Volání do zbraně: Jaké vybavení Ukrajina potřebuje?

30. 3. 2022

čas čtení 9 minut
  • Vzhledem k tomu, že na východě Evropy nadále zuří konflikt, který se rychle etabluje jako jedna z nejzuřivějších a nejnákladnějších válek moderní doby, objevuje se stále více důkazů o ohromujících ztrátách na obou stranách, napsali Joost Oliemans a Stijn Mitzer.

Ukrajinská města se přes noc mění v trosky při bombardování, které je brutální jak svou intenzitou, tak lhostejností k civilnímu životu, zatímco ztráty na vybavení, zejména na ruské straně, jsou ohromující. Uprostřed tohoto chaosu je Ukrajina příjemcem stálého přílivu zbraní, který však zdaleka není rozhodující, přičemž některé z dosud nejštědřejších (i když nedobrovolných) darů ve skutečnosti pocházejí od ruské armády.

Ačkoli zbraně zdarma byly k dispozici z nesčetných zdrojů, některé pozoruhodné dodávky, které se dosud neuskutečnily, ukazují na omezení zahraniční vojenské pomoci. Možná nejpalčivější je, že vnitřní neshody NATO ohledně darování (polských) stíhacích letounů MiG-29 k posílení ukrajinského letectva se staly tak trochu veřejným fiaskem. Nesouhlas je však pochopitelný, protože národy zvažují míru svého politického odhodlání a co lze reálně splnit tváří v tvář nejdůležitější otázce ze všech: Jaké zbraně Ukrajina potřebuje?

Zatímco koncept vojenské podpory, zejména proti velkému protivníkovi, jako je Rusko, obecně vyvolává obrázek hlavních bojových tanků, pokročilé protivzdušné obrany a dokonce i bojových letounů, většina pomoci nabrala skromnější formu pěchotních zbraní a vybavení. Jedním z velmi praktických důvodů, proč tomu tak bylo, je skutečnost, že příjemce provozuje z velké části bývalé sovětské vybavení, a proto není obeznámen s tím, co mu může nabídnout mnoho ukrajinských příznivců. Výhodou pěchotní výzbroje, a zejména těch typů, které jsou převážně dodávány, je, že vyžadují pouze nepatrný výcvik, aby se s ní uživatelé obeznámili a mohli ji efektivně používat. Tento požadavek v podstatě omezuje vojenskou pomoc na vybavení, které lze buď snadno použít, nebo s nímž ukrajinští operátoři již mají zkušenosti.

Dalším důvodem, proč ještě nevidíme řady obrněných vozidel na ukrajinské hranici, je skutečnost, že mnoho politiků v zahraničí má dojem, že takové dodávky riskují další eskalaci konfliktu, potenciálně až do bodu otevřené války mezi NATO a Ruskem. Taková úvaha nebere v úvahu skutečnost, že v ruských médiích již převládá narativ, že ruská armáda v podstatě vede na Ukrajině zástupnou válku proti svým nepřátelům a že vzhledem k současné vojenské situaci je nepravděpodobné, že by Vladimir Putin riskoval eskalaci kvůli pouhé dodávce konvenčních zbraní. Nicméně i když je "nízký profil" považován za podmínku výzbroje pro Ukrajinu, zůstává spousta typů, jejichž (pokračující) dodávání by se dalo považovat za událost měnící průběh hry.

Ukrajina má podle plánu obdržet od Spojených států 100 kusů loitering munitions Switchblade 300.

Pokud konflikty z nedávné minulosti něco ukázaly, pak je to to, že se v podstatě začaly točit kolem přesně naváděné munice (PGM), která je mnohem účinnější jak z hlediska účinku na kus munice, tak potenciálu pro rychlé průlomy na bojišti. Limitujícím faktorem byla často neúměrná cena takového zařízení a skutečnost, že jejich high-tech povaha někdy znemožňovala široké zavedení. To ve skutečnosti nabízí určité vysvětlení dosavadního špatného výkonu Ruska: Množství a kvalita PGM, které nasadilo, se zdá být poměrně nízké, přičemž údery řízených střel s dlouhým doletem často zasahují mimo cíl a bombardovací letadla jsou nucena k náletům z nízkých výšek neřízenými raketami a "železnými" bombami. Na ukrajinské straně se jak její stávající inventář, tak nově dodaná naváděná výzbroj ukázaly jako extrémně účinné, míra vyčerpání zásob musí být velmi vysoká a velká část dotyčné výzbroje je účinná pouze na krátké vzdálenosti. Kromě takové výzbroje tedy Ukrajinci požadují výzbroj s delším dostřelem jak pro protivzdušnou obranu, tak pro cílené protizemní údery.

