Co bude s nádražím v Brně? Možná taky nic

26. 3. 2018 / Jiří Hlavenka


 
Městské a poté i jihomoravské zastupitelstvo rozhodlo o tom, že ze dvou hlavních variant budoucnosti brněnského nádraží doporučí tu odsunutou. Finálně rozhodne vláda, neboť financování má jít z centra, pravděpodobně ale nepůjde proti rozhodnutím samosprávy.

Co bude dál? Zkusím jednu drzou předpověď. Nic.


Když se vyhodnocovaly obě varianty (či všechny subvarianty), v potaz se brala samozřejmě i cena, tedy která varianta je levnější a která dražší. Rozpětí cen dle železničářské studie se pohybovalo mezi 40 a 50 miliardami korun a argumenty “levnější-dražší” zaznívaly velice často pro podporu té či oné varianty.

Nejvíce mě překvapilo, že nikoho neposadily na zadek částky samotné. Jako kdyby hlasující zastupitelé, ale i účastníci jiných diskusí brali miliardy jako veverka oříšky - 42 oříšků je míň než 45 oříšků, rozhodnuto.

Jenomže nejde o oříšky, ale o obrovské částky. 45 miliard je osminásobek rozpočtu celého jihomoravského kraje, a několikanásobek rozpočtu města Brna. Z krátké zkušenosti v “malé politice” vím, že lokální rozpočty jsou už v okamžiku vzniku v podstatě utracené na mandatorní výdaje (typicky školství a zdravotnictví) a na investice zbývá málo. Jihomoravský kraj je schopen na veškeré investice ročně dát stranou nízké stovky miliónů korun. Na nádraží by investičně šetřil ušetřil tak za 200 let, přičemž by během té doby nemohl postavit ani jediné dětské hřiště.

Nádražší má platit stát (a něco málo snad z evropských dotací, pokud se poštěstí), konkrétně ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktura, SFDI. Celý roční rozpočet SFDI činí 54 miliard korun - přesun brněnského nádraží jej tedy dokáže prakticky vyčerpat. SFDI přitom financuje veškerou dopravní infrastrukturu v zemi: veškeré opravy a údržba silničních, dálničních a železničních sítí, a všechny investiční akce - stavění nových dálnic, silnic, železnic. A odsunování nádraží. Má na to? Ve zprávě SFDI na letošní rok se mimo jiného píše:

“Rozpočet národních zdrojů ve výši 53,8 mld. Kč umožňuje financovat výše uvedené požadavky v dostatečném rozsahu s výjimkou nově zahajovaných akcí, které budou financovány v omezeném rozsahu. Na mandatorní výdaje včetně přípravy akcí a rozestavěné akce (ke konci července 2017) je alokováno celkem 47 mld. Kč a na nově zahajované akce (od srpna 2017) bylo možno alokovat celkem 6,8 mld. Kč, přičemž požadavky SŽDC/ŘSD činí 18 miliard.” (Tedy standardní požadavky dvaapůlkrát přesahují prachy, které jsou k dispozici, dopočítejte sami co se s požadavky stane).
Z rozpočtu SFDI tedy cca 85% sežerou mandatorní (povinné, neinestiční) výdaje a zbude necelých 7 miliard na investice. Brněnské nádraží samotné zbaští sedminásobek části rozpočtu SFDI určeného na investice - jinými slovy, pokud se bude realizovat “akce brněnské nádraží”, a to v prakticky jakékoli předložené variantě, sedm let se tu nepostaví kilometr dálnice, kilometr silnice. Vážně si někdo myslí, že tohle projde? (A na okraj - z čeho se má stavět “vrtka” čili vysokorychlostní trať, s odhadovanými celkovými náklady na tratě i nádraží v ČR ve výši 200 miliard?)

Ještě poslední dávka čísel, z druhé strany, od klientů. Při denním provozu 30 000 unikátních cestujících a průměrné útratě 50 Kč za zpáteční lístek (většina lidí jezdí denně, má roční jízdenku, takže je to vyjde ještě méně, do toho se míchají dražší rychlíkáři, snad tento odhad není daleko od pravdy) utratí všichni lidé co za rok projdou nádražím něco přes 500 mil. Kč, půl miliardy. Nové nádraží vyjde na stonásobek této částky - až za sto let utratí lidé za veškeré cestování vlakem z/do Brna částku odhadovanou na odsun nádraží. Jaké procento z ceny dopravy připadá na využití nádraží - deset procent z ceny jízdenky průměrně? Bavíme se tedy o tisíciletém splácení ze samotné služby?

Řeknu vám, co si myslím, že se stane. Vláda stavbu schválí, takže politici se pochlubí, že “udělali něco pro Brno”, že nekecali a makali, na rozdíl od svých předchůdců. To politik vždycky potřebuje prezentovat nejvíc - že na rozdíl od svých předchůdců něco pořádného udělal; to je tu odjakživa, to nepřišlo s Babišem. A ostatně bude mít pravdu - on udělal, co bylo v jeho moci. Tento bod si tedy můžeme odškrtnout.

