Co nám hrůzy v Sýrii a Čečensku mohou říci o ruské taktice na Ukrajině

4. 4. 2022

čas čtení 12 minut
  • Rusko přináší smrtící taktiky používané v Čečensku a Sýrii do ukrajinských měst, upozorňuje Joshua Keating.

Abdalkafi Alhamdo si vzpomíná na den, kdy požádal svou ženu, aby odvezla jejich malou dceru z Aleppa. "Řekl jsem jí, aby mou dceru vzala [humanitárním] koridorem, jen aby zůstala naživu," řekl Alhamdo. "Myslel jsem, že je to naposledy, co je vidím, naposledy, co líbám svou dceru. Pamatuji si, jak mě moje dcera držela za kolena a plakala. Možná něco věděla."

Jeho žena odmítla odejít. Rodina zůstala pohromadě i přes trestuhodné bombardování kdysi největšího syrského města syrskou armádou a jejím nejmocnějším spojencem – Ruskem. Alhamdo, učitel angličtiny, který svými videoreportážemi z občanské války v Sýrii získal celosvětovou sledovanost na sociálních sítích, nyní žije ve městě Idlíb ovládaném rebely. V telefonickém rozhovoru s Gridem řekl, že je přilepený ke zpravodajství o válce na Ukrajině, zejména o těžkém bombardování města Mariupol na jihovýchodě. "Citově žiji s touto válkou," řekl Gridu. "Možná ne fyzicky, ale věřte mi, emocionálně. Každá scéna, kterou vidím, se mi jednou stala. Prožil jsem to mnohokrát, mnohokrát."

Scény, které nyní svět sleduje v Mariupolu a dalších ukrajinských městech, jsou šokující. Jak řekl poslední diplomat Evropské unie, který opustil Mariupol, řecký generální konzul Manolis Androulakis, "Mariupol se stane součástí seznamu měst, která byla zcela zničena válkou; Nemusím je jmenovat – jsou to Guernica, Coventry, Aleppo, Groznyj, Leningrad."

Starobylé město Aleppo a Groznyj v Čečensku na tomto seznamu vynikají jako moderní příklady druhu městské destrukce, která je častěji spojována s érou Hitlera a Stalina, protože v obou byla zapojena ruská armáda. Charles Lister, vedoucí pracovník a specialista na Sýrii z Middle East Institute, řekl Gridu, že taktika na Ukrajině je "jasným pokusem ruské armády udělat přesně to, co udělala v Sýrii, a určitě to, co udělala v Grozném: Kampaň masového ostřelování, která má navodit strach, hrůzu, ničení, chaos a vytvořit podmínky, v nichž civilní obyvatelstvo hromadně prchá, a pak vytvořit podmínky, ve kterých i ta největší městská území nakonec padnou pod jejich kontrolu."

Nyní panuje obava, že jak se válka na Ukrajině protahuje a ruská konvenční vojenská kampaň nadále pokulhává, použije tuto taktiku na stále větší města. Britský premiér Boris Johnson varoval, že se Rusko může dokonce pokusit "groznifikovat" hlavní město Kyjev.

Co ale tato ponurá taktika ve skutečnosti obnáší?

Model Groznyj

Groznyj, který měl v roce 1994 kolem 490 000 obyvatel, je hlavním městem Čečenska, poloautonomní republiky na severním Kavkaze s dlouhou historií bojů proti ruské nadvládě. Čečensko vyhlásilo svou nezávislost v roce 1991 uprostřed chaotického rozpadu Sovětského svazu a po letech rostoucího napětí nařídil tehdejší ruský prezident Boris Jelcin v prosinci 1994 vojskům do Grozného, ​​aby svrhla vládu rebelské republiky.

Paralely s počátky ukrajinské války jsou nápadné. Jak uvedla zpráva Rand Corporation, ruské jednotky rozmístěné v Čečensku "nečekaly boj. Byli si jisty, že jejich nepřítel… je nevycvičený a neorganizovaný; že pohled na tanky v ulicích by stačil k tomu, aby ustoupily." Čečenci se však ukázali jako mnohem tvrdší protivník, než se očekávalo, a válka ve městech byla mnohem hrozivější výzvou, než očekávala značně degradovaná postsovětská armáda.

