Co uděláme s tím plynem?

1. 4. 2022 / Oldřich Maděra

 

Našel jsem webovou stránku British Petrol (dále jen BP) , které monitoruje veškeré celosvětové dění okolo těžby energetických surovin, ale v poslední době také dění okolo obnovitelných zdrojů. Je to firma s dlouhou historií v těžbě fosilních paliv, která, jak se zdá, se pomalu obrací k obnovitelných zdrojům. Nicméně nikdo ji nemůže považovat za “zelenou”.

První věcí, co mě zajímala, bylo, jaký podíl má ruský plyn na celkové celosvětové těžbě. To jsem našel zde. Je to ten pravý barevný graf hned v úvodu stránky. Je tam celkem sedm regionů – Asie a Pacifik, Afrika, Střední východ, CIS (Státy bývalého SSSR), Evropa, Jižní a Střední Amerika, Severní Amerika. Ta zkratka CIS je podrobně vysvětlena zde. Český překlad té zkratky CIS je Společenství nezávislých států (pozn. OM: kam tedy mohu kdykoliv vjet se svými tanky, rozstřílet celá města, znásilnit ženy a pozabíjet starce a děti).

Celkově se tedy na světě v roce 2020 vytěžilo asi 3 800 miliard krychlových metrů plynu. Pro lepší představu jsem se to ještě pokusil převést na energetické jednotky. Energetický obsah plynu (výhřevnost) je asi 11 kWh/m³.

Je to tedy 3,8*10¹² m³ plynu s výhřevností 11 kWh/m³, to dá 41,8*10¹² kWh. To je 1,5048*10²⁰ J, neboli asi 150,48 EJ (Exa Joulů). To je jednotka, které se v dalších grafech často používá. Jinak je to i 150 480 PJ (Peta Joulů, 10¹⁵ Joulů), dále je to také 41 800 TWh, což je jednotka, kterou jsem používal ve svých předchozích článcích.

Jen pro srovnání, mnou stanovená celková energetická spotřeba ČR je tam uváděna jako 300 TWh. Ročně se tedy vytěží a spotřebuje na celém světě celkové množství plynu, které by stačilo pokrýt celkovou energetickou spotřebu ČR asi 139,3x.

Podíl zemí CIS je na těch 3 800 miliardách kubíků jen asi 800 miliard kubíků (21,05%) a to jsou tam další velcí producenti, jako je Azerbajdžán, Kazachstán apod. Pokusil jsem se najít těžbu samotného Ruska. Ta je uvedena zde. Činí asi 22,728,734 MMcf – milionů krychlových stop. Po převodu je to 6,436*10¹¹ m³, tj. asi 643,6 miliard krychlových metrů (16,94%). Z toho však Rusko vyváží čistým exportem jen asi 5,992,956 Mmcf, což je 1,697*10¹¹, což je 169,7 miliardy krychlových metrů plynu (4,47% celosvětové těžby). Rusko je totiž nenasytný energetický bumbrlíček, který sám spotřebuje 73,64% toho, co vytěží, a jen asi 26,36% je schopno vyvézt.

Jak je to s dodávkami do Evropy? Evropa celkově ročně spotřebuje asi 600 miliard krychlových metrů plynu. Z toho Evropská unie (bez ostatních států) spotřebuje asi 387,5 miliard m³ plynu, a z toho v roce 2021 dovezla z Ruska asi 155 miliard m³ viz zde. To je asi 40% její spotřeby a 45% celkového importu. 5% tedy exportuje do jiných zemí (asi Británie, Švýcarsko, ...).

Je to samozřejmě hodně. Nicméně těch 155 miliard kubíků je již jen 4% celosvětové těžby plynu, ale je to 91,33% ruského exportu plynu.

Můžeme si tedy položit otázku, kdo na kom závisí více? Evropa na Rusku 40% své spotřeby plynu a Rusko na Evropě 91,33% svého vývozu plynu? Rusko samozřejmě spoléhá na to, že lehce vyveze celou svou produkci do Číny, Indie a jinam do Asie (celková spotřeba asi 800 miliard kubíků). To ale nemusí být tak úplně pravda. Jsou tam dostatečné plynovody? Má Rusko tak velkou kapacitu LNG? Dostane takovou cenu, jakou dostalo v EU?

Putin je především agent KGB. To jeho nejvyšší kvalifikace. Všechno chce řídit sám a ne všemu, jak se zdá, tak docela rozumí. Pokud to bude řídit podobně, jako řídil své elitní tankové divize u Kyjeva, tak se Rusko za pár měsíců ekomomicky položí. Evropa brala z Ruska plyn přes léto do svých zásobníků a platila a platila (tvrdými). To nyní již nemusí platit.

Ty plynové akce přišly příliš pozdě. Jaro je za dveřmi. S tou rezervou na měsíc to snad nějak přežijeme, i kdybychom měli topit měsíc - dva tzv. ostravskými briketami (PET láhev naplněná hadry nebo pilinami + vyjetý motorový olej)

V tomto kontexu je třeba chápat let kancléře Mynáře na střední východ jako rozbíječské usílí agenta druhé kategorie. Toto jednání má podle všeho pouze rozvrátit jednotný postup Evropské unie v této prekérní situaci (výborně pane Nejedlý, odřídil jste to super, moc Vám děkujeme, opět jsme v EU za pitomce). Česká republika by se měla velmi snažit držet společnou notu s EU a společně s ní si zajistit naplnění svých plynových zásobníků přes léto.

Měli bychom zmnohonásobit naše úsilí o vybudování co největšího množství obnovitelných zdrojů do příští zimy. Solár je asi nejrychlejší řešení. To je čistá úspora plynu, který pak zůstaně těm spoluobčanům, kteří tak rychle instalovat soláry nebudou moci. Všichni, kdo jen trochu mohou, by se měli zapojit.

Dalším důležitým úkolem je, podívat se na personální vedení ČEZu. Nejsou to snad oni, kdo zavinili, že máme tepelné elektrárny na ruský plyn, jaderné reaktory na ruský uran a jedno z nejnižších procent obnovitelných zdroů v EU? Pokud nevěříte, tak zde jsou fakta:

Česká republika je na nelichotivém 19 místě z 27 EU zemí s podílem 17,3% energie z obnovitelných zdrojů, pod průměrem EU (22,1%). O co lepší pozici mají nyní naši sousedé z Rakouska na 4 místě v EU s velmi slušnými 36,5% energie z obnovitelných zdrojů. To jsme horší než Rakušáci? To máme více než dvakrát horší podmínky než oni? Za to by již měly padat hlavy. Stačí si jen zajet do Vídně a každý ihned pochopí. Větrná turbína vedle větrné turbíny. Plné střechy solárů. Mnoho vodních elektráren.

Již to opakuji po několikáté. To je naše energie, z našeho slunce, z našeho větru, z našeho bioplynu, z našich přečerpávacích nebo průtočných vodních elektráren, z našich tepelných čerpadel. Na to nedosáhnou ani šejci, ani Putin. Je to těžké, ale jde to. Projektoval jsem ve Švédsku kabelové trasy pro několik větrných farem po 500 MW. Netušil jsem, že Švédi to dotáhnout tak rychle na 60%. Asi jim to generuje. Klobouk dolů, to je asi reakce na Gretu. To bude jednou jejich prezidentka. Ti se mohou vykašlat na Putina již zítra.