Jediný zdroj, který v současnosti přichází s takovou výzbrojí, Turecko, má spoustu dalších prostředků, které by byly velmi vhodné. Kromě vyzbrojených bezpilotních prostředků (UCAV) jako Bayraktar TB2, které již převzaly klíčovou roli, exportuje také zbraňové systémy jako je TRLG-230, mnohohlavňový raketomet (MRL), který je díky své přesně naváděné munici obzvláště smrtící. V kombinovaných operacích s TB2, který může zasáhnout až čtyři cíle, ale díky své odolnosti identifikovat mnohem více, dokáže 230mm TRLG-230 rychle a přesně zničit výzbroj označenou Bayraktarem TB2 v rychlé posloupnosti posloupnosti na vzdálenost 70 kilometrů. Tato schopnost by byla zničující nejen proti ruským pozemním silám, mohla by dokonce odradit od námořního vylodění a dalších operací s ohledem na dostřel a vynikající přesnost.

Ve skutečnosti je možné udělat více, aby se z již tak smrtících aktiv ukrajinských UCAV vytěžilo maximum. Přestože si její drony vedou úžasně dobře vzhledem k prostředí, ve kterém jsou nasazeny, v jiných konfliktech v minulosti byla jejich účinnost znásobena použitím účinných systémů elektronického boje, které snižují hrozbu nepřátelské protivzdušné obrany a umožňují tak úplnější kontrolu nad bojištěm. Takové systémy by mohly patřit mezi nenápadné, ale zároveň vysoce účinné přírůstky do ukrajinského arzenálu.

A naopak, k ochraně ukrajinských prostředků na zemi a zajištění toho, aby Rusko nezískalo vzdušnou převahu, Kyjev nutně potřebuje silnější prostředky protivzdušné obrany. Ačkoli MANPADS (jak dodané ze zahraničí, tak ukrajinské) byly v konfliktu zničujícím způsobem účinné, systémy s delším dosahem by umožnily obráncům více svobody na přátelském území, což by ve skutečnosti umožnilo i účinnější pozemní obranu a protiútok. V současnosti jediný veřejně známý majetek, který Ukrajina v této oblasti získala, opustilo Rusko, jehož vojáci za sebou v různých bitvách a ústupech dosud zanechali asi dvacet systémů protivzdušné obrany. Problém většiny zahraničních posil protivzdušné obrany je v tom, že by vyžadovaly, aby ukrajinská obsluh dlouho trénovala, než dosáhla náležitých operačních dovedností, zatímco vybavení je potřeba nyní. Někteří dokonce navrhli, aby Turecko dodalo svůj systém S-400, což kromě stejného problému také vyvolává otázku, proč je za dodavatele strategických PLŘS považováno pouze ono. Z praktického hlediska by Ukrajině pravděpodobně nejvíce prospěla mobilní protivzdušná obrana středního až dlouhého dosahu, se kterou je již obeznámena, jako je 9K33 Osa, který by mohlo dodat Bulharsko, Řecko nebo Polsko, Buk-M1 Finsko, Tor-M1 z Řecka a S-300PMU(-1) z Bulharska, Slovenska a Řecka. Ty by mohly být velkou pomocí v dalším upírání plné kontroly nad ukrajinským vzdušným prostorem Rusku, s politicky i finančně nízkým dopadem na dodávající země.

V oblasti pěchotní výzbroje, kromě tolik propagovaných protitankových zbraní, MANPADS a ručních palných zbraní (nemluvě o vybavení pro noční vidění, které Ukrajině umožnilo mít konzistentní převahu v nočních bojích), loitering munitions a další výzbroj pro palbu za hranici přímé dohlednosti by mu poskytla podstatnou výhodu nad protivníkem. Ačkoli USA nedávno přislíbily dávku smrtícího Switchblade 300, k zahnání ruských sil, které takové vlastní zbraně obecně postrádají, je zapotřebí mnohem více zbraní v této kategorii. Jeden z největších výrobců a provozovatelů takového vybavení, Izrael, se v současnosti bohužel nechce připojit ke svým spojencům při poskytování jakékoli vojenské podpory Ukrajině. Tuto důležitou výzvu by tedy museli přijmout ostatní významní výrobci zbraní jako Turecko (STM Kargu), Polsko (WB Electronics Warmate) nebo USA.

Vzhledem k tomu, že účinnost zbraně je obvykle omezena schopností detekovat nepřátelské cíle, další kategorií, která je vysoce hodnocena jak z hlediska potenciálního dopadu, tak z hlediska proveditelnosti dodávky, jsou průzkumné "drony". Zejména ty typy, které mohou být snadno přepravovány, vypouštěny a provozovány pěchotou, by mohly působit jako multiplikátor veškeré další výzbroje dodávané na Ukrajinu a zároveň pomáhat jejím konvenčním prostředkům, jako je dělostřelectvo.

Vzhledem k tomu, že ruská armáda se potýká s neuvěřitelně silným odporem a Ukrajinci pociťují větší napětí než kdy jindy ze stále zoufalejších útoků na její obranu a civilní infrastrukturu, je to kritický okamžik, kdy by nové dodávky určitých typů zbraní mohly změnit běh dějin. Protože samotný význam suverénního národního státu je zpochybňován ve válce, která nikdy neměla být, a Ukrajina apeluje na své spojence, zůstává jedna otázka: Které státy na výzvu odpoví?

Celý text v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
6666

Diskuse

Obsah vydání | 5. 4. 2022