Dan Mogulof, který se věnoval první čečenské válce jako producent pro CBS News, v rozhovoru pro Grid připomněl, že ruský postup se vyznačoval směsí "neschopnosti a brutality". Řekl, že "v počátečních konfliktech v Čečensku mezi ruskou armádou a čečenskými rebely byla ruská armáda tak zdecimována, že se stáhla na okraj města a začala bez rozdílu ostřelovat. Začíná vám to znít povědomě?"

Po 20 dnech těžkého dělostřeleckého ostřelování centra města – někdy rychlostí 4 000 ran za hodinu – nakonec ruská armáda 20. ledna 2005 dobyla Groznyj. Ale těžce vybojované vítězství mělo krátké trvání: Rusové byli nakonec donucen stáhnout se z Čečenska po povstalecké protiofenzívě a příměří vyjednaném v roce 2006.

Těžké bombardování Grozného v jistém ohledu "fungovalo". Rusové obsadili město. Mogulof a další pozorovatelé se však domnívají, že to mohlo přimět Čečence k odhodlání bránit se. "Je to mechanizovaný terorismus," řekl. "Neexistuje žádný jiný rozpoznatelný účel, než vystrašit lidi, doslova je terorizovat, aby utekli. Jen ignoruje tolik lekcí o tom, do jaké míry může tento druh taktiky přinést výsledky, které jsou v rozporu s vojenskou strategií soudržností a rozhodností u lidí, které bombardujete."

Při útoku neutrpěli jen civilisté. "Jedna z věcí, které jsem viděl a dodnes mi vrtá hlavou, bylo, že ruská armáda nechala své raněné a mrtvé v poli," řekl Mogulof. "Jsem vojenský veterán. Jedním z nejhlubších a nejposvátnějších slibů, které armáda dává svým vojákům, je, že nezůstanou pozadu. To bylo porušováno, což hodně vypovídá o přístupu armády a národního vedení k těmto mladým mužům."

Znovu se objevují zprávy o ponechání těl ruských vojáků v poli, tentokrát na Ukrajině.

V roce 1999 Jelcin dosadil nového premiéra, dříve obskurního Vladimira Putina, který se pustil do práce na vyřešení čečenské situace jednou provždy. Tentokrát Rusové od začátku silně spoléhali na leteckou sílu a dělostřelectvo, aby porazili Čečence, aby se podrobili, než pošlou vojáky do města. Letecký útok zabil desítky tisíc civilistů a zanechal Groznyj v troskách. Organizace spojených národů ho nazvala "nejzničenějším městem na světě". Kvůli zabitým a těm, kteří uprchli, bylo město téměř úplně vylidněné. Ruská armáda převzala kontrolu v únoru 2000 a dosadila bývalého velitele povstalců, který změnil strany, Achmada Kadyrova, jako nového vůdce regionu.

O dvě desetiletí později byl Groznyj téměř celý přestavěn a Čečensku vládne jako absolutní diktátor Kadyrovův syn Ramzan, vždy věrný ruskému vedení. V historickém obratu v celém kruhu Ramzan Kadyrov v současné době tvrdí, že je na Ukrajině se svou osobní milicí a bojuje za svého patrona: Putina.

Vysoké civilní a vojenské náklady možná vyvolaly pobouření ve zbytku světa, ale vítězství v Čečensku pomohlo upevnit Putinovu popularitu a pozvednout ho do funkce ruského prezidenta. Odtud znovu uplatní lekce získané v Grozném.

Lister Gridu řekl: "Seděl jsem na schůzkách zaměřených na Sýrii s ruskými představiteli, mnozí z nich z vojenského prostředí, a ti často uvádějí Groznyj jako archetypální příklad toho, čemu říkají protiteroristická kampaň. S naprostou vážností to považují za nejúčinnější způsob, jak eliminovat to, co považují za teroristickou hrozbu."

Aleppo – "druh pekla"

Aleppo na severozápadě Sýrie je jedním z nejstarších trvale obydlených měst na světě. Mělo předválečnou populaci asi 2,3 milionu a zůstalo relativně klidné po celý rok 2011, první celý rok arabského jara, kdy se ve zbytku země začaly šířit protesty a poté ozbrojené povstání proti vládě Bašára al-Asada. V roce 2012 rebelové ovládli zhruba polovinu města. Na konci roku 2013 a na začátku roku 2014 zahájila syrská armáda brutální kampaň s cílem znovu dobýt oblasti Aleppa ovládané rebely a svrhávala hrubé a masivně ničivé "barelové bomby" – velké kontejnery naplněné kovovými střepy a výbušninami – aby zničily budovy a kohokoli v nich. Konflikt se dostal do krvavé patové situace.

