Jak ochránit křehké ego ideologa

28. 3. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut
  • Pojišťovací právník Sam Freedman výslovně upozornil na nepříliš překvapivou skutečnost: "Analytici", kteří jsou ideologicky předpojatí, byli v předvídání událostí na Ukrajině na rozdíl od všech ostatních kategorií stoprocentně neúspěšní.

Obvyklí podezřelí jako Michael Moore nebo Edward Snowden, u nichž je vždy z ideologických důvodů absolutně na prvním místě kritika Spojených států, se ve věci ruské invaze na Ukrajinu samozřejmě předvedli v nejhorším možném světle. Podlehli totiž té vrstvě komplexně namíchané ruské propagandy, která až takřka do poslední chvíle tvrdila, že otevřeně připravovaná invaze údajně vůbec není na pořadu dne - a navíc ještě sami "kreativně" vymýšleli hypotetické verze, podle nichž měly být přípravy k invazi výhradním dílem západních "válečných štváčů".


Taková situace ovšem nemůže být nijak zvlášť překvapující. Když psal Karl Raimund Popper před velmi mnoha lety kritiku marxismu z pozic kritického racionalismu, zdůraznil klíčový test umožňující spolehlivě rozlišit mezi poznávací aktivitou a ideologizací.

Poznávací aktivita má záměrně testovat svůj vztah k "objektivní realitě". Nejlépe k tomu dochází prostřednictvím vhodně koncipovaných empirických testů.

Takový test vypadá následovně: Z hypotézy, která má být testována, je vyvozen empirický závěr tak, aby ho bylo možno testovat buď laboratorním, nebo (kde to není praktické) přirozeným experimentem. Testovaná hypotéza přitom nějakým způsobem předpovídá výsledek experimentu.

Příklad: Platí-li gravitační teorie, pak každý předmět, kterému v tom nic nebrání, automaticky padá směrem ke středu Země. Navrhnout experiment, který tezi ověří či vyvrátí, je poměrně snadné.

Pokud se testované hypotéze podaří správně předpovědět výsledek, zůstává nevyvrácena. Pokud ale výsledek experimentu je přesně opačný než ten, který z hypotézy vyplýval, je třeba takovou hypotézu vyhodit z okna - protože není slučitelná se skutečným stavem světa.

Kriticky zaměřené poznávací aktivity identifikujeme podle toho, že více či méně ochotně čelí takovýmto empirickým testům. Ideologizování naopak identifikujeme na základě skutečnosti, že jeho provozovatelé soustavně vymýšlejí neférové intelektuální triky, které by jim umožnily empirické testování hypotéz obejít a úplně se vyhnout prověřování vlastních domněnek, předsudků či dogmat. Jak tomu říkal Popper, ideolog "impregnuje" své domněnky, předsudky a dogmata před testy tak, aby za žádných okolností, za libovolného stavu světa, nebyly považovány za vyvrácené. Vzorem takového přístupu je ovšem (často špatně chápané) tvrzení hegeliánského idealismu, že neodpovídají-li fakta teorii, "tím hůře pro fakta".

V kauze ukrajinské války bychom velmi prostě mohli postavit na jednu stranu analytiky, kteří někdy od listopadu až prosince (v některých případech ale i mnohem dříve!), studovali fotografie a videa ruské bojové techniky a snažili se přijít s vysvětlením neobvykle intenzívních ruských vojenských aktivit. A na druhou lidi, kterým byla samotná myšlenka připravované ruské invaze z těch či oněch důvodů od počátku nepohodlná, fakta je vlastně nezajímala, takže jen a jen vymýšleli důvody, proč se jimi vůbec nezabývat.

Sám považuji za osobní "bod obratu" článek Death from above – Russian ad hoc top attack defenses z 8. července 2021, v němž Petri Mäkelä přesvědčivě zdůvodnil překotně probíhající instalaci tzv. "cope cages" na věže ruských tanků - a to přípravou na bezprostředně hrozící střet s ukrajinskými bezpilotními bojovými prostředky Bayraktar-2.

Byly tu spousty fotografií takto narychlo podivně upravovaných tanků, které přitom v mnoha ohledech trpí omezením bojových možností (mj. na nich nelze používat velkorážový kulomet NSV či Kord k protivzdušné obraně, protože navařená klec tomu překáží, vznikají "slepé úhly" pro senzory a optiku umístěné na věži), a objevila se otázka vysvětlení těchto horečných úprav. Mäkelä navrhl rozumné, smysl dávající vysvětlení - snahu ochránit tank před relativně slabou protipancéřovou municí Ukrajinci používaného Bayraktaru - a jiné, srovnatelně přesvědčivé objasnění nebylo k dispozici.

Mäkelou popsané úpravy ruských tanků indikovaly bezprostředně hrozící nasazení ruských jednotek proti Ukrajině. Během podzimu a zimy začaly toto velmi silné podezření potvrzovat ještě jiné, mnohem různorodější záznamy masy ruské bojové techniky přesouvané vojenskými vlaky na západ.

Přesuny vojsk až z Primorské oblasti u Tichého oceánu, pohyb vybavení patřícího na úroveň sboru nebo okruhu, pohyb vojenských sanitek, postupně i výstavba lazaretů patrná na satelitních snímcích a konečně stěhování ozbrojeného personálu - to vše po celé měsíce indikovalo velmi jednoznačně reálné válečné přípravy.

Naproti tomu ideologicky motivovaní "analytici" od počátku až do konce vymýšleli ty nejkomplikovanější důvody, proč fakta prostě "odvysvětlit".

A upřímně řečeno ti, kdo po 24. únoru 2022 neuznali veřejně svou chybu, nebo případně teď alespoň moudře nemlčí, fakta "odvysvětlují" i nadále.

Věroučné principy politického náboženství, podle nichž jsou jen a pouze Spojené státy "velkým Satanem" a pokud někdo ohrožuje mír na kontinentě či ve světě, musí to znova být na prvním místě USA, velice efektivně zaslepují vůči dění ve světě, v němž reálně žijeme. Ve světě, kde Bidenovy Spojené státy mají k obrazu "velkého Satana" mnohem, mnohem dále než imperialistické Rusko nebo Čína.

Ideologové ale vždycky budou tvrdit, že jejich privátní fantazie o světě, jaký "skutečně je", jsou mnohem důležitější než všechna dostupná fakta.

Jejich výplody proto jsou a budou založeny na soustavném překrucování skutečného stavu světa. Pokaždé se najde "dobrý" důvod přijít raději s fantasmagorickou konspirační teorií popírající skutečné události a "vysvětlující" je jako "malý ždibeček mnohem větší hry, které ubozí nezasvěcenci nerozumějí", než otevřeně připustit, že vlastní invalidní světonázor vůbec neumožňuje pochopení událostí dynamicky se měnícího současného světa.

3
Vytisknout
10760

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2022