Proč lídři neřeknou Evropanům, aby si oblékli svetr a porazili Putina?

1. 4. 2022

čas čtení 6 minut
  • Národní a mezinárodní agentury, ale jen málo politiků, vyzývají lidi, aby snížili spotřebu energie, napsali Karl Mathiesen a Zia Weiseová.

Nikdo nechce být evropským Jimmym Carterem, který kvůli pokusu o energetickou transformaci prohrál volby.

Zatímco Evropa bojuje s energetickou krizí vyvolanou ruskou válkou na Ukrajině, jen málo politiků má zájem říkat svým občanům, aby snížili spotřebu energie.

Německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck se ve středu stal vzácnou výjimkou, když svým lidem řekl: "Děláme maximum. Udělejte totéž. Šetřete energií. S velkým společným úsilím vlády, lidí v této zemi společnosti a občanů se již můžeme stát nezávislejšími na dovozu ruské energie."

Podle think-tanku Bruegel posílá EU do Ruska denně asi 800 milionů eur za dovoz ropy a plynu. Ukrajinská vláda to chce zastavit a tvrdí, že hotovost pomáhá napájet válečnou mašinérii Vladimira Putina, ale většina vlád EU nerada riskuje své ekonomiky a hněv svých voličů, i když jsou konfrontovány s bombardovanými ukrajinskými městy a mrtvými civilisty.

Není to tak, že by byl nedostatek nápadů. Mezinárodní energetická agentura a Evropská komise v posledních týdnech předložily balíček politik. Patří mezi ně stažení termostatů v domácnostech o stupeň, aby se snížila spotřeba plynu a poptávka po ropě snížením rychlostních limitů, zavedením nedělí bez aut, nabídkou bezplatné veřejné dopravy a zajištěním práce z domova.

IEA uvedla, že její opatření by mohla do konce roku snížit poptávku po ropě v EU o 6 procent a dovoz ruského plynu o třetinu do konce roku, zatímco Komise navrhla vlastní soubor opatření, která by podle ní mohla letos snížit poptávku po ruském plynu o dvě třetiny.

Národní vládní agentury také reagovaly na IEA. Německá spolková agentura pro životní prostředí začátkem tohoto měsíce uvedla, že stažením termostatů o 2 stupně by se dovoz ruského plynu snížil o 7 procent.

Tento týden se předseda francouzského energetického regulátora Jean-François Carenco připojil k chóru hlasů volajících po opatřeních ke snížení spotřeby energie – což, jak také zdůraznil Habeck, by mělo pro lidi vedlejší efekt v podobě úspory peněz. "Ať už je to stažením topení, klimatizace, světel, došlo k nouzové situaci a každý se musí snažit," řekl Carenco pro Les Echos.

Ale politici jsou docela opatrní v tom, co po lidech žádají.

Habeck ve středu navrhl, aby Němci ztlumili své termostaty o stupeň nebo dva, a uznal, že jeho volání může znít "nepřiměřeně" těm, kdo se potýkají s placením rostoucích účtů za energii.

Šéfka hospodářské soutěže EU Margrethe Vestagerová ve středu na události POLITICO Live řekla: "Regulujte sprchování své i svého teenagera. A když tu vodu vypnete, řeknete: ,Tu máš, Putine!"

Změna chování "není pro vlády vždy snadnou záležitostí. Ale myslím si, že pokud byla někdy příležitost, teď se zdá, že je ten správný čas," řekl šéf divize energetické účinnosti IEA Brian Motherway.

Carterovo kritérium

Existují však varovné příběhy pro politiky, od exploze lidového hněvu ve Francii kvůli zvýšení cen pohonných hmot, která v roce 2018 vyvolala hnutí Žluté vesty, po PR katastrofu, která následovala po výzvě bývalého amerického prezidenta Cartera, aby si Američané oblékli svetry, aby snížili spotřebu energie během ropné krize v 70. letech 20. století.

"Nesouhlas a odpor ve skutečnosti pramení z hlubokého, základního pocitu: ‚Nechci, aby ostatní lidé zasahovali do toho, jak žiji můj život,‘" řekl Jan Rosenow, ředitel evropských programů nevládní organizace Regulatory Assistance Project.

Pro politiky je podle něj politicky bezpečnější postavit se Rusku výstavbou větrných elektráren a posílením solárních panelů – opatření, která podpořilo mnoho vlád EU.

Ani vlažná volání po změně chování neprobíhají dobře.

Nedlouho po ruské invazi francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire řekl, že každý musí "vyvinout úsilí", aby snížil svou osobní spotřebu energie a vytvořil "úplnou nezávislost, pokud jde o energii".

Ale díky tomu ho "zastavila krajní pravice," říká Thomas Pellerin-Carlin, ředitel energetického centra Institutu Jacquese Delorse.

S blížícími se volbami je nyní administrativa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle něj ještě opatrnější. Když začátkem tohoto měsíce spoluzaložila plán IEA pro poptávku po ropě, francouzská ministryně pro ekologickou transformaci Barbara Pompiliová pouze řekla, že obsahuje "několik zajímavých nápadů".

Přestože jsou politici nervózní, některé průzkumy veřejného mínění ukázaly silnou podporu postupu proti ruskému dovozu. Průzkumy z počátku tohoto měsíce zjistily, že přibližně polovina Němců podporuje energetické embargo, což vláda nepodporuje – ačkoli později jiný průzkum zjistil, že dvě třetiny byly proti tomuto opatření.

"Mám dojem, že dnes by mnoho lidí v Německu chtělo přispět," říká Franziska Brantnerová, státní tajemnice německého ministerstva hospodářství a klimatu. "Můžeme poukázat na to, jak na tom záleží, a především je potřeba nastavit správné pobídky i právní rámce a zajistit, aby to bylo sociálně spravedlivé – ale nakonec je to na každém z nás, jak se rozhodneme.“

Vyhýbání se otázce snižování spotřeby dělá Evropanům medvědí službu, řekla Elisabetta Cornago, výzkumnice energetické politiky z Centra pro evropské reformy. "Nepomáhá spotřebitelům skutečně propojit jejich účty za energii, energetickou nejistotu, které potenciálně čelíme, a válku na Ukrajině."

Kombinace jasných sdělení a finančních pobídek by mohla učinit dobrovolné úspory energie pro spotřebitele "stravitelnými", dodala. "Možná by bylo lepší to udělat, než dosáhneme bodu, kdy bude potřeba skutečně omezit spotřebu."

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7893

Diskuse

Obsah vydání | 5. 4. 2022