V roce 2015 ruské síly zahájily intervenci v Sýrii jménem Asada a využily vzdušné síly k naklonění rovnováhy v jeho prospěch. V Aleppu byla území ovládaná rebely v polovině roku 2016 zcela obklíčena, takže 250 000 lidí bylo v obležení a vystaveno těžkým ruským náletům. Ruská i syrská armáda byly obviněny z válečných zločinů, včetně úmyslného zaměřování se na zdravotnická zařízení, používání nerozlišujících zbraní, jako je kazetová munice, a pokusů o vyhladovění obyvatel města.

Při pohledu zpět na měsíce obléhání se Alhamdo zamýšlí nad tím, jaký teď musí být život civilistů na Ukrajině, a zejména ve městě Mariupol. "Samozřejmě nedostatek jídla, nedostatek elektřiny, všechno, ale to, co je teď asi nejvíc ovlivňuje, je psychická situace," řekl. "Být obklíčen, je tam emoce, strach. Jste uvězněni a nepřátelé jsou všude kolem a mohou kdykoli zaútočit. A pokud vás chytí, nikdy by nerozlišovali, zda jste bojovník nebo ne. Je to druh pekla."

Syrské nevládní organizace odhadují, že při náletech v roce 2016 bylo zabito více než 440 civilistů, včetně 90 dětí, a velká část historického starého města Aleppa byla zničena. V prosinci 2016 syrské síly znovu dobyly celé město. Více než 34 000 lidí uprchlo z Aleppa v rámci dohody o příměří; Alhamdo a jeho rodina byli mezi nimi. "Opustili jsme naše město, ráj, o kterém jsme snili, ale Rusové a Asad ho proměnili v peklo," řekl.

Jakkoli byly tyto taktiky hrubé, Alhamdo řekl, že mohou být účinné. "Nic nezničí odpor bojovníků víc než zabíjení civilistů. Zabíjí ducha," řekl. "Naši revolucionáři bojovali, ale když slyšeli, že jejich rodiny byly zabity, jejich děti byly zabity, jejich bratři a sestry byli zabiti, [myslí si], že by měli opustit frontovou linii."

Lister se obává, že modely Grozného a Aleppa se nyní přehrávají na Ukrajině.

"Nejnápadněji jsme viděli, že ruské letectvo je docela šťastné a spokojené s používáním neřízených, takzvaných ‚hloupých bomb‘ v poměrně významných počtech, a že velká část jeho leteckého bombardování je do značné míry nerozlišující," řekl.

Mariupol, město se 400 000 obyvateli v části rozdělené provincie Doněck ovládané Ukrajinou, bylo vystaveno celé dny tomuto druhu bombardování, takže velké části města byly zdecimovány a jeho obyvatelé mají nedostatek jídla a vody. Podle starosty města již bylo zabito 5 000 lidí, včetně 201 dětí; 90 procent městských budov bylo poškozeno a více než polovina obyvatel uprchla. Pod palbu se údajně dostaly i vyjednané evakuační koridory a Rusko bylo obviněno z násilné evakuace obyvatel na vlastní území.

Zdá se, že došlo k záměrnému pokusu o vylidnění města, což připomíná ruský přístup, který zdecimoval Aleppo i Groznyj. Zatímco ruská strategie pro Ukrajinu se mění, podmínky, které nyní vidíme v Mariupolu, by mohly být dobře použity v jiných městech, protože ruské pozemní síly se zastavily nebo byly zatlačeny zpět. Charkiv a Černihiv patří mezi města, která již čelí podmínkám podobným obléhání.

"Myslím, že uvidíme více druhů obléhací války," řekl Lister. "Je zřejmé, že Rusové už manévrují, aby v určitých oblastech Ukrajiny zavedli takové podmínky obléhání, ale jejich nastavení zabere čas."

Putin a ruská armáda nebyli nikdy pohnáni k odpovědnosti za zvěrstva spáchaná na Grozném nebo Aleppu. Těm, kteří tehdy prožili hrůzy, je to, co se nyní odehrává, až příliš známé.

"Mám pocit, že Ukrajina je další částí Sýrie," řekl Alhamdo. "Sdílíme stejný osud."

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8402

Diskuse

Obsah vydání | 6. 4. 2022