdělit Ukrajinu na okupovaná a neokupovaná území a "vytvořit na Ukrajině Severní a Jižní Koreu".

Jeden evropský představitel uvedl, že se obává, že obléhané město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny by mohlo padnout do týdne, což by ruským silám poskytlo silnou oporu, z níž by mohly postupovat na sever a spojit se se silami přicházejícími na jih od Charkova. "Odhaduji, že jakmile získají území Donbasu a Doněcka, začnou vyjednávat, protože už ztratili mnoho vojáků," řekli odborníci, také anonymně.  Takový krok by také mohl vést k obklíčení  ukrajinských jednotek  na východě Ukrajiny.

"Myslím, že oblastí, na kterou je třeba se v blízké budoucnosti zaměřit, je bitva o Mariupol, ale mnohem významnější bitva se odehrává v Donbasu, protože Rusko se pokouší obklíčit ukrajinské síly," řekl Kofman. "Pokud se jim to podaří, Ukrajina ztratí podstatnou část své bojové síly. To je jediná fronta, kde ruské síly dosáhly pokroku." Jiný  evropský představitel odhadl, že v oblasti je v současné době umístěno přibližně 40 % ukrajinských sil.

To by zabránilo obklíčeným ukrajinským jednotkám posílit města dále na západě, například Kyjev, a umožnilo by Rusku prosadit větší autonomii mimo takzvané lidové republiky v Doněcku a Luhansku.

Podle politiků  a expertů časopisu Foreign Policy je však pravděpodobnější, že Ukrajina povede zuřivé povstání, než aby se vzdala ruským okupantům, zejména po skončení intenzivní války, která by mohla ruské jednotky zcela vyčerpat. A ukrajinská veřejnost, která nyní vidí vítězství jako možný výsledek, pravděpodobně nebude souhlasit s brzkou mírovou dohodou, která by Rusku odevzdala kusy území.


Teritoriální obrana je již natolik rozvinutá, že nemůžete přesvědčit obyvatelstvo, aby si řeklo: 'Hele, tak jim kus Ukrajiny dáme,'" uvedl pro Foreign Policy jeden z vysoce postavených evropských bezpečnostních činitelů, který hovořil pod podmínkou anonymity. "To se nestane."

Přesto se někteří odborníci domnívají, že něco na způsob dělení evropských zemí z historie, jako tomu bylo ve Finsku v roce 1939 a na Balkáně v 90. letech, se zdá být stále reálnější možností.

"Takový výsledek se nikomu nebude líbit," řekl Stavridis v e-mailu pro Foreign Policy. "Putinovi ne, protože se mu nepodaří získat celou zemi; Ukrajincům ne, protože přijdou o kus své země, a Západu, ne, protože budeme muset zrušit některé sankce, aby se dohoda uskutečnila. Ale to je diplomacie a s jaderně vyzbrojeným protivníkem je absolutní vítězství nesmírně obtížné."

Měsíc vojenských přehmatů ubírá Rusku na dynamice a odhaluje nedostatky v kvalitě jeho vojáků, zásobování, vybavení a logistiky, což vede mnohé obranné a bezpečnostní experty na Západě k závěru, že plné ruské vítězství - tedy úplná okupace Ukrajiny a pád prozápadní ukrajinské vlády - je velmi nepravděpodobné.

To však neznamená, že je pravděpodobné i úplné ukrajinské vítězství. Ukrajinská armáda ohromila odborníky svým odhodláním a vynikající taktikou, ale stále má Rusko převahu v počtu mužů a zbraní. A Putin nedal najevo, že by těžké ztráty na ruské armádě - nemluvě o humanitární katastrofě, kterou jeho invaze způsobila - přiměly Moskvu k stažení vojsk.

"Dokážeme si představit, že se zdrží nebo se nedostanou dál, ale není to tak, že by byli vojensky poraženi," řekl Samuel Charap, expert na ruské bezpečnostní otázky z Rand Corp.

Ne všichni jsou však ohledně vyhlídek na ukrajinské vítězství tak pesimističtí. "Je příliš brzy na to, abychom to odhadli, ale nevylučoval bych to," řekl Taylor. "Existuje velká možnost, že ruská armáda prostě nedokáže vyřešit své hlavní problémy," dodal. "Nemohu to vyjádřit procenty, ale existuje nenulová pravděpodobnost, že by se ruská armáda mohla prostě rozpadnout."

Vzhledem k tomu, že úplné vojenské vítězství se zdá být pro obě strany nedosažitelné, je nejpravděpodobnějším způsobem, jak válku ukončit, nějaká mírová dohoda. "S největší pravděpodobností to skončí dohodou, otázkou je kdy a za jakých podmínek," řekl Charap.

Další kolo jednání má začít v úterý v Turecku, ale očekávání zůstávají malá. Moskva požaduje, aby Kyjev vyhlásil neutralitu a demilitarizaci, akceptoval připojení Krymu k Rusku a uznal nezávislost separatistických území v Donbasu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v nedělním videoposelství naznačil ochotu jednat o neutralitě své země výměnou za pevné bezpečnostní záruky a respektování její suverenity a územní celistvosti.

"Rusko i Ukrajina musí být dostatečně vyčerpáni, aby si sedli a začali vést rozhovory, které budou mít nějaký výsledek."

I když se Rusko snaží shromáždit rezervy, aby mohlo pokračovat v útoku, přičemž vysoký představitel americké obrany v pátek novinářům řekl, že Kreml schválil nasazení sil dosud umístěných v separatistických oblastech nedaleké Gruzie, vyčerpání obou stran na bojišti by mohlo vést k občasnému příměří, uvedli experti pro Foreign Policy. Ve válce, která začala v roce 2014, však již dříve k příměřím došlo - a ani ta se neudržela.