Následně se vykoupí pozemky. O tom, že za “akcí odsun” stojí dobře zafinancovaná a výkonná lobby lidí, kteří v předpokládané lokalitě koupili levně pozemky a čekají na svou jistotu desetinásobku, se v Brně hovoří léta nahlas a nejednou to dobře dokladoval místní tisk. Tímto se uspokojí další velice důležitá zájmová skupina, podle mého názoru ta hlavní, která odsun prosadila, a její další zájem o celou tuto věc uvadá a končí. Dostali co chtěli. Jim samozřejmě nikdy nešlo o to, jestli bude nádraží tam nebo onde, spekulant s pozemky je prostě jen spekulant s pozemky. I tento bod si tedy můžeme odškrtnout.

Pak se možná někde kopne do hlíny, něco se třeba zbourá, aby to nevypadalo tak trapně. To ještě nestojí moc peněz. Mezitím přijde ekonomická krize (nebo dvě, nebo tři) - a ta přijde, jako že je jaro na dohled. Bude se škrtat. A kde se škrtá jako první? Na investicích samozřejmě. Takže “vzhledem ke zlé ekonomické situaci zaviněné někým jiným” se věc odkládá, my za to nemůžeme, udělali jsme, co jsme mohli.

Ještě jsem neřekl to, co je ovšem samozřejmé: že všechno bude trvat déle a všechno bude dražší, než se odhadovalo. Tunelový komplex Blanka byl naplánován na 17 mld, stál 38. Jestli je v dnešní kalkulaci na nádraží 45 miliard, vsaďme se, že to nebude 45 miliard. Notoricky pomalé schvalování staveb vše prodlouží. Při podrobném projektování se zjistí, že je potřeba udělat ještě toto a ještě tamto, že to visí na tomto schválení, spadnou do toho nějaké stížnosti a žaloby místních. Mezitím proběhnou cca dvanáctery volby (parlamentní, krajské, místní), a nové reprezentace budou muset ukázat, že “na rozdíl od svých předchůdců”, třeba… dokázali ušetřit 45 miliard které užuž měly být vyhozeny oknem.

Pak se v průběhu plánování zjistí jedna věc. Že argument, že současné nádraží je “na hraně svých kapacit” není až tak docela pravdivý. Každý kdo něco vykládá o hranici kapacit brněnského nádraží nikdy v životě nebyl na letišti v Atlantě, pak by s tím hned přestal. (Letiště v Atlantě je největší letecký hub světa, přepravuje 100 mil. lidí ročně. Ve špičkách se v koridorech běžně porušují fyzikální zákony, neboť na křižovatku koridorů míří dva neprostupné masy amerického lidu, a zde se pak vzájemně prostupují. Atlanta v tomto harmonickém módu funguje desítky let).

K kapacitám nádraží si dovolím si v tomto ocitovat z mailu od odborného pracovníka SŽDC, jehož jméno si ale netroufnu uvést, aby náhodou nepřišel o práci, na dotaz ohledně funkčnosti současného Hlaváku: “ Je to pravda. Navíc nejspíš v příštím roce provede SŽDC rekonstrukci zabezpečovacího zařízení. na hl. n., takže nádraží bude moci možná ještě desítky let sloužit. Nástupiště už jsou v podstatě opravená, byť nemají normovou výšku nástupní hrany, takže salámovou metodou se daří zlepšovat i stav současného nádraží. Tak uvidíme, jaký bude další vývoj. “

Je pravda, že Brno lepší nádraží potřebuje. Ale současně potřebuje: lepší silnice. Lepší chodníky. Lepší vzdělávání. Lepší zdravotnictví. Lepší sociální služby. Lepší parky, cyklostezky. Zbavit se několika velkých brownfieldů - aby se všechno v Brně “zlepšilo”, chtělo by to bratru tak pět set miliard. Půlka českého rozpočtu by to spravila.

Uplyne dvacet let. Většina aut ve městě budou elektromobily, pravděpodobně i autonomní vozidla, rozvážející cestující bezobslužně z A do B, dopravu zpestří další druhy elektrovozítek. Zjistí se že nové metody přepravy dokáží kompletně změnit způsoby, jakým se jak po městě, ale taky “z a do města” přepravujeme - včetně dopravy po kolejích.

Pokud se postaví vysokorychlostní železnice (a kéž by se tak stalo!), tak ta Brno stejně jen lízne zkraje, aby se 300 km/h vlaky v oné pověstné poslední zatáčce před Vídní moc nezdržovaly. Vadit to nebude, protože autonomní elektro-shuttly vás tam a odsud přepraví za jednotky minut. V takzvaném “jižním centru” se pozmění územní plány a postaví se tam konečně skvělá nová městská čtvrť pro bydlení, práci, zábavu i kulturu. Happy end jako Brno.
0
Vytisknout
8672

Diskuse

Obsah vydání | 29. 3. 2018