"Možná se tu a tam dočkáme nějakého příměří," řekl Dmitrij Alperovič, odborník na kybernetickou bezpečnost ze Silverado Policy Accelerator. "Možná dojde k taktickému příměří. Ale nebude trvat dlouho."

Zelenského vláda může také čelit zvýšenému tlaku velkých evropských zemí, aby usilovala o mírovou dohodu, protože válka nadále působí globální ekonomickou spoušť, zejména u benzinových pump.

"Obáváme se, že by mohlo dojít k nátlaku ze strany některých velkých evropských států," řekl vysoký evropský bezpečnostní činitel. Uvedl, že evropské státy začínají vidět, jak by mohly vypadat obrysy ruského urovnání ve sporném městě Cherson. Ruské jednotky se města zmocnily na počátku války a snaží se brutální taktikou potlačit lidový odpor.

"Máme zkušenost, že ruský mír znamená, že máte více obětí než za války," řekl činitel. "A právě to se začíná dít v Chersonu."
 
Z definice nejobtížněji předvídatelným scénářem - který by však mohl mít zásadní dopad na průběh války - je tzv. nenadálá událost, jako použití chemických nebo jaderných zbraní nebo změna režimu v Moskvě.

Putinovo vlastní uvažování zůstává neznámé, což mnohé vede k pochybnostem, kam až je ochoten zajít, aby zachránil pozici Ruska ve válce. Taťána Stanovajová, nerezidentní vědecká pracovnice moskevského centra Carnegie a zakladatelka analytické společnosti R.Politik, uvedla, že si nedokáže vybavit žádný předchozí případ, kdy by byl Putin v důsledku některého ze svých manévrů skutečně zahnán do kouta. "Nemáme žádné zkušenosti, abychom mohli říci, jak se Putin v takové situaci zachová," řekla.

Minulou středu Biden novinářům řekl, že existuje "reálná hrozba", že by Rusko mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně. Nově oznámený balík americké vojenské pomoci Ukrajině zahrnuje vybavení na ochranu ukrajinských jednotek před útoky chemickými zbraněmi. Evropští představitelé tyto obavy opakují. Jakkoli je tato možnost chmurná, podle některých analytiků to nemusí změnit celkový průběh války, pouze zhoršit její katastrofální humanitární dopady.

Bývalí vrcholní vojenští představitelé řekli časopisu Foreign Policy, že Rusko by mohlo použít chemické zbraně na bojišti jako akt zoufalství, a to v důsledku rozhodnutí armády zaměřit se na civilisty. Je známo, že Rusko používá chemické zbraně proti disidentům, jako je opoziční vůdce Alexej Navalnyj, a proti zběhům v zahraničí.

"Pokud se dostanou do bodu, kdy budou tak zoufalí, a jejich počty se budou nadále snižovat ... mohli by být natolik hloupí, že použijí chemické zbraně," řekl James Foggo, admirál ve výslužbě, který velel 6. flotile amerického námořnictva odpovědné za Evropu a Afriku a který nyní vede think tank Centrum pro námořní strategii při Námořní lize Spojených států. "To bude vyžadovat mnohem silnější reakci ze strany západních zemí. A já nemám dobrý pocit z toho, jaká by tato reakce byla."

Další možností, které se američtí a evropští představitelé obávají, je scénář, v němž Rusko použije na Ukrajině jadernou zbraň s malým účinkem. Úředníci, kteří hovořili s Foreign Policy, zdůraznili, že takový scénář je podle nich stále velmi nepravděpodobný, ale uvedli, že západní obranní plánovači stále musí plánovat pro všechny možné nepředvídatelné situace. Jakýkoli jaderný útok by mohl změnit průběh války a drasticky změnit reakci Západu, což by mohlo NATO dostat do válečného stavu s Ruskem.

"V minulosti jsme vždy operovali s předpokladem, že Putin je racionální aktér. Pokud je stále racionálním aktérem, je to zcela jiná racionalita, než jakou máme my," uvedl jeden západoevropský představitel obrany.

Poslední šokující událostí, která by mohla radikálně změnit průběh války, je, pokud by byl Putin odstaven od moci - i když většina odborníků se shoduje, že je to v této fázi nepravděpodobné. Putin je dlouhodobě paranoidní ohledně změny režimu a po léta se snažil obklopit se skupinou loajálních byrokratů a oligarchů, kteří by jeho moc nezpochybňovali. Podobně nepravděpodobné se podle úředníků a odborníků jeví i masové lidové povstání. Podle monitorovacího webu OVD-Info ruské bezpečnostní služby násilně potlačily demonstrace po prvních dnech války a zadržely přibližně 5 000 protiválečných demonstrantů. Putin naopak může čelit ostřejšímu tlaku ze strany těch, kteří válku podporují. "Nebojí se protiválečných protestů, bojí se pro-válečných shromáždění," řekla Stanovaja.

Ačkoli došlo k některým přeběhlíkům na vysoké úrovni z ruské elity, jako je Anatolij Čubajs, veterán reforem z 90. let, který působil jako Putinův vyslanec pro klima, vyhlídky na převrat elity se zdají být vzdálené.

"Nevěřím, že by někdo z Putinova okolí mohl skutečně jít proti němu. Všichni tito lidé, kteří jsou mu nyní velmi blízko a jsou s ním v kontaktu, smýšlejí stejně jako Putin," řekla Stanovajová.

0
Vytisknout
7412

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2022